Únor 2005 - Sice už posedávám u počítače, vypodložení monitoru a klávesnice je pryč, nicméně stále to není ono a většinu času trávím v posteli s notebookem. V podstatě neustále přebíhám od jednoho kompu k druhému, na jednom pařím, na druhém projíždím internet.
A co na to moje záda? Z toho ležení na posteli s rukama nataženýma k myši a klávesnici se cítím, jako bych vynosil X palet pytlů cementu do desátého patra panelového domu s porouchaným výtahem. Jinými slovy, bolej mě záda jako svině! Hlavně kolem pravé lopatky. A taky za krkem. Už hledám sebemenší záminku abych od toho mohl vstát a trochu se protáhnout. Holt to není jako sedět na pohodlném sklopném křesle, s nohama na stole, klávesnicí na klíně a 17" LCD monitorem před sebou. Au moje záda, jdu si dát pivo.
20.2.05 – 3:05
Sakra já toho zk-píp-nishera snad prohodim voknem! Už bych šel docela spát, ale dokud nedodělám to debilní kolo Pier 74 Revisited, tak nedojdu klidu! Už jsem konečně zdárně překonal první část se 40000 bodů, nebýt těch idiotských "pomocníků" jednotek S.H.I.E.L.D., měl bych daleko víc, jenže ti kreténi se neustále cpou před zaměřovač, že by je člověk nejradši zabil. A to nemluvím o dnešním odpoledni, kdy jsem si málem zlomil nohu, protože jsem sebou vzteky z Punishera zamlel na posteli a vší silou se praštil o hranu skříně, která byla nějak blíž než měla. Naštěstí nic zlomeného není a trocha ledu odstranila otok, ale je to hnus.
Update 24.2. – na noze mám modřinu jako kráva, ale už to nebolí a chodit můžu normálně.
20.2.05 – 3:28
Hurá! Konečně se to povedlo! Sice mě v půlce druhé sekce zranili a přes potřebných 60.000 bodů jsem se přehoupl jen tak tak, ale mám to z krku. Chtěl jsem si druhou část dát znova s lepším výsledkem, ale nestihl jsem to a level se ukončil. Celý ho znova dělat nebudu, ani kdyby pršely pečené klobásy! Jdu spát.
Žádné komentáře:
Okomentovat