Jááá jsem noční ptááááák... tralaláááá

První výlev ze zaměstnání je spíš taková kuriozita k mojí pracovní době. Včera, v pátek 3.2.06, jsem měl po DVOU MĚSÍCÍCH konečně denní směnu! Ne že by byl šéf takový tyran a dával mě jen na noc, došlo k tomu spíš zajímavou souhrou několika okolností. Po 14 dnech svých regulérních nočních dle rozpisu jsem musel vrátit několik směn, které jsem dlužil kolegům, a samozřejmě to vyšlo na noční. Pak jsem si pár šichet přeházel, protože nemělo smysl jít dvakrát třikrát na den, když mě pak opět čekalo 14 dní nočních. Na přelomu roku došlo k organizačním změnám na dispečinku, kvůli čemuž mě čekaly další noci v práci, a když už se pomalu ale jistě schylovalo k návštěvě pracoviště v denní době, vzal jsem si dovolenou, abych se mohl věnovat kamarádovi z Itálie. Ihned poté přišla další organizační změna, a až včera jsem se KONEČNĚ dostal do práce za bílého dne. Nejen, že to byla moje první denní po dvou měsících, ale byla to i první denní na novém pracovišti, kam jsme se začátkem prosince přestěhovali.