Zubni horor pokracuje, moudrak roste dal

Patek 29.12.
Dneska jsem zavolal na telefonni cislo, ktere Michalovi dali v nemocnici s tim, ze se tam ma objednat na vytrhnuti moudraku. Slecna na druhem konci aparatu mi sdelila, ze delaji jen zakladni osetreni a ze musim zavolat do 23ho patra (tam kde mu dali tohle cislo). Pozadal jsem ji tedy o tlf na 23. patro a zavolal tam. Dozvedel jsem se (prekvapive), ze volam na emergency a ze tam se objednat nelze, ze pry mam zavolat na recepci. Ani me neprekvapilo, kdyz mi po chvili pani recepcni sdelila, ze sice nasla jmeno Michal Nedved, ale neni u nej zadny zapis, takze ho nemuze objednat. Vypada to, ze se Michal brzo podiva do vlasti, nejdriv ma vsak v planu nabehnout do Guy's Hospital a, cituji, vsechny ty neschopny debily vykuchat motorovou pilou a jejich streva rozveset misto zaclon.

O vánocích po vánocích

Jirka se dere do salatu.

Středa 27.12.
Letosni vanoce byly jine. To da rozum, kdyz jsem je stravil v Londyne misto v Praze. Ani nevim, zda tech par dni kdy by doma měl byt ozdobeny stromek, měly by se rozdavat darky, měla by probehnout nejaka ta slavnostni vecere, v krajnim pripade by se měly zpivat koledy, lit olovo, hazet pantoflem a delat podobne podivnosti, nazyvat vanocemi. Poprve v zivote jsem byl totiz osvobozen od vyse zminenych praktik (ne, ze by me nekdy nekdo prinutil zpivat koledy) a veskerou vanocni naladu vycerpal v kuchyni.

Lídle, dekujeme ti za salat
Na stedry den jsem hned rano zacal nadsene tvorit bramborovy salat, na jehoz existenci se zasadne podepsal nemecky Lidl (Velky Paran mu zehnej). Nikde jinde nez totiz nesezenete kabanos ci jine, nasim chutovym receptorum tak zname uzeniny vhodne do salatu. A ani obycejny Eidam ci Emental, kdyz uz jsme u toho. Anglani totiz neznaji nic jineho nez jakousi parodii na klobasu, ktere laskyplne rikaji pork sausage, a co se syru tyce, reaguji vyhradne na predrazeny hnus zvany cheddar. Ale zpatky k salatu - povedl se.

Fádní víkend

Text je vytržen z jednoho mailu, čili jde o instantní a nijak neupravovaný příspěvek, pročež se omlouvám za absenci diakritiky a spisovné gramatiky. Snad se adresát mailu neurazí, že jsem si text hodil i na blog :)
muj vikend byl jinak celkem nudnej, v sobotu rano sem byl uplne grogy, z postele sem skoro vypadnul, nestastnou nahodou se hned po ranu kouknul do zrcadla a kdyz sem se z toho soku vzpamatoval, uvaril si caj, kafe a horkou cokoladu, chtel sem napsat naky clanky na web, ale absolutne sem nebyl schopnej niceho. sobota je dycky nejhorsi, kdyz se clovek po tejdnu prace konecne poradne vyspi a pak je znicenej. behem dne sem stridave hral jednu hru a cet si harryho pottera, ani sem si neudelal obed, splacal sem naky susenky, jabka, caje, kus salamu... proste exemplarni ukazka nezdravyho zivota zvaneho "vegetacni stadium u kompu".

Vanocni vylet k zubari, aneb horor jmenem anglicke zdravotnictvi

Nabrezi mezi London Bridge a Westminster Bridge.

Utery 26.12.
Michala uz nejakou dobu boli zuby. Pry ma kaz tu a tamhle, vypadla mu plomba a navic roste moudrak vpravo dole. Jak uz to tak byva, to nejhorsi prislo na Vanoce a ani lahev anestetika z Tennessie nepomohla, procez jsme se v utery odpoledne vydali na zubni pohotovost do Guy's Hospital na London Bridge.

Ze vstupni haly vedly chodby do tri ruznych oddeleni, dle informacnich tabuli se v kazdem z nich nachazela Dental care Ambulance. Tabule nelhaly, jenom nam nerekly ze je vsude zavreno. Recepcni, v jejiz tvari se zracila vylozena radost ze slouzi na Vanoce, nas odkazala na St. Thomas Hospital, nachazejici se u Westminster Bridge, coz je jedna zastavka metrem. Jelikoz nam jedna zastavka nestoji za tri Libry, sli jsme pesky. Mozna si vzpomenete, ze pesituru mezi London Bridge a Westminster Bridge jsem uz jednou absolvoval, ackoliv byla trochu klikatejsi. Kazdopadne jsem to Michalovi pripomnel... V St. Thomas Hospital nam afroanglicky recepcni, jehoz nadseni zdaleka predcilo indickou kolegyni, s litosti oznamil, ze oni zadnou zubni ambulanci nemaji, jen klasickou pohotovost, kde bychom dostali nanejvys antibiotika. Aby se nas zbavil, dal nam letak s cislem na nejaky dalsi zubni blbinec, kde jsme se od vcelku nadseneho zaznamniku dozvedeli, ze maji otevreno sedm dni v tydnu, ale jak na potvoru ne dneska. Inu, neni lepsiho pocitu nez vedomi, ze penize za National Insurance jsou dobre investovane... Aby cesta do centra mesta nebyla zbytecna, vyuzili jsme prilezitosti k prochazce po centru mesta, coz ve finale vyslo dost draho, jelikoz jsem zase jednou spatril "vyhodnou nabidku". V Pizza Hut jsme si chteli dat vyhodne menu za 3,5 libery, nakonec jsme vsak odchazeli o 17 liber lehci. Ale dobre jsme se najedli, a to je hlavni.

Skoro ostříhán

Výlet na Walthamstow, aneb snaha o ostříhání hlavy a nákupu médií, agresivní Rusáci.
Už asi dva měsíce se snažím jet na Walthamstow, kde potřebuji zařídit několik věcí. V prvé řadě je to nákup levného ovoce a zeleniny na místním trhu, prázdných médií na vypalování, krému po holení a několika dalších věcí z panďáku (kde všechno stojí jednu Libru), a především se tam chci dát ostříhat. Ne, že by v mém bydlišti nebylo dost kadeřnictví a holičství, jenže jsou poněkud drahé. Jelikož už mám hlavu jako kedluben a nechci se dostat do fáze "kubánský bubeník", zařekl jsem se ve středu, že následující den tam už konečně musím dojet, a domluvil se s Michalem že na sto péro pojedem, a že musíme vyrazit co nejdřív, protože cesta trvá přes hodinu. Ve čtvrtek jsem dorazil z práce v poledne, půjčil Bartkovi Oysterku aby si dojel nakoupit a čekal na Michala, jenž ještě makal. Ve dvě, to už byl Michal doma, mi Bartek napsal že autobusy asi vyhynuly a už půl hodiny stojí na zastávce. Když konečně dorazil a já byl připraven vyrazit, Michal se zamkl s Ingrid v pokoji a docela dlouze se usmiřovali po úterní hádce, na mé naléhavé klepání a volání "tak dělej dobytku" se ozvala jen udýchaná odpověď: "Vždyť dělám!"

Londýnský Žižkovský vysílač a stadion ve Wembley

Povídání o architektonickém skvostu jménem Wembley a o dvojčeti Žižkovského vysílače.

Londýnský Žižkovský vysílač
Když jsem jel autobusem z Cricklewoodu směrem na Child ' s Hill, doslova se mi zarazil dech při myšlence "co tady dělá Žižkovskej vysílač???". Po chvíli mi došlo, že to není žádný vysílač, natož ten Žižkovský, nýbrž jeřáb, pozoruhodně se podobající zmíněné Žižkovské stavbě. Stojí na kopci, je bílý, rameno má zvednuté skoro do kolmé pozice a uprostřed je rozšířený o nějakou ovládací kabinu, chybí mu už jen slimáky připomínající sochy šplhajících dětí po stěnách vysílače.

Dva centimetry sněhu

Dnešní probuzení, tak jako obvykle, nebylo příjemné. Kdo by taky považoval za příjemné být v 5:08 vytržen ze sna Michalovým oznámením "venku napadnul sníh, nemůžu jet do práce na kole, půjčíš mi prachy na bus pass?". Velice příjemný však byl následný pohled z okna. Navzdory obavám ze zkomplikované práce mě všudypřítomná běloba potěšila, hlavně proto že to trochu připomnělo domov a že to byla změna oproti fádnímu, šedivému a deštivému londýnskému počasí. A jak já miluju to vrzání čerstvě napadeného prašanu pod nohama, i když jsou ho jen dva centimetry! Zkrátka zimní radovánky jsou vždycky vítané. I v práci byla pohoda, místo zametání jsem jezdil a solil, pobaveně sledoval děti afrických přistěhovalců, kteří se chovali jako by v životě sníh neviděli, a když se z něj po pár hodinách stala mokrá břečka odtékající do kanálů, mohl jsem začít uklízet. V 11:10, po ležérním vypickerování několika ulic, už jsem si v autobuse četl knížku. Do konce směny ještě zbývá hodina, tak ať se mi daří.

God of War 2 preview - ó bože, bože!

Tento článek původně vyšel v lednu 2007 na Showbizz.cz (později Hratelně.cz). Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

Název: God of War 2: Divine Retribution // Platforma: Playstation 2 // Vydavatel: Sony Computer Entertainment // Výrobce: SCE Santa Monica // Žánr: krvavá akční adventura

Vychází na PS2, vychází 30tého března a je ještě krvavější než dřív! Dámy a pánové, představujeme vám ochutnávku Kratose v krvavé akci God of War 2! Nebudeme zdržovat popisováním původního titulu, to by bylo nošení dříví do lesa, a radši se rovnými čepelemi vrhneme do vřavy nových informací o dobrodružství spartanského válečníka Kratose, toho času řeckého Boha války.

Bravo - Láska, sex a něžnosti č.2

PUBERŤÁCKÉ PŘEHÁŇKY
Kateřina, 13: Přestože chodím teprve do sedmé třídy, už o mně mají zájem moji spolužáci. Znám je od dětství, a proto si myslím, že to, jak si mě "namlouvají", jsou jen pouze jejich puberťácké přeháňky. Jsem vysoká, štíhlá a blond. Problém je v tom, že mi to má nejlepší kamarádka závidí. Chtěla bych vědět, pane doktore, jestli bych jí mohla nějak pomoct, protože bych jí ty kluky klidně přála. Já o ně vůbec nestojím a myslím si, že na to obě máme ještě dost času.
Sama jsi, milá Katko, velice dobře vybrala název svého dopisu a dotazu. Pakliže se jedná o Tvé stejně staré spolužáky, samozřejmě, že se o "puberťácké přeháňky" jedná. Nelze jim přisuzovat žádnou váhu a nemůžeš od nich ani Ty, ani Tvoje kamarádka očekávat nějaký trvalejší, či dlouhodobější, nebo dokonce vážnější zájem. Tvůj nápad přepustit kamarádce zájemce, tedy ty kluky, co se o Tebe zajímají, se mi zdá až příliš rafinovaný a nejsem si jist, jestli to ve svém věku zvládneš. Spíš bych Ti radil, abys přesvědčila svou kamarádku, že na to opravdu máte ještě dost času. Ten kdo s láskou příliš pospíchá, může být rychle zklamán.

Iron Maiden hrajou... a ja neposlouchám

Patek 22.12.

Dneska je Londyne koncert Iron Maiden, na nejz jsem se uz radu mesicu strasne tesil. Nejenze jsem je chtel znova videt nazivo, ale taky zazit anglicky koncert. Jeste v Praze jsem shanel listky, zkousel je objednat online, ale nejak to nefungovalo. Po par tydnech v Anglii mi jako zazrakem kamos nabidl dva listky, idealni pro me a pro Michala, jenze to melo velky hacek. Na netu jsem listky videl za 35Ł, coz je supr cena, ale ten kamos mi na posledni chvili oznamil, ze je kupoval za 50, ze pry jsou primo k podiu. Michal tuhle cenu odmitl okamzite a ja, ackoliv bych na ne hrozne rad sel a ty prachy za to klidne dal, bych tam nesel sam. A kamos pak listky prodal pres ebay asi za 80Ł jeden... A dneska hrajou, sakra! :((( No nic, zchladim se pivem a pustim si je aspon pres Winamp... Afraid to shoot strangers...

Tak me jeste napada, ze s tema Mejdnama je to celkove nejake smolne. Jejich nove album me nijak extra nechytlo, po osmi letech jsem poprve vynechal koncert a pred casem se mi ztratilo moje nejoblibenejsi tricko, ktere jsem jiz povazoval za kus antikvariatu a nosil vyhradne na koncerty, kde mi ho zavideli vsichni metalaci a ptali se za kolik ho prodam. Inu, deset let stare, do bela seprane a s obrovskym obrazkem smrtky z Bring Your Daughter to the Slaughter se jen tak nevidi, vlastne je to rarita. Na netu jsem nasel nejakou jeho pa-verzi, ale obrazek byl zredukovan o dve tretiny a oriznut do kruhu, coz vypada neskutecne trapne. Tenhle svuj poklad jsem hodne dlouho oplakaval, a matka porad nechce priznat ze ho vyhodila. Jeste ze mam svoji Iron Maiden mikinu, ta je skoro stejne stara a nemene originalni. A nosim ji porad. A taky mi ji ostatni zavidi. A je ze stejneho shopu, jenz uz bohuzel neexistuje.

Zlatá éra filmů, osmdesátá léta

Po nostalgickém zakecání se o starých dobrých filmech našeho děství a mládí jsme si s Michalem řekli, že by bylo fajn nějaký zkouknout. Padla volba na Robocopa (1987) a byla to dobrá volba. Konečně jsem ho viděl v pořádné kvalitě a hlavně s normálním ozvučením. Vzpomínáte na doby prvních Beta videokazet a jednohlasného rychlodabingu, kdy jeden člověk (asi jediný v republice kdo uměl anglicky) simultánně překládal všechny dialogy a když to nestíhal, prostě nějakou tu hlášku vypustil?

Po letech jsem si film opravdu užil a taky ho pochopil, což se mi, vzhledem k výše popsanému dabingu jako malému nedařilo. Robocop je vskutku brutální snímek, známka toho, že osmdesátky byly zlatou érou kinematografie, kdy nikdo absolutně neřešil násilí a krev na plátně a necpal tam tuny amerického patosu. Dokonce jsem neviděl jedinou americkou vlajku. Žasnul jsem nad surovostí a nekompromisností násilných scén, například jak na začátku ED-209 rozstřílí toho kravaťáka a cáká z něj krev na všechny strany, nebo když zločinec ustřelí Murphymu zápěstí z půl metru brokovnicí a z pahýlu pak teče proud krve (zdaleka ne tak komediálně jako v Kill Billovi). Po druhém výstřelu ruka zmizí úplně a chudáka Murphyho rozmetají doslova na sračky. To v žádném filmu posledních deseti let neuvidíte, leda že by byl válečný. Skvěle vyniká i strohost hlášek a dialogů, které si nehrají na žádnou trapnou politickou korektnost stupidní americký patos byste v nich hledali marně. Zkrátka a dobře, Robocop je fakt dobrý film a dvacet let stáří mu na půvabu ani trochu neubírá, spíš naopak. Ze stejného důvodu zbožňuji prvního Terminátora (1984), Ramba (1982), Predátora (1987), Cobru (1986), Total Recall (1990) či Vetřelce (1979), ačkoliv z vetřelčí série mám nejradši dvojku (1986). Samozřejmě se najde celá řada titulů, které nelze označit jinak než za naprosté kokotiny, ačkoliv mi to jako malému vůbec nepřišlo (např. Rambo 2 a 3, Commando).

Mimochodem, víte že se točí Rambo 4? Stalloneho najme skupina křesťanských misionářů, aby je chránil před piráty na misi v nějaké necivilizované zemi které vládne krutý tyran. Krutý tyran samozřejmě misionáře zajme a Rambo je musí všechny osvobodit. Máme se opravdu na co těšit...

Všeobecné prdvánoční informace

Čtvrtek 21.12.
Celkový souhrn pracovní, kulturní, metereologické a gastronomické situace v předvánočním období.

Prace - V utery jsem naprosto pilne krasne detailne zametl ulici. Ve stredu rano nebylo po nejakem ulidu ani stopy. Uz chapu proc tam nikdo nezameta a jen sbira vetsi odpadky. Misto zbytecneho uklizeni neukliditelneho jsem se vrhnul na male parkovistatko zarostle travou a pokryte nanosem sterku. Trvalo to tri hodiny a dost jsem se nadrel, rozhodne to ale stalo za to! Kolemjdouci i autobusaci co tam cekaji na svuj cas si to pochvalovali, a co teprve lidi z Councilu! Dneska jsem pokracoval se supruklidem v dalsi casti rajonu a krasne jsem si celou praci rozvrhl i na pristi tyden. Nevim co delal puvodni sweeper, ale jeho beat nikdy nebude tak cisty jako kdyz tam neni! Dost ale o praci, Michal me upozornil ze o nicem jinem nepisu.

Need for Speed německy? NE!

Sehnal jsem si NFS: Carbon, celý říčný spustil instalátor a zjistil hrůznou věc - je to německy! Snad to půjde přehodit na angličtinu, řekl jsem si a pokračoval s instalací. Nešlo. No co, zahraju si to holt v němčině, vždyť je to nakonec jen trocha textu... ale ouha, vono to i kecá německy! A to jsem nevydžel. Slyšet afroamerického policajta Crosse kecat fašounsky, to už je na mě moc. Smazat a sehnat si anglickou verzi. Nazdar.

Bravo - Láska, sex a něžnosti č.1

Je to už celá věčnost (přesněji asi zhruba čtyři měsíce), co jsem ještě v Praze slíbil, že vydám dopisy z Brava, které jsem vyštrachal ani nevím odkaď. Tak tady je první.

MILUJI DÁL
Jitka, 15: Mým problémem je, že stále miluji všechny chlapce, se kterými jsem chodila. Když začnu chodit s novým klukem, vždycky se hrozně bojím, že se rozejdeme. A když se to stane, nepřestávám ho milovat a stále vzpomínám na ty krásné chvíle. Těch kluků už bylo celkem pět a kvůli nim všem stále brečím. Poradíte mi, co mám dělat, abych brala rozchody úplně normálně?
Milá Jitko, partneři, ať už bývalí, či současní, nejsou sbírka motýlů. Snaž se vcítit do situace kluka, kterému budeš vyprávět, že ho sice miluješ, ale zrovna tak máš ráda ty, kteří byli před ním. Ono to chce spíš než střídat kluky, hledat vhodného partnera. S takovým můžeš chodit déle, máš čas na zapomnění toho předešlého a nemusíš si lámat hlavu s dalším rozchodem a jeho následky. Ovšem Tvůj výběr partnera musí být pečlivý. Samořezjmě, že se Ti musí líbit, být pro Tebe přitažlivý a zajímavý, ale taky musíš hledět na to, aby to byl kluk, který má smysl pro fair-play, žádný podrazník, flákač, ale naopak NĚKDO v Tvých očích. Protože jedině s takovým můžeš navázat trvalejší vztah. A ten Ti přinese uspokojení, pocit, že u Tebe je někdo blízký, koho máš ráda a on má rád Tebe. Když Vaše pocity budou vzájemné, dá se pak hovořit o lásce, a to by bylo bezvadné a žádná krátkodobá záležitost.

Prvni ranní mrazíky

Utery 19.12.

V Londyne že nemrzne? Ale mrzne.
Ackoliv me Michal sverepe ujistoval ze v Londyne nemrzne a nesnezi, dnes rano jsem se presvedcil o opaku. Na travnicich zmrzla jinovatka, na autech zamrzla okna, vsude kolem mraziva mlha, uprostred toho vseho kracel mrznouci Storm a zametal, respektive pokousel se zametat listi primrzle k zemi...

Londýnské větry

Londýnský vítr je krutý
pověz manažére co s ním
k nohám ti dám pytle suti
nebo se z beatu nevrátím

Tahle modifikace známé severské písničky mě napadla velmi příhodně - když jsem podléhal silným, leč ne přímo severním větrům. A to jsem čočku s párkem odložil až na další den! Příspěvek jsem chtěl původně vydat až za pár týdnů, ale vzhledem k celoevropskému výskytu fenomenálních vichrů ho dávám už dnes, nevidím ani žádný příhodnější okamžik. Dneska totiž fouká, až to popelnice převrací. Komentář k této novince : a já si zrovna dneska v práci říkal, že mě to snad odfoukne i s barrow...

Poprve (a doufám že naposled) do nočního Londýna

Noční Oxford Street

Koledníci

Nepochopte to spatne, ja nejsem asocialni samotar a lidi mam rad, ale vsechno ma sve meze a ceho je moc, toho je moc. V mem pripade je moc lidi v Londyne, obzvlast v patek vecer. Tak tedy, Patek 15.12.

Oxfordska rush hour
Kamarad Pavel, muj budouci ucitel anglictiny, nas pozval na jakousi predvanocni party do skoly kde uci, s tim ze pak pujdeme do hospody. Odpoledne jsme tedy vyrazili do centra, kam jsme se diky silnicnimu provozu dostali v podvecer, a jali se propletat hustym davem loudajicich se lidi, celoplosne pokryvajicim chodniky Oxford Street. Jestli neco nenavidim, tak jsou to huste davy loudajicich se lidi. Proto jsem se uz v Cechach vyhybal prelidnenym mistum jako je Vaclavske Namesti a proto se mi Oxford Street nejvic libi v 5:30 rano, kdyz tam neni ani hnát, vsude vladne klid a osamely sweeper muze nerusene drbat chodnik svym dlouhym kostetem. A proto jsem tak vztekle a sproste zarval, kdyz se muj zraneny palec u nohy dostal do kolize s chodidlem nejake loudajici se kravy co si prohlizela vylohu, misto aby cumela na cestu. Od nynejska nosim pracovni safety boots s ocelovou spickou i do postele.

Střeva útočí

V tomhle příspěvku od bloggerky Terrinky mě zaujalo, kterak dokázala optimisticky popsat silně pesimistické rozpoložení svého trávícího traktu, jak ostatně dokazuje můj komentář. Jakube, přihoď nějakou ze svých unikátně cynických a vždy optimisticky pesimistických poznámek, od vánočního chytání kapra v Temži jsi mě ničím nepobavil :D

Smart as a radio

Patek 15.12.

Dneska jsem delal s Ahmedem (mladsim ze dvou Africanu) sam. Vcera mi totiz oznamil, ze potrebuje jen jednoho cloveka a ze parodie na Einsteina moc mluvi a je lina, takze si bere me (ceske rceni "chytrej jak radio" Ahmeda uprimne pobavilo).

Japonské hry mi nesednou

Dneska jsem si zkusil zahrát Metal Gear Solid 2 na PS2. Po půl hodině jsem to vzdal. Příliš kecání a postava Snakea je mi vyloženě nesympatická. Nechápu, jak může super vytrénovaný elitní agent být tak přiblblý, že se na každou kravinu ptá nějakého generála, a proč se ho zmocňuje záchvat paniky když se ocitne v místnosti s nepřátelským vojákem.
Stejně jsem zavrhnul Final Fantasy X. Krom toho že mě systém tahových soubojů nudí, tak mě nudí ty divné dialogy a všechno okolo. RPG západního typu, např. Gothic, jsou mi mnohem bližší.

Agresivni cernosi

Ctvrtek 14.12.
Ctvrtek je nedulezity, nic zvlastniho se nedelo, tak toto prazdne datum vyuziji k popisu tri udalosti, jejichz hlavnimi aktery jsou agresivni cernosi.

You can't park here you fuckin' prick!
Ctvrtek je nedulezity, nic zvlastniho se nedelo, tak toto prazdne datum vyuziji k popisu tri udalosti, jejichz hlavnimi aktery jsou agresivni cernosi. Prvni zazitek je ze stredy - potrebovali jsme v zatornadovane ulici nalozit hromadu odpadu, kvuli kvantu lesenarskych nakladaku vsak nebylo kde zaparkovat. Nezbylo tedy nez zastavit uprostred ulice. Po chvili prijela dodavka, vyskocil z ni cernoch a jeste nez jeho bota dopadla na asfalt, atakoval Ahmeda hlasitym verbalnim kombem, obsahujicim predevsim slovo FUCK v ruznych mutacich. Ze pry tam pracuje a ze musi projet a ze prece neni normalni abychom takhle zablokovali cestu a blablabla. Objet blok jako jsme to udelali my kdyz ON blokoval cestu, to pro nej bylo zcela nemyslitelne. Ahmed nakonec popojel a na moji namitku, ze je prilis mekky a ze se na toho tupce mel s usmevem vy(censored), namitl, ze pry ho druhy cernoch slusne poprosil. No kdyz to rika... Dodavka tedy projela a zaparkovala asi pet metru za nasim autem...

2006 - Rok pohody a změn

Itálie září 2006

Na sklonku roku 2006 jsem se nostalgicky ohlédl a uvědomil si, že toto období mi do života vneslo celou řadu úspěchů, pohody, ale i radikálních změn téměř ve všech oblastech. Zdá se mi příhodné tyto změny trochu sesumírovat.
Vynechám pařební stránku, kterážto se držela dlouhodobých standardů (spousta dopařených titulů) a nepřinesla nic výrazně nového, krom návratu ke konzolím, založení blogu (na konci února) a publikace článku na zahraničním webu (meganávod na Oblivion pro italský Gamestar). Mnohem důležitější změny, které doslova otřásly mým dlouholetým životním stylem, proběhly na úrovni pracovní, zdravotní a přátelskoidní.

Dohrané hry od 1.10. do 31.12.2006

El Matador - Český (ne)úspěch plný českých detailů

Seznam her dohraných mezi 1. říjnem a 31. prosincem 2006. Obsahuje výhradně PS2 tituly a dokazuje, že i v Anglii jsem se docela činil, i když to zdaleka nedosahuje mých výkonů v době maximálního pařanství. Bohužel se mi nepovedl původní záměr, a sice aby Gothic 3 byl poslední hrou roku 2006 a současně čtyřstým pokořeným titulem.
EL MATADOR
" Dopařeno 2.10.06 ve 2:08 na obt. NORMAL (2/4). Docela mě to bavilo, je to taková pohodová střílečka na odreagování typu Max Payne, ale míň ponurá a těžší. Dojmy z hraní jsem shrnul do následujících kladných a záporných bodů.

- Příšerný dabing.
- Odporná, naprosto se nehodící diskofilní hudba.
- Bezchybná, až jasnovidecká muška jinak úplně blbých nepřátel.
- Občasné bugy (vlastně jen tři za celou hru: spadnutí do Woken, zmetek co prošel zavřenými dveřmi, zaseklá kamera).
- Absurdní, vyloženě nesmyslná hw náročnost. Ačkoliv hra vypadá podobně jako HL2 a určitě je míň komplexní než třeba Oblivion, na sestavě která oba zmíněné tituly zvládne v pohodě se El Matador nesmyslně seká.
- Plitký a nezajímavý příběh, který prokoukne i děcko už ve druhé misi (klasické klišé /SPOILER/ s policejním náčelníkem těsně před důchodem, jenž se cítí zhrzen nevděkem za celoživotní službu a chce si trochu vypomoct. Zradí policii, své podřízené pošle na smrt a rozhodne se ukořistit celý megalup, v tomto případě 80 tun koksu.
Nějaká ta pozitiva se ale taky najdou. Po rozkliknutí článku.

Německá instruktážní knížka pro děti...

... o tom, jak přicházejí děti na svět.

Cerveza rock 'n' roll, corrida espaňol...

Noví Kabáti byli první věc, kterou jsem si po aktivaci internetu pořídil. Konečně pořádná NOVÁ a KVALITNÍ hudba! Posledních několik alb mě nijak zvlášť neoslovilo, až na pár jednotlivých písniček jako Dole v Dole, a celkově vzato už dlouho nebyla hudební scéna oblažena ničím fakt kvalitním, co by vydrželo a člověk si řekl "jo, tak tohle je fakt nářez!". Corrida pro mě znamená nejenom revanš po zklamání z nových Iron Maiden, ale taky příjemný kousek domova v daleké Anglii. A co teprve pro Michala, jenž tu byl kdoví jak dlouho bez možnosti poslechnout si českou muziku. Nebudu se nijak rozepisovat o albu jako takovém, kdo ho zná tak ví že je to nářez, a kdo ho ještě neslyšel tak ať si ho poslechne.

Londynske shledani Zambijcu

Streda 13.12.

Diky skvele organizaci nasi firmy jsme si mezi 7:30 a 9:00 posedeli ve vyhrivane mistnosti na depu, pak hodinku v aute cekajice na rozkazy, a kdybychom se v 10:00 sami nerozhodli jednat, dle instrukci manazera bychom tam cekali dodnes. Tema organizace bylo ten den velice popularni.

Tezke pracovni (ne)nasazeni

Utery 12.12.
Prace neprace, autobusy neautobusy, internet neinternet a jedna klavesnice.

Na zacatku tydne jsem mel pomerne silne obavy, co se mi jeste prihodi a jestli to preziju ve zdravi. Samozrejme za to mohli skveli zamestnanci jeste skvelejsi firmy Metroline, provozujici nektere autobusove spoje. Na pondeli byla ohlasena dalsi, za posledni mesic uz asi ctvrta stavka, takze jsem zustal doma a prisel o denni mzdu. V utery jsem si to pro zmenu stradoval na linku N13, do ktere obvykle nastupuji v 5:04; tentokrat jsem jeji rozjetou siluetu zahledl uz ve 4:57, kdy jsem byl sto metru pred zastavkou. Samozrejme ze dalsi spoj, na nejz jsem si pockal poctivych tricet minut, jel presne nacas, ne-li o neco pozdeji.

Jak to doopravdy bylo - muži a ženy

Nic proti nikomu, ale jak to bylo tak to je ...
Muž objevil ZBRANĚ a vynalezl LOV.
Žena objevila LOV a vynalezla KOŽICHY.
Muž objevil BARVY a vynalezl MALOVÁNÍ.
Žena objevila MALOVÁNÍ a vynalezla MAKE-UP.
Muž objevil SLOVO a vynalezl KONVERZACI.
Žena objevila KONVERZACI a vynalezla DRBY.
Muž objevil HRY a vynalezl KARTY.
Žena objevila KARTY a vynalezla ČARODĚJNICTVÍ.
Muž objevil ZEMĚDĚLSTVÍ a vynalezl JÍDLO.
Žena objevila JÍDLO a vynalezla DIETU.
Muž objevil PŘÁTELSTVÍ a vynalezl LÁSKU.
Žena objevila LÁSKU a vynalezla MANŽELSTVÍ.
Muž objevil ŽENU a vynalezl SEX.
Žena objevila SEX a vynalezla MIGRÉNU.
Muž objevil OBCHODOVÁNÍ a vynalezl PENÍZE.
Žena objevila PENÍZE a tehdy se to všechno posralo !!!

(Ne)pracovitý Alžířan

Úterý 28.11.
Tenhle příspěvek vypadá trochu jako vytržený z kontextu, v době své aktuálnosti však vytržený z kontextu nebyl. Ehm, věru smysluplná věta, ale něco jsem do toho perexu načmárat musel.

V úterý jsem byl přidělen k jinému řidiči a musím říct, že to byla vítaná změna. Jmenoval se Murcek nebo tak nějak, moc jsem mu nerozuměl, protože hrozně mumlal, a on zas nerozuměl mně (po šesti letech v Londýně úspěšně vládl základům angličtiny). Při větách typu "you're in a hurry today" jen nechápavě opakoval "what?" a použití idiomu "give a touch of broom here" jsem si radši rozmyslel. Co se týče jeho pracovního nasazení, řekl bych to asi takhle: zpočátku byl makačenko, pak nemakačenko. Ráno se stavil pro snídani, pak jsme do sedmi seděli v autě, pak začal makat strašně fest (zametal a já plnil pytle), což mu trvalo přesně hodinu, načež sedl do auta na další pauzičku, pak dál seděl v autě, zatímco já dřel fest s nakládáním pytlů, pak jel vyložit náklad, zatímco já zametal fest, po hodině se vrátil, asi dvacet minut zlehka zametal, zatímco já dřel fest při plnění pytlů, potom řekl že je unaven a jede na oběd, hodinovou polední pauzu si vybral od 10:00 do 12:15, zatímco já zametal a plnil pytle, do 13:00 nakládal moje pytle (což mě vážně překvapilo), zatímco já zametal další ulici a plnil další pytle, a ve 13:00 byl čas na padla. Oficiálně sice končíme ve tři, on však jezdívá domů o něco dřív, prý ve dvě, a když já si nevybírám launch break, můžu prý odejít už v jednu. Bohužel byla ulice natolik zajebaná listím, že se Murcek zhrozil, popadl koště, rychlostí blesku velmi zhruba zametl ty největší nánosy, pak mi ještě pomohl sbírat (držel pytel) a ve 13:27 jsme jeli pryč. Ne, že by tu půlhodinu do dvou ještě něco dělal, radši mě odvezl na autobus.

Po zbytek týdne mě nechal makat samotného, vždycky mě vyklopil na beatu (beat=rajón) a odjel do neznáma s tím, že až budu mít hotovo, můžu jít domů. Jak jsem již zmínil, oficiálně dělám do 14:00 (neplacený launch break si vybírám mezi 2pm a 3pm cestou domů) a málokdy se mi povede odejít dřív. V tomto týdnu mám rekord: padla v 10:50, a to nejednou.

Dlouhá absence je u konce

Během měsíce co jsem byl bez netu jsem napsal hromadu příspěvků, které teď postupně vydám jako takový seriál. Některé už jsou sice out of date, ale věřím že si je přesto rádi přečtete :).

PS - začal jsem opět používat diakritiku.

PPS - Ach to je nádhera se zase podepsat jako Storm! A už tři měsíce mě tak nikdo neoslovil, docela mi to chybí. 

PPPS - nechtějte vědět jaké to je, když se po třech měsících přihlásíte na ICQ a navštívíte stránky s výpisem nově vydaných her. Je to, mírně řečeno, frustrující, a to navzdory faktu, že o většině titulů jsem už věděl (akorát datadisk na Oblivion mě překvapil).

PPPPS - A Gotýsek 3 stále čeká... ale dokud si ho nebudu moct zahrát v plné pohodě a pohodlí, z originálky kterou si co nejdřív koupím, nechám si zajít chuť.

Internet! DOMA!!!

Pro všechny kdo se chystali posílat (nebo už poslali) mojí rodině kondolence: ZADRŽTE!!! KONEČNĚ nám z NTL přišli namontovat net a KONEČNĚ se mi ho povedlo zprovoznit. Takže KONEČNĚ budu moct začít vydávat ty tuny textu co jsem si během dlouhé offlinové doby připravil. Mohl bych začít povídáním o tom, jak jsem zařizoval net...