neděle 1. ledna 2017

Dopařené hry za rok 2016

Co nám dnes zazpíváte, pane Kocáb?
Z krátkosti tohoto článku je zřejmé, že jsem toho v roce 2016 moc nenapařil. Kromě ledna a února, kdy jsem neměl nic lepšího na práci, na to nebyl vůbec čas. V březnu jsem se přestěhoval do městečka Canmore ve Skalistých horách a uprostřed té nádhery měl plné ruce práce s chozením, lezením a dalším zdoláváním místních vrchů kdykoli byla možnost se urvat z mých tří zaměstnání. Opravdový zájem ve mně vzbudily jen dvě hry - Tomb Raider a nový Doom - na které jsem si tak tak našel čas.

Léto jsem pak strávil na Great Divide MTB Trail, pět tisíc kilometrů dlouhé cyklostezce z Kanady do Mexika napříč Skalistými horami, abych se vzápětí přesunul na západní pobřeží Kanady, blízko Vancouveru, kde mě čekaly tři měsíce plného nasazení v jednom z místních vinařství (nikoli sběrem hroznů, nýbrž obsluhou strojů při samotné výrobě vína). V tom období se mi nějakým zázrakem povedlo dohrát několik modifikací do Dooma, což jsou stejně ty nejlepší hry - rychlé, odpočinkové, jednoduché a nesmírně zábavné. V prosinci jsem se vydal do jižní Ameriky a počítač nechal doma. Takže tady je výčet všech jedenácti her dopařených v uplynulém roce.


Assassin’s Creed Syndicate je povedený návrat ke kořenům série
a zážitek ve formě objevování historického Londýna.
ASSASSIN’S CREED SYNDICATE
Dopařeno 26.1.16 v 19:30, první hra roku 2016. Splněny všechny hlavní i vedlejší mise a vysbíráno skoro všechno co šlo. Celková splněnost hry 97%.

K Syndicate jsem přistupoval s velikým očekáváním, ale i se značnou mírou skepse. S očekáváním proto, že Londýn je nesmírně zajímavé téma; se skepsí proto, že jsem po AC3 žádný nový díl nehrál a zanevřel jak na sérii, tak na celý Ubisoft (za což může jejich výroba her přes kopírák a plytkost otevřeného světa).

Syndicate nezklamal a po jeho dohrání mohu s potěšením prohlásit, že se mi hra moc líbila. Odprostím-li se od obligátního sběrfestu všelijakého harampádí a od dnes již tradičního urážení hráčovy inteligence neustálým napovídáním, je Syndicate vysoce kvalitní kousek. Náplň misí je různorodá a zajímavá, souboje jsou plynulé a mají příjemný spád, byť jsou maximálně zjednodušené, a příběh drží pěkně pohrmadě, i když nejde o nic převratného. Zábavné jsou i historické postavy, i když mě trochu mrzí, že nebylo víc odkazů na perzóny typu Sherlocka Holmese či doktora Jekylla, ovšem datadisk Jack the Ripper to docela kompenzuje.

Myslím, že mám nové oblíbené pozadí...
Ke sběrfestu a urážení lidské inteligence ještě dodám, že mě o to víc potěšila (a překvapila!) přítomnost skutečných hádanek v podobě Secrets of London, tzn. Tajných bedýnek, které lze najít pouze pomocí fotografií zobrazujících kousek místa, kde se daná bedna nachází. Žádná další nápověda, žádná mapa, prostě jen fotka a hráči hádej, kde to asi může být.

Hlavní devizou Syndicate ale není herní náplň, nýbrž úžasně a do nejmenších detailů vypiplané město. V Londýně jsem léta žil a znám ho jak své boty, proto jsem se straně těšil, jak budu ve virtuální, historické verzi této metropole dělat skopičiny, o kterých bych si v reálném životě mohl nechat zdát. A skutečně, bylo naprosto úžasné pobíhat po železničních viaduktech, kochat se výhledem z nejvyšší kopule St Paul’s Cathedral, přikodrcat si to na Trafalgar Square a vylézt Nelsonovi na klobouk, nebo se do nejvyšších pater Tower Bridge dostat jinak než výtahem pro turisty, a ještě k tomu zadarmo. Při brázdění ulic kočárem jsem navíc ocenil jeden obrovský rozdíl mezi Londýnem 19. století a tím dnešním – naprostou absenci motorových vozidel a asi tak o tisíc procent méně lidí v ulicích. Jestli jsem na Londýně něco nenáviděl, byla to právě přelidněnost, davy lidí doslova na každém kroku, a absurdní množství aut v jeho úzkých ulicích. Jaká to slast, nasednout do kočáru, prohánět se po kočičích hlavách a nemuset na každé křižovatce hodinu stát!

ASSASSIN’S CREED SYNDICATE – JACK THE RIPPER
Dopařeno 30.1.16 v 19:04, synchronizace 76%. Zajímavě pojatá legenda o Jacku Rozparovači. Na vedlejší úkoly a sbírání beden jsem tentokrát kašlal, ještě jsem se nevzpamatoval z toho strašného sběrfestu z původní hry…

Shadow of Mordor, aneb nová generace generických her přes kopírák.
MIDDLE EARTH – SHADOW OF MORDOR
Dopařeno 2.2.16 ve 21:03, splněny všechny vedlejší úkoly až na jeden a vysbíráno všechno vysbíratelné. A teď dojmy ze hry. Úplně stejné jako u Far Cry 3, 4, Batman Arkham Origins a většiny novodobých Assassinů, tj. solidní příběhová kampaň, bohužel hozená do generického světa rozděleného na sektory s přesně danými generickými úkoly. Fakt se nemůžu ubránit dojmu, že Warner Bros a Ubisoft dělají hry podle stejné šablony. Vždyť hrdina z Mordoru by mohl klidně nosit plášť a házet batarangem, stačilo by jen vyměnit kulisy, a kdyby z toho chtěli mít FPS, stačí překopírovat Far Cry… Ta generičnost dnešních her už mě fakt štve. Kam se poděla originalita, vypiplané herní světy kde člověk potkával opravdu unikátní NPC, dostával od nich konkrétní questy, přesouval se pěšky, bez žádného fast travelu, a každá píď toho světa byla jedinečná? Když si vzpomenu na hodiny strávené průzkumem her jako Gothic, GTA3, Morrowind nebo Oblivion, na radost z každé objevené jeskyně, z každé opuštěné chatrče či ruiny někde v lesích, na tu zábavu kterou objevování skýtalo, a když to porovnám s těmi nudnými, na jedno brdo generickými světy her dnešních, chce se mi řvát.

Ještě štěstí, že Shadow of Mordor přišel aspoň s originálním nápadem skřetích velitelů, které si musíte podmanit a zvolit na to správnou taktiku. Bohužel i z toho je nakonec softwarem generovaná generičnost, kterou nelze na sto procent prozkoumat či dohrát a člověk jen skáče po mapě od bodu k bodu. Na Shadow of Mordor jsem se dlouho těšil a kdybych předtím nehrál x úplně stejných her, možná bych nebyl tak zklamán. Vždyť to vůbec není špatná hra, ale nemohu se prostě ubránit dojmu, že jedu už po xté to samé.

Myslím, že mám nové oblíbené popředí...
aneb ideální úbor k nahánění zombíků.
RESIDENT EVIL 0 HD REMASTER
Dopařeno 24.2.16 ve 23:35 na obt. NORMAL (2/3). Kvalitní klasika ve šmakovním kabátě.

RISE OF THE TOMB RAIDER
Dopařeno 22.3.16 ve 21:47 na obt. SEASONED RAIDER (3/4). Vysbírána většina předmětů a finální kompletnost 95% (později dotaženo na sto). Skvělá tomb raiderovka podle šablony předchozího dílu a přesně podle mého gusta. Zajímavý příběh v exotickém a neotřelém historickém kontextu, parádní hratelnost, atmosféra, grafika, všechno až na uši rvoucí fake British (přestože herečka ztvárňující Laru je paradoxně původem Angličanka).

DEAD EFFECT
Dopařeno 12.5.16 ve 23:48 na obt. HELL (4/4). Docela nudná ale ne úplně špatná oldchoolová doomovka.

DOOM (2016), aneb - úžasně vypadající nuda, která občas pobaví.
DOOM (2016)
Dopařeno 10.6.16 ve 14:21 na obt. ULTRA-VIOLENCE (3/5), zkompletovány všechny mapy, tajná místa, upgrady, atd. Je k neuvěření, že mi dohrání trvalo celý jeden měsíc; zčásti za to může fakt, že v Kanadských horách jsem na hraní neměl čas protože venku bylo mnohem víc zábavy, a dalším důvodem bylo, že mě hra zpočátku nechytla, ba naopak. Nudil jsem se a do hraní se musel vyloženě nutit. Zlepšilo se to až s příchodem pekla a upgradem některých zbraní. Teprve s nabušenou výbavou to bylo to pravé maso. Od chvíle kdy mě začal Doom bavit si ho nemohu vynachválit, jak po stránce grafické, tak co se týče parádní hudby a solidní hratelnosti. Stále to není ten starý dobrý Doom (na zkoušku jsem si pustil Epizodu 1 a bavil se asi stokrát víc), ale hra je to rozhodně povedená.

Dopařeno 23.10.16 v 17:48 na obt. NIGHTMARE (4/5). Neskutečně frustrující a nezáživný opruz. Ultra-Nightmare jsem zkusil jen letmo a po pár pokusech to vzdal. Postahované mody do Doom 2 jsou stokrát zábavnější.

Jedna z nejlepších modifikací pro Doom 2.
DOOM 2 – ETERNAL DOOM III
Dopařeno 1.10.16 ve 13:56 na obt. ULTRA-VIOLENCE (4/5). Neskutečný level design tohoto megawadu mi zároveň učaroval a zároveň mě přiváděl k šílenství. Precizně postavené mapy, krásně převedené textury z jiných her, vyvážený počet nepřátel… a nervy drásající záseky kvůli extrémně obtížnému hledání cesty. Tajná tlačítka schovaná tak že by je ani exekutor nenašel, zídky které by člověka v životě nenapadlo muset přeskakovat, spínač na jednom konci mapy otvírající miniaturní okénko na opačném konci mapy, apod. V několika levelech, zejména pak v tom posledním, které je co se bloudění týče extra echt mňamózní, jsem si musel pomoct videem z Youtube, a i tak to byla solidní challenge. Dohrát Eternal Doom mi trvalo přes měsíc, zejména kvůli vysokému pracovnímu vytížení a nulové schopnosti přemýšlet po návratu domů z náročné šichty.

DOOM 2 – THE WAY ID DID IT
Dopařeno 29.10.16 ve 14:43 na obt. ULTRA-VIOLENCE (4/5). Výborný mod s klasickým stylem map podle původní hry.

CALL OF DUTY: BLACK OPS 3
Dopařeno 6.11.16 ve 12:08 na obt. HARDENED (3/5). Nuda, strašná nuda a opruz hrát tuhle hru. Zlepšilo se to v posledních pár misích, příběh do sebe začal trochu víc zapadat a dávat jakš takš smysl, ale stejně to byla jedna z nejhorších Call of Duty her.

RED FACTION: ARMAGEDDON
Dopařeno 17.11.16 v 11:42 na obt. NORMAL (2/4). Před pár lety jsem tuhle hru rozjel, neuchvátila mě, smazal jsem ji a z nějakého důvodu ji teď chtěl zkusit znovu. Nic moc, ale pár hodin pseudo zábavy se z ní povedlo vymáčknout.