Další pracovní den za sebou

Dnešek v duchu testování multiplayeru. Den nezačal nejlíp, aneb začal příšernou cestou do práce. Abych ušetřil za nelidsky drahé jízdné, byl jsem nucen změnit trasu, takže už nesedám na metro na Finchley Road, což je v zóně2, ale na Wembley Park, zóna4. To mi ušetří týdně deset liber, ale cesta je výrazně horší, delší a nepohodlnější. Nemluvě o tom, že jsem na Uxbridge dorazil čtyři minuty po odjezdu jediného autobusu do práce. Zaplatil jsem tedy tři libry za normální příměstský autobus a asi kilák došel pěšky. Do práce jsem se dostal v deset hodin.
Jinak byla ale pohoda, testovali jsme multiplayer... Nutno říct, že kooperativní mód není špatný. Opět mě ale otravovala ta spousta otřesně lokalizovaných hlášek, evokujících ve mě pocit, že překlad má na svědomí nějaké pětileté dítě co se zrovna naučilo psát... Narozdíl od ostatních testerů, kteří šli čistě po technických chybách (překrývající se text, překlepy, gramatické chyb, nepřeložené části), jsem nabonzoval nejméně dvacet věcí, které jsou prostě slohově špatné, leč doslovný překlad je jakžtakž v pořádku. Jsem moc zvědav, kolik toho budou lokalizátoři ignorovat. Ale posuďte sami, jestli byste místo věty "Už nemáš munici? Ještě pořád můžeš zabíjet své nepřátele nožem" neuvítali radši "Došla ti munice? Ještě pořád můžeš zabíjet nožem", nebo místo "Alfa tým a beta tým závodí o vrak ztroskotané lodi ve vzdáleném údolí, které obývají monstra" by nebylo lepší "Alfa a beta tým soupeří o to, kdo se dřív dostane k vraku ztroskotané lodi ve vzdáleném údolí, obývaném hladovými monstry". Tady to moc nevyzní, ale když tu hru hrajete a máte číst text plný zbytečných čárek, nepotřebných slovíček jako "které" či "pokud", je to fakt hrůza. No uvidíme jak nakonec bude finálka vypadat. Stejně si ale myslím, že ti překladatelé nemají ani zbla literárního smyslu, nebo ten text prostě proženou nějakým softwarovým překladačem a pak jen doupraví to, co nedává žádný smysl. Proč by jinak byly titulky k filmům (myslím ty profesionální) nebo knihy přeloženy bezchybně a do přirozené, čtivé češtiny, a hry ne? No nic, zítra pokračujeme v testování multiplayeru, těším se.

První den testera

Uááááh to je lahoda vstávat až v sedm. Už žádné nehumánní řvaní budíku ve čtyři ráno. Pracovní doba od devíti do pěti, to si nechám líbit. Cesta na Uxbridge byla o dost rychlejší než jsem čekal, z domova jsem to zvládl za rovnou hodinu. Škoda jen, že autobus v 8:40 mi ujel před nosem a musel jsem čekat půl hodiny na další. Po příchodu mě čekalo vyplnění jednoho formuláře a prohlídka firmy. Záchody ani kuchyňku vám nebudu popisovat, bez toho se jistě obejdete, ale místnosti na testování DVD rozhodně stojí za pozornost. Pohodlné křeslo, velká LCD televize s kvalitní reprošoustavou a zvuková izolace od zbytku světa. Co víc si při sledování filmů přát? Být za to placen? Ano!
Po prohlídce přišel čas usednout k počítači a s vervou se zapojit do pracovního procesu. Jako správný zvědavec jsem se ihned podíval co mi to v podložce na nohy bzučí za železo, a vida, Intel Core2 Duo 2,38GHz, 2GB RAM a Radeon HD 3850, to ujde. Šéf mi suše oznámil, že teď děláme nějakého XYZ (název hry nebudu zmiňovat, viz. následující odstavec) a že čeká až se dotáhne nový build, tak ať se zatím zabavím tím aktuálním. Takže jsem spustil hru a začal pařit.

Anglie má nového game testera!

Aneb povídání o tom, kterak Storm zametat přestal.
Pátek, 11:00 – po čtyřech hodinách ježdění s recyklačníma popelářema je rajón objet a máme padla. Placeno samozřejmě standardních osm hodin. Skvělá práce, takhle se mi to líbí!
Pátek, 11:30 – volám do agentury, od pondělka prý budu zametat, na recycling dají někoho jiného. To už se mi líbí o dost méně, ale hlavně že budu mít práci než seženu něco lepšího. Jen ať zas neskončím v Harlesdenu!
Pátek, 16:00 – telefon z firmy Testronic Labs, kam jsem před několika týdny posílal CV na pozici game testera. Následuje průběh hovoru: potřebujeme Čecha a to urgentně, kdy byste byl k mání? Už v úterý? To je vynikající! Takže v pondělí přijďte na pohovor a když do zvládnete, můžete hned nastoupit. Cože? Že byste ten pohovor stihl ještě dneska? A mohl byste pak nastoupit od pondělka? Že už jste současnému zaměstnavateli slíbil že v pondělí přijdete? To je fér, tak to necháme na ten úterek. Chcete vědět co všechno tady děláme? Inu, testujeme videohry, filmy a software, platíme...

Další uživatelský omyl ve Star Treku

Před pár dny jsem psal o nešťastném smazání celé první série Star Trek Voyageru, kterou jsem měl čerstvě staženou. Dneska jsem pro změnu zjistil, že všech sedm sérií ST: The Next Generation, které mi už několik měsíců slouží coby každodenní večerníček, jsem si mohl užívat se skvělou angličtinou místo českého dabingu (je sice dost kvalitní, ale originál je originál), protože všechny video soubory obsahují dvě zvukové stopy - českou a anglickou. Přišel jsem na to čirou náhodou dnes, když už mám skouknuto skoro šest sérií a z původních 70GB mi na disku zbylo ani ne dvanáct. A já si pořád říkal, proč jsou ty soubory tak velké...

Z gulášovky buřtguláš

Znáte ty situace, kdy se rozhodnete stvořit něco jednoduchého jako polívku z pytlíku, pak to chcete trochu vylepšit a nakonec vám vyjde něco úplně jiného? Obvykle podle receptu "vyprázdni lednici" vařím těstoviny a míchaná vajíčka – začnu základním krokem, tedy osmahnutím cibulky, pak přidám nějakou tu uzeninu, okořením, osolím, začnu z lednice a ze skříňky vytahovat všechno použitelné (houby, vejce, sýr...) a nakonec mám nálož jídla na dva dny, která má s původním receptem podobnou jen myšlenku a občas barvu. No a včera si tak v klidu vařím gulášovku, na orestovanou cibulku přihodím notnou porci skvělého bůčku ze Sainsbury (skvělý kšeft, měli půl kila ani ne za libru), začnu krájet brambory, přileju vodu, okořením, zjistím že hrnec je poněkud nedostačující, přidám původní ingredienci, tedy polévku z pytlíku, a vařím. No a při konzumaci pak zjistím, že stačilo trochu mouky na zahuštění a byl by to opravdu čistokrevný buřtguláš. Dobrou chuť, jdu obědvat.

Pohnutá pracovní anabáze

Co jsem v říjnu odešel ze zaměstnání, má pracovní historie měla dosti zajímavý spád. PS - poněkud jsem se rozepsal, kdyby se vám to nechtělo celé číst, tak to nejdůležitější je ve druhé půlce článku. Po říjnovém incidentu s obyvatelem Harlesdenu, poslední kapce která mě konečně přiměla dát sbohem té příšerné čtvrti, práci metaře i svému zaměstnavateli firmě Veolia, jsem si začal užívat skutečně dlouho vysnívaného a tolik blaženého volna.

Pryč z ghetta a hurá do školy
Oficiálně hlavním důvodem odchodu byla škola, která byla dost drahá a kvůli změně firemní politiky (už jsem se nemohl vzdát hodinové, zbytečné a neplacené přestávky a chodit místo toho dřív domů) jsem přicházel o velkou část lekcí. Taky jsem mínil nově získaný čas věnovat studiu, ale kdo mě zná, dobře ví jak to dopadlo. Ve škole už jsem sice neusínal, to však neznamená že bych se doma učil. Veškerý čas jsem naopak strávil doháněním ročních videoherních restů a taky jsem potřeboval vybouřit svou spisovatelskou energii, jak svědčí prudký nárůst mé produkce na hratelně.cz. Jak jsem přestal vydělávat, začal jsem samozřejmě víc utrácet, protože najednou bylo dost času na hospody, kina a jiné zábavné činnosti, při nichž už jsem neusínal. Konec trimestru vyvrcholil velkou školní oslavou a 7. prosince koncertem Kabátů, načež přišel očekávaný Cambridge Exam a po něm už jsem si klidně mohl začít zase hledat práci. Jenže.

Chybyčka se vloudila

Tak tohle mě docela otrávilo. V klidu si v Total Commanderu přes shift-delete mažu nějaké staré rary, a ona mi zmizí celá čestvě stažená série Star Treku. Tomu říkám mít modrou na špatné straně.

Ztracen v Londýně - super zážitek!

Tak jsem šel včera zas na jedno...

UPDATE 26.2.08 - přidány fotky, klikněte ZDE

Jak nám přejeli psa

Nějak se nemám k tomu něco nového napsat, tak sáhnu do svých zásob sepsaných vzpomínek. Tentokrát trochu smutné téma, ale patří to k mé minulosti, takže tak. Na Dorně (usedlosti kde jsem dočasně bydlel s matkou) jsme měli osmiměsíčního rotvajlera, nejhodnějšího psa na světě. Jednou, to mě zrovna Michal poctil návštěvou, jsme ho vzali na procházku, jenže pes najednou běžel k silnici a než jsme ho stihli zastavit, očuchával něco na krajnici. Ne však dlouho. Přiřítila se Lancia Delta a v nejmíň stokilometrové rychlosti zvíře nabrala pravým světlometem přímo do hlavy. Už je to přes dvanáct let, ale ta scéna se mi promítá jako by to bylo včera, jako bych koukal na film. 70 kg zvíře dělá ve vzduchu tři otočky, zadkem proráží hlubokou promáčklinu v zadních dveřích Lancie a když dopadá na zem, ještě několikrát se protočí, jako když točíte klíčema na prstě. A řidič by byl ani nezastavil, kdyby nás neviděl jak se za divého řevu řítíme k pomalu se zastavující mase rotvajlera. Chudák si to odsral fakt šeredně. Když jsem k němu doběhl, měl oči dokořán, ještě sebou cukal a i když vypadal zdánlivě normálně (nikde žádná krev), stačilo mu vzít hlavu do dlaní a bylo jasno. Rozdrcená lebka skřípala jak... no jak rozdrcená lebka a mozek byl na dotek jak těsto. Matka s jedním známým v záchvěvu naděje odvezli Guye na veterinu, kde jim... půjčili lopatu. A aby toho nebylo málo, tak ten chlap co měl našeho psa na svědomí byl rodinný přítel, svědek na matčině svatbě.

Úspěšný absolvent Cambridge Advanced Exam

Tak a je to tady, konečně znám výsledky svého prosincového snažení na testu CAE, aneb Cambridge Advanced in English. Přesně jak jsem očekával, moje známka je B. Jen mě trochu zarazila stupnice hodnocení, podle které je rozsah jednotlivých stupňů nutných pro úspěch velmi odlišný. Posuďte sami:
grade A - 80-100%
grade B - 75-79%
grade C - 60-74%
Jinými slovy, trefil jsem se přesně doprostřed...

Top100 křesťanských fundamentalistických hlášek

Mysleli jste si, že fanatičtí křesťané opustili naši historii spolu se středověkem a jediní fundamentalisté dnes patří Islámu? Omyl! Našel jsem neskutečně husté stránky s top 100 hlášek amerických křesťanů. Update: bohužel stránky časem zanikly, ale stihl jsem zkopírovat aspoň tyhle dvě ochutnávky:
1) I often debate with evolutionists because I believe that they are narrow mindedly and dogmatically accepting evolution without questioning it. I don't really care how God did what He did. I know He did it.
2) I honestly don't care about your rights. If it were up to me, all Atheists would be burnt at the stake and or cast into a river with weights tied to their ankles and or placed before the firing squad, etc etc etc.

Gurzigost perlí!

Před časem jsem zde poukazoval na blog jistého Gurzigosta, člověka jenž ze srdce nesnáší teenagery a jehož články plné zášti, skryté závisti, otevřené nenávisti a naprosto zcestných argumentů jsou mi zdrojem nesmírného pobavení. Dnešní úvaha "Dospělost je jako virus HIV" je natolik absurdní, že jsem se při jejím čtení málem zadusil smíchy. Vřele doporučuji, ale při čtení nic nejezte a nepijte, ať se neudusíte!
UPDATE: se zánikem serveru bloguje.cz zanikl i Gurzigostův weblog. Bohužel. Národ totiž přišel o nekonečný zdroj životního moudra. Jediné, co po Gurzigostovi zbylo, je tento článek na Necyklopedii.

Shluk zajímavých událostí

V posledních několika dnech se udála celá řada zajímavých věcí zahrnujících zejména alkohol, proto po delší odmlce opět poctím stránky blogu svým ctěným textem.

Návštěva u vývojářů
Sehnal jsem si brigádu – stěhuju kanceláře. První kšeft byl sice dost z ruky (Kingston, jižní okraj Londýna) a cesta tam mi trvala rovné dvě hodiny, ale jaké bylo překvapení, když jsem se ocitl v prostorách firmy Climax, herního vývojáře. Podrobný report z této nečekané návštěvy bude v neděli k přečtení na Hratelně.cz.

Ležérní stěhování
Následující den jsem byl vyslán do centra, kde se ze skladu IBM stěhoval nábytek na nějakou konferenci v Bristolu. Tady jsem poznal, že každá práce může trvat abnormálně dlouho, když se chce. V 9:30 jsme dorazili na místo, do 10:00 jsme čekali až si nás vyzvedne pověřený pracovník, v 11:00 někdo sehnal paleťák a o půl hodiny později dorazil náklaďák. Celá operace trvala do půl třetí odpoledne, ačkoliv by mohla být mnohem rychlejší. Nostalgicky jsem vzpomínal na svou pražskou brigádu u Vojty Paráka, chlápka co se zabývá stavbou pódií na koncertech a podobných záležitostí. Pod tlakem jeho práskajícího biče by takováhle nakládka trvala o polovinu času méně, a to hlavně z toho důvodu, že neplatí lidi od kšeftu ale od hodiny.