Noc plná kreténů

Ach jo, ještě není ani půl třetí ráno a už mám na krku čtyři totální kretény. Sice je dneska relativně malý počet zásahů, zejména na páteční poměry, ale co hovor, to idiot a problém.
--------

Klientka Polské národnosti, toho času provdaná do Rakouska, měla mezi Novým Jičínem a Hranicemi defekt. Jen pro upřesnění - to nemá nic společného s vylučováním exkrementů, znamená to píchlé či proražené kolo u auta. V tom regionu je silnice samá díra, někdy i půlmetrová, a defekty jsou na denním pořádku. Seznámil jsem jí s orientační cenou 1000 korun a zkontaktoval mechanika. Kvůli jazykové bariéře jsem přesně nepochopil, co paní potřebuje - říkala něco o bezpečnostních šroubech, ale že jdou povolit i obyčejným klíčem či co. Z toho důvodu jsem ji chtěl konferenčně spojit s mechanikem, jenže její rakouský mobil hlásil obsazeno (číslo by mělo být správné, několikrát jsme si ho přeříkali, na displeji se mi neukázalo). Mechanik se rozhodl nenechat nešťastnici mrznout a vyrazil na místo, které klientka uvedla, tj. kousek před Hranicemi ve směru na Olomouc. Po ujetí dvaceti kilometrů volal, že nikoho nenašel a že jede zpátky. Jelikož je to však dobrák stará, navzdory riziku dalších marných kilometrů to zkusil projet ještě na druhou stranu, až k Novému Jičínu, kde klientku konečně našel (téměř před Jičínem). Jelikož najel 80km než ji vůbec lokalizoval a ještě musel připočíst práci na místě a návrat domů, vyšplhala se cena přes 3200,-. Paní se to samozřejmě nelíbilo, takže hned volala, cože to má znamenat, když jsem jí slíbil že to bude stát stovku. Několikrát jsem jí zopakoval, že jsem zaprvé řekl zhruba tisíc, nikoli sto, a zadruhé ona uvedla špatné místo, pročež mechanik zbytečně najel 50km navíc. Začala prskat, že to je drahé, že půjde na policii se zeptat, jestli je to normální a že to platit nebude. Opáčil jsem tedy, že když nezaplatí tak na policii půjde mechanik a udá jí. Po chvilce náhlého ticha z ní vypadlo, že nemá peníze. Mechanik mi řekl, že už si to nějak vyřeší a dá pak vědět. O něco později mi zásah odhlašoval s tím, že paní je teď naštvaná i na policisty, a jelikož mechanik měl doklady od jejího vozu u sebe, nakonec z ní, ačkoliv tvrdila že nemá peníze, vypadlo 100 eur což stejně nepokrylo celou dlužnou částku. Zkrátka a dobře, další polský motorista nám potvrdil, že s těmito lidmi je lepší nemít nic společného. Valná většina jich je totiž ztělesněním potíží a chladnokrevné prolhanosti (policistům nejdřív tvrdila, že jsem jí slíbil cenu 100 korun a pak prý dokonce deset).

--------

Nesympatický majitel Škody Felicie v Brandýse nad Labem sice nebyl problémový, ale jeho hloupé kecy mi na náladě nepřidaly.

--------

Pánovi s BMW 520 došel na dálnici benzín.
Slovy mechanika: tak arogantního idiota jsem ješte neviděl. Než jsem k němu dojel, tak mi patnáctkrát volal kde jsem, ačkoliv jsem mu opakovaně vysvětloval, že musím natankovat benzín pro něj a že exit 75 je zavřený, pročež se musím otočit o devět kilometrů dál. Ještě jsem na něj blikal, když jsem ho míjel v protisměru, a nakonec jsem u něj byl za 35 minut, žádnou hodinu a půl, jak tvrdí on. Samozřejmě nechtěl zaplatit, že prý jsem přijel pozdě, že chce slevu minimálně padesát procent, že to dá k soudu, a to jsem se s tím idiotem ještě zdržoval a startoval ho přes kabely, protože si samozřejmě nechal naplno svítit světla a vybil baterku. Pochopitelně se mu nezdála ani cena, ačkoliv zahrnovala benzín za tři stovky a víc kilometrů kvůli uzavřenému sjezdu z dálnice (podle jeho řečí za tu uzavírku můžu já, odtahář...). Nakonec mi s velkým sebezapřením dal pětistovku a tvářil se, jako že můžu být rád že mi vůbec něco zaplatil. Když odečtu benzín pro něj, nestačí to ani na projetou naftu...

--------

Idiot v Praze. Jména uvedená v dialogu jsou fiktivní.
Dis: Nováková, dobrý den?
Klt: dobrý den, tady Svoboda, potřebuji pomoct s... dlouhý monolog o problému s autem.
Dis: než vám pošlu mechanika, potřebuji několik informací. Takže ještě jednou vaše jméno?
Klt: ale já už jsem se představoval. A jak vy se vlastně jmenujete? A kdo platí ten hovor?
Dis: já jsem se taky představovala, Nováková. Hovor platíte vy, když voláte. Takže vaše jméno?
Klt: jak? Hnátová?
Dis: ne, Nováková.
Klt: (ironickým tónem). Hm, Svoboda. A ať se ten mechanik co přijede jmenuje Tomáš, abych ho poznal.
Dis: tak to vám slíbit nemohu, ještě nevím kdo konkrétně k vám pojede.
Klt: hm, tak nashle.
Dis: nashledanou, pane Svobodo.

Dispečerka volá mechanikovi, předává mu potřebné údaje včetně kontaktu na klienta. Za chvíli volá mechanik zpět, že se mu nelze dovolat. Nejde to ani z dispečinku, tel. číslo je správné, ale chlap to nezvedá. Za chvíli zvoní telefon u mě a dialog vypadá následovně:

Dis: Adámek, dobrý den.
Klt: vy jste mi volal?
Dis: a kdo volá?
Klt: a jak vy se jmenujete?
Dis: Adámek.
Klt: jak? Dámek?
Dis: ne, Adámek. Kdo jste a co potřebujete?
Klt: mám tu nepřijatý hovor. Objednával jsem si mechanika. Kdo jste vy?
Dis: vy jste pan Svoboda s Escortem? Kolegyně se vám nemohla dovolat.
Klt: ten hovor platím já?
Dis: ano, když voláte tak to taky platíte.
Klt: kde máte dispečink? Já si tam zajedu.
Dis: (diktuji adresu). Co tady budete dělat?
Klt: já si to přijedu vyřídit osobně.
Dis: a co? Chcete mluvit s kolegyní? Asi od vás ještě něco potř... (nenechá mě domluvit).
Klt: já nebudu platit žádnej hovor! Ať mi kolegyně zavolá jestli po mě něco chce, čekám minutu! (položil to).

Uběhla víc než jedna minuta, ale stejně jsme se nedovolali. Pánovi zřejmě praskly nervy a odhodlal se utratit ještě trochu kreditu, protože mi opět volal. Rovnou jsem ho přepojil na kolegyni, ta ho konferečně spojila s mechanikem a snad už to konečně klaplo. Teď ještě aby ten výjezd zaplatil...