pátek 13. října 2006

Den druhý

Včera jsem byl utahaný a bolela mě palice, takže jsem neměl moc náladu na psaní. Pěkně jsem si ale pospal a konečně se mi povedlo srovnat si režim. Včera jsem vytuhl v deset a vstával v devět. Už žádné usínání ve čtyři ráno a vstávání v jednu. Postel je dost hrozná, ale mohlo by to být mnohem horší. Plechová palanda s podivnou matrací při každém pohybu neskutečně vrže a skřípe (pokud si sem přivedu holku, radši hodím matračku na zem :). Asi v jednu v noci někdo zvonil a bouchal na dveře, já myslel že to jsou spolubydlící co se vrátili z hospody, ale hospody tady prý zavírají v jedenáct a oni navíc měli klíče, a jak jsem se později dozvěděl, všichni už byli tou dobou doma. Takže si někdo nejspíš spletl barák. Když už jsme této příhody, byl jsem poučen ať si dávám pozor, nenosit u sebe moc hotovosti atd. Jednomu klukovi tady přímo před barákem ukradli laptop (musím si zvykat neříkat notebook, tady to nepoužívají). Holky po setmění radši nevycházejí. O pár baráků dál prý bydlí lidi, kteří si na zahrádce kutili bombu a chystali se jí použít v metru.
Mimochodem, v celé čtvrti nežije snad jediný Brit. Všechno jsou to Pakistánci, černoši nebo, jak jim tu říkají, "halaláci" (podle jejich tradičního jídla halal). Docela mě mrzí, že když už jsem v Anglii, nežiju mezi Angličany, ale to se snad časem podá.
Okolí je ale jinak fajn, je tu velké nákupní centrum (žádné Tesco ani Chodov, ale nějaká Azda či co) plus velké tržiště, kde se sežene úplně všechno (prý je to největší tržnice v Londýně), od levného ovoce, oblečení, elektroniky (sehnal jsem všechno pro PS2) až po růžovoučké botičky a kabelčičky pro hošánky. Taky je tady krám, takzvaný panďák, kde mají všechno za jednu Libru a seženou se tam hygienické potřeby, potraviny, papírnictví... prostě takové smíšené zboží.
V baráku je celkem sedm lidí, všichni jsou celkem fajn, je tady internet, počítač (i když taková stará herka, ale lepší než drátem do voka), malá zahrádka kam se chodí kouřit, takže to nesmrdí v baráku, a velmi zajímavě fungující sprcha. Teplota vody se totiž neustále mění, takže když si nastavíte teplou, namočíte se, začnete se mydlit a když se chcete opláchnout, buďto se opaříte nebo zmrznete.
Jinak pohoda, od zítra začnu shánět práci přes nějaké Michalovy kontakty, v pondělí zajdu do agentury a začne to naostro. Potřeju co nejdřív začít vydělávat a zorientovat se tady, protože zatím jsem akorát vysolil 300 Liber za nájem a dalších padesát za jídlo a různé drobnosti.

2 komentáře:

  1. nojo, to je ještě dobrý, když se ve sprše spálíš nebo omrzneš. ale když sem byla v tunisu, tak tam poslední den šíleně chrastily trubky zrovna když jsem si barvila hlavu. takže si představ, jak sedim nahá ve vaně, na hlavě barvu namočenou vodou a napěněnou šamponem, všude kolem mě chladnoucí fialová voda, a já dvacet minut čekám se sprchou v ruce až z toho vyteče aspoň něco, abych s eopláchla (přičemž oplachování barvy obvykle trvá docela dlouho.nemusim asi řikat jak vroucí voda z toho pak tekla. studenou v tunisu moc neuměj.

    OdpovědětVymazat
  2. 300 liber za najem? ty vole...

    OdpovědětVymazat