Pyreneje 2012 - Den 06 - Pic d'Orhy aneb první dvoutisícovka

Úterý 3. července
Den začal úplně obyčejně: natrhali jsme si plný ešus borůvek. Těšili jsme se na borůvkovo-cukrovo-mléčný koktejl, nesehnali jsme však mléko ani cukr. Přesto jsme udělali tak velký nákup, že bylo potřeba zbavit se zátěže a uvolnit prostor v krosně. Sic bez dalších ochucovadel, ale kilo borůvek jsme slupli jako malinu a s fialovými jazyky se vydali pokořit Pic d'Orhy (2017m.n.m.), výhružně vyhlížející jehlan tyčící se vysoko nad okolní hřebeny, a naši první dvoutisícovku.

Honza píše: schylovalo se k večeru a možná to byl trochu risk, bylo však nutné dostat se na druhou stranu ještě téhož dne kvůli počasí. Navíc to byla docela výzva. Jak jsme tak stáli 600 metrů pod vrcholem, na posledním možném tábořišti, a váhali zda do toho jít či ne, Jirka to rozťal větou "tak dáme ještě jednu muesli tyčinku a jdem". Risk se vyplatil, ve 20:01 jsme po dvouhodinovém funění a občasném balancování na metr širokém skalním hřebenu stanuli na vrcholu. Nutno říci, že odsud Pic d'Orhy nevypadal zdaleka tak hrozivě. Nejhorší bylo k němu vůbec dojít - ze severní strany je totiž vidět jen svislá skalní stěna a člověk vůbec netuší, že z druhé strany je to jenom nevinná stráň (pravda, hodně strmá nevinná stráň) a vede po ní i cestička.

Luno, ó tajemná ty královno noci, pověz, jaképak zítřky čekají nás?

Jirka píše: během výstupu se celá severní strana údolí začala plnit hustou mlhou, přetékající přes okraj jako pára z čarodějného hrnce. Vskutku impozantní pohled. Po třičtvrtě hodinovém sestupu jsme se, patřičně unavení, utábořili u loveckého přístřešku, jenž posloužil jako improvizovaná kuchyň. Honza opět rozvinul své kulinářské schopnosti a ukuchtil výborný kuskus s pepřem a solí. Vyšel parádní úplněk, snad největší co jsem kdy viděl, a po chvilce laborování s foťákem se mi ho povedlo celkem obstojně zachytit (na to, že se se zrcadlovkou teprv učím a fotil jsem bez stativu, to docela ujde). Usínáme se vzpomínkou na závodní model trekkera z Holandska, který nás ráno předběhl a zůstala za ním jen ohnivá čára. To co nám trvalo půl týdne on ušel za jediný den!

Další díl / Předchozí díl / Fotky: 1. část / 2. část / 3. část / 4. část / 5. část / 6. část / 7. část