Pondělí 2. července
Honza píše: zatím nejkrásnější den. Po dobrém spánku v Hotelu Plechová Bouda jsme se vypravili do nečekaně prosluněného rána a za příjemného pochodu jsme dorazili k pastýři, jehož dům stojí přímo na státní hranici. Lámanou španělo-francouzštinou jsme se domluvili a nakonec za 9€ koupili půl kila výborného ovčího sýra a dva pecny chleba. Taky nám poradil, ať se zajdeme podívat na nedalekou jeskyni, u které už 86 let žije 86 letý pastýř. Pohled na pitoreskní kamenný útvar, u kterého stojí starý pán v modrákách a stará se o ovce, byl okouzlující. Další, ještě příjemnější zpestření cesty pak byla osvěžující koupel v potoce, kde jsme umyli nejen sebe, ale i své oblečení, a zatímco schlo, stihli jsme poobědvat.
Cestou jsme téměř nebloudili, jen občas jsme se lehce odchýlili od trasy popisované průvodcem, ale o nic hrozného nešlo a navíc jsme byli odměněni úchvatnými výhledy. Viditelnost byla vskutku skvělá, k večeru se nám podařilo zahlédnout první zasněžené vrcholky, ke kterým se pomalu ale jistě blížíme. Během dne jsme pořídili spoustu pěkných, často typicky kýčovitých fotek typu "já a ta hora za mnou", ale přesně k takovým se budu moc rád vracet. Teď bivakujeme ve výšce 1300 metrů, na širokánské louce na vrcholu jednoho kopce, pijeme horký čaj a aby té krásy nebylo málo, horizont nás odměnil dech beroucím západem slunce, který nám jako bonus odkryl vrcholek La Rhune, pod nimž jsme stáli na začátku cesty. Je neuvěřitelné, jakou vzdálenost je člověk schopen urazit za tak krátký čas. PS: právě vyšel měsíc v úplňku, a slunce ještě nezapadlo!
Žádné komentáře:
Okomentovat