Večeře pro odpadkový koš

Jak je mým zvykem, čas od času, zvlášť jde-li o nějakou neobvyklou delikatesu, se tu barvitě rozepíšu o jejím vzniku i o průběhu její konzumace. I dnešek se nese v duchu výjimečné večeře, a to tak výjimečné, že po třech soustech skončila v koši. Chtěl jsem uvařit klasický rychlý mišmaš alá "co dům dal", jenže dům už toho moc neměl (cibule, brambory, sýr, klobása, všechno padlo za vlast a nová munice zatím nedorazila). Nakonec na pánvi skončil balík mletého masa, čtyři vejce a rajčatový protlak. V hrnci těstoviny. Jenže to jsem si jaksi nevšiml, že to maso je jehněčí. Mám rád jehněčí maso, ale ne takhle upravené. Už při vaření to smrdělo hůř týden nemytá ovce, jak konstatovali spolubydlící, a degustace ukázala, že ani sebevětší množství koření to nespraví. Po pár soustech jsem to vzdal a všechno vyhodil. Škoda, ale byl to fakt hnus