Životně finanční situace = špatná

Všechno začalo říjnovým odchodem z firmy Veolia Enviromental Services. Toho vůbec nelituji, protože zametání v Harlesdenu už jsem měl plné brýle. Těžkou dřinou jsem našetřil dost peněz a nic mě nenutilo si hledat novou práci, proto jsem se vesele oddával videohrám a naivně si namlouval, že až budu chtít, práce přijde sama. Následovaly zkoušky z angličtiny, vánoce, dovolená v ČR a až v půlce ledna, když začal bankovní účet znatelně vysychat, jsem začal seriózně hledat nový zdroj obživy. Pár stěhováckých drků mě moc nevyrthlo, firma Sega, u níž jsem se ucházel o místo game testera, se mnou po třech týdnech zdlouhavých namlouvacích procesů doslova vyjebala, a já se samou zoufalostí vrátil do Cue Personnel, nenáviděné to agentury zprostředkovávající práci v komunálních službách. Tou dobou už jsem si musel od kamaráda půjčit peníze. Po dvou dnech ježdění s popelářským vozem (když nic jiného, splnil se mi dětský sen) se však stal zázrak – čtyři týdny po odeslání přihlášky se mi ozvali z Testronic Labs, že hledají česky mluvícího game testera, a jestli prý mám pořád o tu práci zájem. Inu... v pondělí jsem si ještě pozametal a v úterý už drtil Turoka a hledal chyby v lokalizaci.

Tři týdny po nástupu do Testronicu se stala hodně zajímavá věc: v jeden den, ani ne hodinu po sobě, mě kontaktovali ze dvou firem a nabízeli práci. No není to skvělé, jak se o člověka začnou zajímat když už to nepotřebuje?
První byla agentura hledající česky mluvícího na zákaznickou podporu serveru Pokerstars.com, podnikajícího v oblasti online pokeru. Nabízeli plat 25000 liber ročně, což je, jak to jen říct... pořádná raketa. Lhal bych, kdybych tvrdil že jsem neváhal ani vteřinu. Váhal jsem přesně tak dlouho, než si mozek spočítal rozdíl mezi 25000 a 16000 ročním platem. V Testronicu se mi sice líbilo (hrát hry za peníze je prostě frajeřina, a taky tam je skvělá parta lidí ze všech koutů Evropy), zatímco poker mě nikdy nebral, jenže ten finanční rozdíl se prostě nedal ignorovat. Nikdy bych netušil, jak rychle se dá naučit všechno o pokeru.
Návštěva oné agentury proběhla hladce a do týdne se mi měli ozvat s datumem pohovoru přímo u zaměstnavatele. Zároveň mi však velkého brouka do hlavy nasadila společnost RAC, aneb Royal Automobile Club, největší britská motoristická asociace, kde jsem se opakovaně hlásil na místo dispečera. Po této práci jsem pošilhával už při odchodu z dispečinku ABA a v době Harlesdenských útrap bych za ní prodal vlastní počítač, jenže letos je situace poněkud jiná. V Testronicu jsem si zvykl, přesídlení do Manchesteru už mě tolik neláká a navíc se nabízela extrémně dobře placená práce na Pokerstars, proto jsem pohovor v RAC odřekl.
A agentura Pokerstars? O té jsem víckrát neslyšel. Jednoduše jsem je vypustil z hlavy a dál si užíval Turoka. O to větší bylo mé pobavení, když se po měsíci ozvali s tím, že zaměstnanec jenž mě prve kontaktoval už u nich nepracuje, a ptali se jak dopadlo interview u Pokerstars. Docela se divili, když jsem jim sdělil že se žádné nekonalo, a že prý zjistí jak se věci mají a dají mi vědět. To bylo poslední, co jsem od nich slyšel. Před měsícem a půl.
Zítra se dozvíte zbytek z této pohnuté historie.