Bully - násilí ve hrách trochu jinak

Před časem jsem pokořil hru Bully od Rockstar Games a musím říct, že na mě skutečně zapůsobila. Nikoli svou grafikou, která už je dávno za zenitem, ani hratelností, jež je vcelku standardního ražení, nýbrž celkovým pojetím a pohledem na násilí. Jde totiž o sladkou pomstu všem lidem brojícím proti násilným hrám, tedy převážně americkým moralistům, populistům a jiným pokrytcům v čele s Jackem Thompsonem.

Kdo je Jack Thompson?
Právník z Floridy, jehož neoblíbenosti se vyrovná snad jen Uwe Boll. Nechvalně se proslavil řadou iniciativ jako tažení proti GTA a Manhuntu či absurdním obviněním, že Sims 2 obsahují nahotu a kazí děti. Nejpikantnější však byla jeho úporná (naštěstí marná) snaha sabotovat vydání Bullyho. Thompson se přímo dožadoval zrušení tohoto projektu a své argumenty podpíral tvrzením, že slovo "šikana" ve spojení s Rockstar Games musí nutně znamenat strašné zlo a není pochyb, že půjde o důvtipný návod pro všechny školáky, kteří si trochu té šikany budou chtít vyzkoušet na slabších spolužácích. Podotýkám, že s tím začal už v době, kdy o hře nebylo krom titulu známo prakticky nic. Na konci vývoje se pro změnu dožadoval testovací kopie, aby mohl Bullyho sám zhodnotit ještě před vydáním, ačkoliv na nic takového neměl a nemá nárok. Jak ten si musel hryzat nehty ostudou, když nakonec ESRB udělil věkový rating 13+...

Zdánlivá podobnost s GTA
Bully běží na enginu GTA San Andreas a v základu je to úplně stejná hra. Začínáte coby prachobyčejný loser bez špetky respektu, plníte hlavní a vedlejší mise pro různé subjekty, postupně získáváte kontrolu nad znepřátelenými frakcemi a jejich územím a v pozadí tušíte špinavé intriky hlavního záškodníka, s nímž si na konci vyřídíte účty stejně, jako se zkorumpovaným policajtem Tenpennym.

Navzdory této podobnosti by však Bully nemohl být odlišnější. Příběh se odehrává v městečku Bullworth a na stejnojmenné škole, kde se místo gangstas a čínské mafie pohybují patnáctiletí studenti co nepijí alkohol, neberou drogy, neřídí auta a neprovádějí drive-by přestřelky, zato však docházejí na hodiny angličtiny a chemie, nosí školní uniformu a po večerce chodí spát. Ve výzbroji nemají granáty ani zápalné lahve, nýbrž vejce a smrduté bomby, místo raket petardy a když je někdo jó naštve, tak mu nasypou pod nohy hrst kuliček a za krk svědící prášek. To samé platí o vozovém parku – zapomeňte na motorová vozidla, v Bullworthu se svezete jedině na kole či na skateboardu a pokud se vám to nelíbí, můžete jít pěšky.

Grotesknost celé situace ještě umocňují mise, které jsou stejně náročné, obtížné a zdánlivě důležité jako v GTA, jenže v nich jde o obyčejné školní potyčky. Tu je nutné někomu zmalovat obývák zkaženými vejci, tu vyhnat myši z knihovny či získat zpátky ukradenou bonboniéru tlusté šprtky, a všichni se tváří jako by na tom závisely životy lidí. Vrcholem všeho je mise, v níž se snažíte setřást bandu tvrďáků v kožených bundách, když vás pronásledují na svých BMX. Šprt šlape do pedálů, vy sedíte na nosiči a střílíte po nepřátelích z praku. V praxi jde o stejně intenzivní a drsnou misi jako v GTA, ale nikdo v ní neumře a ve skutečnosti je to jen silně nadnesená klukovina.

Školní rvačky náš vzor
Neříkám, že se Bullymu násilí vyhnulo úplně, to ani náhodou. Tvrdé pěstní souboje a špinavé chvaty jako kopance do koulí jsou na denním pořádku, ale tak to na drsných školách prostě chodí. Nechybí ani šikanátorské praktiky jako zářez, ohýnek, tahání za uši či strkance do odpadkových košů, ale od toho jsou prefekti, aby na studenty dohlíželi a nespravedlnosti tvrdě trestali. Prefekti ostatně jdou i po záškolácích a flákačích, kteří se producírují venku po večerce. Všechny tyto prvky dělají Bullyho tím, čím GTA není, tedy hrou, ve které je násilí a ubližování slabším sice možné, ale jen v omezené míře a navíc je striktně trestáno a nepříliš zábavno.

Velký rozdíl je i v míře sexuality. Prostituky jsou nahrazeny nadrženými školačkami, které se s vámi sice za květinu či krabici bonbónů budou náruživě líbat před celou školou, ale jazyk je to jediné co vám dají.

Hodný Jimmy Hopkins
Všechna ta "nenásilnost" by však byla k ničemu, kdyby padla do špatných rukou, čímž se dostáváme k hlavní části Rockstarovské pomsty. Všechny situace, scény, dialogy a stylizace postav naprosto odporují tomu, co asi Jack Thompson od hry čekal, tedy že budete hrát za sadistické prase, které se vyžívá v ubližování slabším. Právě naopak, Jimmy Hopkins je v jádru hodný chlapec, jenž se stal obětí životních okolností. Jeho promiskuitní matka ho odkopla do té nejhorší školy v zemi (pravda, z dalších sedmi ho již vyloučili) a odjela na páté líbánky s nějakým debilem, čímž ho velice ranila, takže jeho frustrace a průšvihy de facto pramení z počínání dospělých, nikoli ostatních teenagerů. Jakožto nováček se Jimmy okamžitě stane středem zájmu všech šikanátorů, ředitel mu dá jasně najevo že ho považuje za lidský odpad a prefekti s ním podle toho zacházejí. Nikdo ho neposlouchá a on si jednoduše zjedná respekt tím, že si nic nenechá líbit. Není to tedy tak, že by sám od sebe někomu ubližoval nebo se povyšoval, on se prostě jen brání.

Už od první chvíle se na něj navíc přilepí rádoby kamarád Gary, největší svině ve hře (Thompsonův vysněný protagonista). Ačkoliv se na začátku prezentuje jako přítel, velmi rychle Jimmyho zradí, načež se stáhne do pozadí a až do konce hry pak tahá za nitky, využívajíce lží a pomluv k tomu, aby lidi dostal tam kam potřebuje. Gary je navíc zosobnění krutosti, amorálnosti a sadismu.

Jimmy je naopak přímočarý a upřímný. Když se mu něco nelíbí, dá to jasně najevo a ačkoliv jedná vždy jen ve vlastním zájmu (ze všeho chce něco mít), zastává se přitom slabších. Šprty chrání kvůli prachům, ale chrání je. Aby si zjednal respekt, nandá to všem šikanátorům, zbohatlickým rozmazleným děckám z města i tradičním dutohlavcům z tělocvičny a nakonec i Garymu. Nebojí se říct řediteli co si o něm myslí. Jak sám říká, není žádný svatoušek ale ani žádná svině, prostě si jen nenechá líbit buzeraci.

Není hloupý ani na učení, i když to záleží spíš na šikovnosti hráčů, jejichž zručnost s různými minihrami mu zajišťuje dobré či špatné výsledky ve školních předmětech, jimiž jsou chemie, angličtina, výtvarka, focení, dílny a tělocvik. Když už je řeč o vyučování, nutno se zmínit i o učitelích, které si Rockstaři pěkně podali a vyzdvihli takové ty tradiční stereotypy – pupkatý tělocvikář s kolenem na hlavě dotírá na mladé studentky a když si jedna stěžuje, je vyloučena ze školy (holka z chudé rodiny, která tak ztratí naději na vzdělání. Zdánlivý grázl je tedy obětí). Proradný matikář zas prodává prospěch hloupým ale prachatým studentům, zatímco se snaží zbavit kolegy angličtináře, jenž má sice problém s pitím, ale jinak je to dobrý učitel a s trochou pomoci by se z toho dostal. Tomu všemu předsedá hloupý ředitel s páskou přes oči (a Garym za zády), který nic nevidí a akorát buzeruje studenty jako je Jimmy.

Zkrátka a dobře, Bully si solidně podává různé stereotypy společnosti, k násilí se staví úplně jinak než ostatní hry od Rockstaru a dává pořádný kopanec do koulí všem pokrytcům jako je Jack Thompson. Na to se dá říct jediné: to se ti povedlo Rockstare!