Když jsem měl jednou noční, usnul jsem už v deset, ale chvilku po půlnoci jsem byl nemilosrdně probuzem natřásající se bránicí. Helena, moje kolegyně, totiž na noc pustila rádio Kiss, kde zrovna vysílali záznam nějaké scénky se Šimkem, a já se doslova probudil záchvatem smíchu. V říjnu 2005 se mi to stalo zas, i když z jiného důvodu.13.10.2005 – 5:00
Normálně si spím, dokonce jsem ulehl už o půlnoci, a zdá se mi sen. Nevybavuji si jak to začalo ani o co šlo, což je podstata snů – začne se vám zdát o nákupu nových fuseklí a skončíte u průzkumu arktických ledovců ani nevíte jak. Nicméně v určité fázi se mi zdálo, že jdu po Praze Chodov, kde jsem dřív bydlel, a najednou mi volá, či telepaticky komunikuje oblíbený spisoval Jiří Kulhánek, ať se u něj zastavím, že bydlí poblíž, v posledním vchodu dlouhého paneláku, kde sídlí skoro všichni doktoři ze sídliště. V inkriminovaném vchodě dokonce ordinuje moje bývalá zubařka. Brrrr. Na zvoncích jsem ale jeho jméno nemohl najít, zato se na schránkách začaly objevovat lesbické fotky dvou slečen, zřejmě obyvatelek domu. Měl jsem nutkání zazvonit na ně, ale nakonec jsem namátkou stiskl knoflík na zvonku nějakého chlapa a šel k němu do bytu. V tu chvíli se vedle mě objevil kamarád Michal. Netuším kde se tam vzal, bydlí teď v Anglii, ale nějak jsme skončili u toho chlapa v koupelně, Michalovi bylo blbě a myli jsme si ruce. Vana byla po okraj plná nějaké tekutiny a zakrytá. Já myslel že tam vaří drogy, ale byla plná louhu – zajímavé myšlenkové spojení s knihou Zabíjení. Michalovi se dělalo mdlo z výparů, ale já byl v pohodě. Potom se akce nějak přesunula do nitra bytu, kde se z ní stal mix doomovky a masakrální scény typické pro zmíněnou knihu. Byla neskutečně brutální, chvílemi až směšně. Měl jsem v ruce kvér, schovával se za bednou v klasické 3D akční aréně a střílel příchozí zmetky pěknými headshoty. Michal už byl zase pryč. Když byl vzduch čistý, šel jsem zpátky, jako že se vrátím na chodbu a budu pokračovat v cestě za panem Kulhánkem, ovšem u východu mi vstoupil do cesty třímetrový černoch v uniformě ochranky, a já to viděl černě. Samopal se nějak zasekl, když mi ho vytrhl z ruky, vytasil jsem ještě pumpovací brokovnici z Duka 3D, ale po zmáčknutí spouště se nic nestalo. Věžatý securiťák mě elegantně odzbrojil a já už se viděl nasypaný v té vaně s louhem, jenže on mě v klidu a úslužně vedl k jakýmsi dveřím, cestou ještě seřval zmutovaného kuchaře co mi chtěl ublížit, a nakonec pravil: "Ten koho hledáš je tady v kuchyni, máš volnou cestu," a vrátil mi zbraň. Vůbec jsem netušil co to mele, ale jakmile jsem vešel do místnosti, uviděl jsem zezadu postavu chlapa, a hned mi bylo jaksi jasné kdo to je, ale nějak jsem to nechápal. Černoch ještě vykřikl: "Zab ho, nácka jednoho zasranýho!", přičemž nácek se otočil a s typickým chodským přízvukem pravil "nazdááááár!" a byl to Tomáš Tesař! Ve snu jsem se v křečích svalil na zem a jen se řehtal jak blázen, načež jsem se probudil a pořád jsem se smál tak strašně, až jsem chrochtal a nevěděl zda je to smích nebo pláč. Chvilku jsem bojoval s nutkáním vstát a jít to hned zapsat než všechno zapomenu, jak se u snů stává, ale nakonec mou vůli překonala lenost a pohltil mne spánek, nyní už pokojný. Přesto se mi nějak povedlo všechno zkopírovat z cache paměti na pevný disk, takže to teď, o pět hodin později, vidím stejně detailně jako ve snu. Akorát www adresu těch porno sousedek ze schránky jsem zapomněl, ačkoliv jsem na ni kladl zvláštní důraz.
Žádné komentáře:
Okomentovat