Klobásy
Kamarád z Itálie má bratra. Ten bratr chodí do školy. Přijel se třídou na výlet do Prahy. Kamarád z Itálie mi po něm poslal nějaké domácí pochutiny. Jejich otec je řezník. S bratrem jsem se měl sejít v pátek večer v hospodě. Byl jsem dokonce ochotný kvůli salámům přestat hrát Oblivion. V deset mi bratr zavolal, že asi snědl něco špatného, že je mu zle a že zůstává na hotelu. Zalarmoval jsem tedy matku, aby nastartovala vůz, jelikož se mi nechtělo uprostřed noci jezdit přes celou Prahu až do Řep sockou. Na místo jsme dojeli hodinu poté, co mi bratr volal. Pokojový telefon nikdo nezvedal. Vydal jsem se přímo na patro a zaklepal na dveře. Nic. Zaklepal jsem znovu. Nic. Do třetice. Stále nic. Zpoza dveří byla slyšet televize, to je divné. Z vedlejšího pokoje byla slyšet kakofónie italských hlasů, možná bude tam, zkusím zaklepat. Vyjevený mladík se přes zamčené dveře zeptal "kdo tam" a po mojí odpovědi "policie" vykuleně otevřel. Řekl jsem, že hledám bratra. U nich nebyl, všichi tvrdili že je na pokoji, a pořád se tvářili divně. Asi nechápali, kde se tam vzal nějaký týpek co mluví jako oni, představil se jako policajt, hledá jejich spolužáka a tváří se dost netrpělivě (chtěl jsem zpátky domů, pařit Oblivion). Po půl hodině klepání, volání, telefonování, čekání zda nebyl bratr zrovna ve sprše, jsme se rozhodli požádat recepčního, aby pokoj otevřel univerzálním klíčem. Když tak učinil, našli jsme bratra ležet na posteli, na břiše měl malý přehrávač na DVD a probudilo ho až intenzivní tahání za nohavici. V podstatě jsme zjistili, že mu nebylo špatně z něčeho, co prochází žaludkem, nýbrž z něčeho, co si hledá cestu plícemi... zkrátka byl totálně zhulenej. No nic, sbalil jsem domácí salámy, ovčí sýr a výborný olivový olej a jel domů na večeři. Takhle podáno to asi nezní moc zajímavě, ale fakt jsem si připadal jako v detektivce - o půlnoci jsme běhali po hotelu, zburcovali personál, učitelky a spolužáky, abychom našli tuhoně na pokoji. Ale za ty salámy to rozhodně stálo.
Je ja taky bydlím v řepích :)
OdpovědětVymazattak to muzem nekdy zajit na pivo, ale ne do repi :) kdyz v r. 2000 otevreli na andelu hells bells, byl sem tam furt, ale pak to tam tak upadlo ze sem tam uz 4 roky nebyl
OdpovědětVymazatNo ja nikam než do řep na pivo nechodím:)Nemám moc rád vracení se domů v noci přes smíchov:)
OdpovědětVymazatbtw, na pivo se da jit i pres den :)
OdpovědětVymazatja to zazil jednou, z andela sme slapali pesourem az do motola, a kdybych nebyl tak ozralej, asi bych se i bal :) kdyz si ale vzpomenu kolikrat sem se v pozdnich nocnich hodinach vracel z hellsu do vrsovic pres nusle pesky, polejva me studenej pot. fakt skoda ze se clovek nemuze cejtit bezpecne pri prosty prochazce prahou, mj. velice prijemnou. ze zacatku sem chodival pres pavlak, ale ten kopec az na mirak me dycky znicil.
OdpovědětVymazatjo já vim:)
OdpovědětVymazatno jeste ze nezeru salamy :o
OdpovědětVymazatre: MEWno jo, ty zeres jenom jogurty ja vim
OdpovědětVymazatyogurty, syr a cokoladu abych byl presnejsi.
OdpovědětVymazatNo ty woe :)Dobrá příhoda :). Z článků, které dáváš na svůj blog jde vidět, že nudný život opravdu nemáš :))
OdpovědětVymazatJosef: no, spis sou ty prihody tak vzacny ze sem pisu kazdou kravinu, jinak furt sedim u kompu doma nebo v praci :) akorat vcera sem u kompu nesedel (uprimne, obli uz me omrzel) celej den a vecer sel na pivo, coz bylo poznat podle nejnovejsiho prispevku, kterej sem rano radsi smazal :))
OdpovědětVymazat