Čarodejnice už v sobotu

Že je sobota nejrušnější den v týdnu, to každý zkušený dispečer dobře ví. Když navíc dostanou dovolenou dva lidi současně, zbytek to pěkně odskáče, zejména pokud se někdo dopustí naprosto amatérské chyby, která přivolává průsery stejně spolehlivě, jako zemská gravitace stahuje nudle z nosu. Ano, skutečně jsem na začátku směny prohlásil, že dnes bude klid, protože je hnusně a nikdo jezdit nebude. Jak naivní!

Z fleku předkládám dva Murphyho zákony:
1) Ve chvíli, kdy kolegyně ulevuje své nikotínové potřebě, pocítíte silné nutkání ulevit své potřebě fyziologické, takže na pracovišti dočasně zůstane jediný dispečer. Právě tu chvíli si vybere majitel společnosti, aby provedl namátkovou kontrolu...
2) O dvě hodiny později, pět minut potom co přestanou zběsile zvonit telefony, vy si konečně vydechnete a kolegyně opět pocítí nikotínovou potřebu, se ve dveřích ocitne jiný návštěvník - generální ředitel, a ptá se kolik je práce.

Od kolegyně

Kolegyně z dnes už ne konkurečního dispečinku se v sepisování nejen pracovních zážitku evidentně vyžívá stejně jako já. Tady je pár ukázek.

Odposlechnuto v práci:
Kdosi z kolegů komunikoval s klientem a dle obvyklých postupů se dotazoval na adresu. Po prvním téměř nesmělém: "Můžete zopakovat název ulice, prosím...?" do éteru po chvíli zazněla hlasitá věta: "Jak že se jmenuje ta ulice? ŠULÍNOVA?" ....

Zdrobnělinky
Nesnáším je. Zvlášť ne ve dvou souvislostech - jednou z nich je jídlo. Přinesli nám na pracoviště jídelníček z restaurace, fungující v budově, kde pracuji. Na pět pracovních dnů deset položek, a v nich 29 zdrobnělinek. Naprosto úchylných. Hemží se to výrazy typu: Pozor, veliká dobrůtka! Nacpěte si pupáčky! Směs masíček se směsí kořeníčka! Polévka se zeleninkou a nudličkami, chlebíček, co hrdlo ráčí pro naše jedlíčky! Kdo sní 15 knedlíčků, má zdarma obídek! Rybička s rajčátkem! Už jsem jim jednou přilepila k jídelníčku ceduli: "Ke každému talířku s dobrůtkou přidáváme lubrikační gelíček v tubičce." Od té doby není jídelníček ve výtahu, aby jej nikdo nemohl prznit. Dnes jsem vylezla před budovu, a na chodníku tabule s nápisem: "V pondělí si vaše pupáčky přijdou na své!" Zvedl se mi kyblíček. Přemohla jsem chuť vrhnout šavličku a šla jsem si do Normy pro tmavé pečivo a nezdravou pomazánku. *P.S. Ještě k těm zdrobnělinkám - pokud mi kamarádi píšou na konec vzkazu "pusku", snad mi prominou, ale raději spoléhám na to, že zapomněli použít diakritiku :o) ....

Dual combo v jednom dni

EVIL DEAD REGENERATION
Dopařeno 17.12.05 v 9:38 na jeden zátah, který trval zhruba 6 hodin. Hra je to opravdu lehká a velice zábavná. Filmem je pouze inspirovaná, přináší vlastní příběh a obrovskou dávku humoru ve stejném stylu jako film.

SHADOWGROUNDS
Dopařeno 18.12.05 ve 2:59 na obt. MEDIUM (2/3). Býval bych to dojel na jeden zátah, ale v předposledním kole jsem vychcípal a vzhledem k tomu, že jsem byl značně ospalý a už mě to nebavilo, jsem to dorazil až o pár hodin později. Je to škoda, protože jinak by to společně s Evil Dead Regeneration znamenalo dvě hry kompletně zmáknuté za jeden kalendářní den, tedy nainstalované, dohrané, odinstalované, což by byl unikát.

Jedenáct doomovek bez přerušení. Skoro.

12.10.05 – 19.11.05
Díky příznivé konstelaci, jež zapříčinila vydání hafa doomovek prakticky současně, se mi jich podařilo dohrát jedenáct téměř bez přerušení. Jediná piha na kráse je Resident Evil 4, jehož jsem měl i s GameCube půjčený od Havlise a pařil ho v práci o nočních šichtách, tudíž jsem byl časově limitován. Později jsem dopařil ještě "nedoomovku" Prince of Persia Warrior Within a hned za ní konzolový Far Cry, takže slavná Stormova jedenáctka byla přerušena dvakrát. Odečtu-li tuto "kaňku", následující tabulka mluví za vše.

Brohters In Arms: Road To Hill 30
Brothers In Arms: Earned In Blood
Hellforces
Quake 4
Serious Sam 2
F.E.A.R.
Resident Evil 4
Vietcong 2
Land of The Dead: Road To Fiddler ' s Green
Starship Troopers
Call of Duty 2
Prince of Persia: Warrior Within
Far Cry Instincts

Rob Zombie - Educated Horses

Ačkoliv nemám ve zvyku psát názory na hudbu, knihy apod., tentokrát se zmíním o novém albu Roba Zombího. Narazil jsem na něj čistě náhodou, když jsem si byl v půjčovně pro nějaká DVD a tohle tam měli vystavené mezi novinkami. Okamžitě jsem to lupnul do báglu a musím říct, že nelituji. Sice je to o dost jiný styl než nejlepší Zombího album Sinister Urge, ale na poslech je to velice příjemné. Není to žádná tvrďárna a člověka to nenabudí jako Urge, u kterého musím neustále odolávat pokušení dát volume doprava. Jde spíš o odpočinkový titul, i když pár rychlejších kousků by se našlo. Trochu mě mrzí syndrom, který pozoruji i u Rammsteinů - čím dál menší využití elektronických prvků, které v kombinaci s klasickými metalovými nástroji tvoří parádní kombinaci. Kdo by si chtěl z netu stáhnout nějakou písničku na zkoušku, tak tady má tracklist. Osobně mám nejradši pětku, aneb spícího škorpióna, a dvojku, neboli Vyjela z Kijeva (nechápete? Poslechněte si refrén :)

Rob Zombie - Educated Horses (2006)
Lable: Geffen Records1) Sawdust In The Blood
2) American Witch
3) Foxy, Foxy
4) 17 Year Locust
5) The Scorpion Sleeps
6) 100 Ways
7) Let It All Bleed Out
8) Death Of It All
9) Ride
10) The Devil's Rejects
11) The Lords Of Salem

Náhradní vůz za náhradní vůz

Dneska jsem měl vyloženě kuriózní špek, který musel našeho klienta skálopevně přesvědčit, že vozidlo značky Peugeot si už nikdy nekoupí. Na obrázku je sice Opel Vectra, důležitý je však onen vzkaz, jenž z fotky jednoznačně vyplývá.
V pondělí se na mě obrátil technik z jednoho pražského servisu s tím, že k nim jede klient s rok starou 407čkou. Už asi po desáté. Požádal mě o zajištění náhradního vozidla po dobu garanční opravy a zdůraznil, aby to byla adekvátní kategorie, jelikož se jedná o důležitého a poměrně naštvaného klienta. Dostal tedy jinou 407čku a vše se zdálo být v pořádku.

Dnes ráno mi volal pán, jehož jméno mi bylo povědomé, a stěžoval si že nemůže v Olomouci nastartovat Peugeot 407. Po chvíli z něj vypadlo, že to je náhradní vozidlo, protože jeho křáp je v opravě. Poslal jsem tedy odtah, servis se snažil sic mohl, ale závadu neodstranil a klient v pozdním odpoledni odjel v půjčené 206ce...

Perlička na závěr: měli jsme možnost půjčit funglnovou Škodu Octavii v plné výbavě, což by jistě byla náležitá satisfakce, servis to však zamítl s tím, že mu dá 206ku z vlastních zdrojů. Asi nechtěli aby pán zjistil, že kvalitní vozy se nevyrábějí ve Francii, nýbrž v Mladé Boleslavi...

UPDATE Z DRUHÉHO DNE: zapůjčením 206ky případ neskončil... Vedoucí Olomouckého servisu blbého technika náležitě zjebal, nicméně taky pravdivě předpověděl co bude následovat. Klient dnes ráno požadoval adekvátní vozidlo, jezdit v o dvě třídy nižším škopku právem odmítl. 206ka by včera přišla vhod jinému pánovi, pro změnu s porouchaným Fordem Focusem, takže nebýt blbosti technika, mohli jsme mít dva spokojené klienty, zatímco máme dva nespokojené.

Doom jako film

Moje dojmy z filmového Dooma.

14.11.05 – 15:00
Konečně! Před pár dny dorazil Doom do kin a já se na něj běžím podívat. První reakce nejsou zrovna pozitivní, takže neočekávám žádný velkofilm, ale fanoušky hry prý potěší, takže se nemám čeho bát. Beru na vědomí i skutečnost, že takový snímek je nutno vidět v kině a ne doma na monitoru. V kinosále totiž i taková konina jako Alien versus Predator působí docela koukatelně.
14.11.05 – 20:36
Vycházím z kina. Nebylo to tak hrozné.
15.11.05
Jak o tom tak přemýšlím, byla to dost slabota.
16.11.05
Získávám čím dál tím větší dojem, že ten film byl naprostý výplod hovězího trávícího traktu po konzumaci špatně vysušeného krmiva...
Nejen že scénárista celou pekelnou tématiku zdrcnul do ubohé zápletky s nějakým genetickým experimentem, ale po celou dobu filmu nedošlo k žádné pořádné akci, pokud odmyslím závěrečnou pasáž z pohledu první osoby, která měla být hlavním pojítkem mezi hrou a filmem. Místo drsné řežby z ní však udělali komediální břečku ve stylu House of The Dead, a ještě k tomu vůbec nepoužili brokovnici! O ubohých a naprosto neprofesionálních výkonech některých herců se radši nebudu zmiňovat.
Těch pár věcí, jež byly na filmu skutečně povedené, se dají spočítat na prstech jedné ruky nešikovného truhláře. V prvé řadě Pinky, to je bez debat. V řadě druhé jsou to některé scény, jako když se Imp zasekne v nanodveřích, nebo jak se ten krám jmenuje, a když se ten mutující chlápek rozhodne udělat si z mozku salát četnými nárazy do zdi. Ještě bych zmínil skutečnost, že je to snad první snímek, kde The Rock dostal zápornou roli zvráceného šílence. To je asi tak všechno, co jsem chtěl o filmu Doom říct. Vlastně ne, uzavřu to úvahou, proč všichni tak strašně nenávidí Uwe Bolla, když je to de facto umělec. Na to, co někteří režiséři dokáži zprznit se stamilionovými rozpočty, jemu stačí několik desítek.

Finančák a klobásy, část druhá

Klobásy
Kamarád z Itálie má bratra. Ten bratr chodí do školy. Přijel se třídou na výlet do Prahy. Kamarád z Itálie mi po něm poslal nějaké domácí pochutiny. Jejich otec je řezník. S bratrem jsem se měl sejít v pátek večer v hospodě. Byl jsem dokonce ochotný kvůli salámům přestat hrát Oblivion. V deset mi bratr zavolal, že asi snědl něco špatného, že je mu zle a že zůstává na hotelu. Zalarmoval jsem tedy matku, aby nastartovala vůz, jelikož se mi nechtělo uprostřed noci jezdit přes celou Prahu až do Řep sockou. Na místo jsme dojeli hodinu poté, co mi bratr volal. Pokojový telefon nikdo nezvedal. Vydal jsem se přímo na patro a zaklepal na dveře. Nic. Zaklepal jsem znovu. Nic. Do třetice. Stále nic. Zpoza dveří byla slyšet televize, to je divné. Z vedlejšího pokoje byla slyšet kakofónie italských hlasů, možná bude tam, zkusím zaklepat. Vyjevený mladík se přes zamčené dveře zeptal "kdo tam" a po mojí odpovědi "policie" vykuleně otevřel. Řekl jsem, že hledám bratra. U nich nebyl, všichi tvrdili že je na pokoji, a pořád se tvářili divně. Asi nechápali, kde se tam vzal nějaký týpek co mluví jako oni, představil se jako policajt, hledá jejich spolužáka a tváří se dost netrpělivě (chtěl jsem zpátky domů, pařit Oblivion). Po půl hodině klepání, volání, telefonování, čekání zda nebyl bratr zrovna ve sprše, jsme se rozhodli požádat recepčního, aby pokoj otevřel univerzálním klíčem. Když tak učinil, našli jsme bratra ležet na posteli, na břiše měl malý přehrávač na DVD a probudilo ho až intenzivní tahání za nohavici. V podstatě jsme zjistili, že mu nebylo špatně z něčeho, co prochází žaludkem, nýbrž z něčeho, co si hledá cestu plícemi... zkrátka byl totálně zhulenej. No nic, sbalil jsem domácí salámy, ovčí sýr a výborný olivový olej a jel domů na večeři. Takhle podáno to asi nezní moc zajímavě, ale fakt jsem si připadal jako v detektivce - o půlnoci jsme běhali po hotelu, zburcovali personál, učitelky a spolužáky, abychom našli tuhoně na pokoji. Ale za ty salámy to rozhodně stálo.

Finančák a klobásy, část první

Nesnáším noční směny! Po pracném přemáhání jsem konečně začal zabírat, dokonce už byl i náběh na sen, když v tom CRRRRR!!!! a ten zk***ej telefon mě vzbudil. Samozřejmě že teď už neusnu, ani kdybych se na hlavu postavil, budu tady do rána bulíkovat a zítra prochrápu celý den. No nic.
Tak tohle jsem psal předminulý týden v noci, kdy jsem hodil "na papír" i následující příspěvek. Rozdělil jsem ho vedví, jináč by to bylo strašně dlouhé.

Finančák
Minulou středu jsem šel podat daňové přiznání. Finanční úřad pro Prahu 4 sídlí u metra Pankrác, v bývalé budově Motokovu, dnes pojmenované Empiria building (žeby narážka na Empire State?). Uvnitř se mi naskytl pohled na dvě věci: recepční pult se dvěma blonďatými securiťačkami, a řadu turniketů dělících vstupní halu od výtahů. Z obou stran turniketů stálo několik lidí a marně se snažilo projít na jednu či druhou stranu, předvádějíce podobné představení jako když se moucha pokouší dostat skrz zavřené okno. Jelikož bezpečnost budovy zajišťuje firma Group4, bylo mi jasné, že budou problémy. Tato agentura je totiž proslulá několika věcmi: za A je příšerně drahá, za B si hraje na děsnou profesionalitu, za C každý securiťák je důležitý jak Zafod Bíblbrox, prezident Vesmíru.

INVEX 2005

24-27.10.05 Byl jsem na Invexu jakožto redaktor GameON, strávil jsem dva dny u stánku Mediaron s.r.o. a z celé akce napsal rozsáhlý report, při jehož čtení se vskutku pobavíte. Předesílám, že nejde o reportáž z Invexu jako takovou, ale o popis mých zážitků z akce, tedy z brněnských restaurací a stánku Mediaronu.

Den nultý – pátek 21.10.05
Ali: Storme nechceš jet na Invex?
Storm: Jo, jasně, bude sranda.
Ali: Vymysli nějaký otázky do soutěžního kvízu a sbal kompa, bude se tam pařit F.E.A.R. od CD Projektu.

S otázkami mi helfnuli kámoši Garret, Saruman a Karasman, takže jsou více než vypečené, bohužel se nakonec od této soutěže z provozních důvodů upustilo. Otázky sem možná někdy hodím v samostatném příspěvku, aspoň pro zajímavost a inspiraci. Vlastní krví stvrzuji neschopenku, abych nemusel příští týden do práce. Nene to je blbost, to by se mi sakra nevyplatilo s tou almužnou kterou stát nazývá nemocenská, a navíc by to bylo nečestné a nemorální. Dovolená bude lepší.

Dnes nic nebylo

Od 7:00 do 19:00 jsem se nacházel na pracovišti. Doma jsem se hned osprchoval a najedl, načež jsem se jal vyčistit odpadní trubku od plynové karmy, věc kterou jsem měl udělat už před rokem. Když bylo hotovo, rozhodl jsem se obouchat rozpadající se omítku ze stropu, který byl koncem minulého roku totálně zničen kvůli prasklé trubce nahoře u sousedů. Hlavně že se dušovali, že u nich určitě nic neprasklo. Kreténi. Když jsem skončil s úklidem, znovu jsem se osprchoval a pak si dvě hodiny psal po ICQ s Michalem v Anglii. A to jsem měl v plánu jít spát před desátou hodinou. No nic, chtěl jsem jen říct, že Oblivionu jsem se dnes ani nedotkl.

Jaké to je probudit se smíchy

Když jsem měl jednou noční, usnul jsem už v deset, ale chvilku po půlnoci jsem byl nemilosrdně probuzem natřásající se bránicí. Helena, moje kolegyně, totiž na noc pustila rádio Kiss, kde zrovna vysílali záznam nějaké scénky se Šimkem, a já se doslova probudil záchvatem smíchu. V říjnu 2005 se mi to stalo zas, i když z jiného důvodu.

Jarní pixel shadery

Podivnou souhrou náhod, nebo spíš leností dobíhat tramvaj, jsem se v tomto krásně prosluněném jarním dni nachomýtl u nádraží Holešovice. Na zastávce mě napadlo, že kdybych nevystoupil, jel bych přes Vltavu po mostě, z něhož jsem před několika lety spatřil svoje první reálné pixel shadery. Bylo to před čtyřmi lety, když frčel Morrowind a já měl čerstvě zakoupenou Geforce4ti. Jak jsem tak šel směrem na metro, řekl jsem si, že do těchto končin zase dlouho nezavítám, a obvzlášť teď, když pařím Oblivion, bych si měl onen posvátný okamžik připomenout. Navíc dnes bylo fakt hezky. Otočil jsem se tedy na podpatku, prošel pod viaduktem, okolo cedule s přeškrtnutým panáčkem a nápisem VSTUP ZAKÁZÁN, vedle něhož parkovala policejní hlídka kochající se jarním sluníčkem, a došel až k břehu. Deset minut jsem tam stál, pozoroval plynoucí hladinu a obdivoval její dokonalou plochost, zpestřenou tisícem malinkých vlnek, krásně se lesknoucích v dubnovém odpoledni, a jedním kanoistou-dobrodruhem. Prostě nádhera. Po deseti minutách této uklidňující terapie mě začaly bolet nohy, navíc na mě před barákem čekal kamarád, takže jsem se odebral zpátky na metro. Cestou domů mě přepadly chmurné myšlenky o zklamání z olejovité a neatraktivní vody v Oblivionu, ale takový je holt život, člověk nemůže mít všechno.

Filmový víkend

Právě jsem dorazil z práce domů. Po třech nočních mám konečně volno a čekají mě nádherné tři týdny denních směn! Och jak já jsem šťasten! V sobotu se mi nějakým zázrakem povedlo naspat skoro pět hodin, jenže doma jsem vytuhl na další čtyři, a dnes v noci se mi zase nechtělo spát. Pochrupal jsem si alespoň dvě hodiny, a ačkoliv mi cestou domů padala brada, procházka na čerstvém vzduchu plus uklidňující pocit z prázdných ulic vylidněné Prahy mě trochu probral. Když jsem pak doma otevřel lednici a uzřel flašku Malibu, vrátil se do mě život plným proudem, respektive panákem (sory ségra, tomuhle jsem prostě neodolal). Dávka optimismu mě přiměla zavrhnout postel, pustit kompa a... Oblivion! Ale nejdřív vydám aspoň jeden příspěvek, když už jsem se s ním o víkendu psal.

Osmihodinová ochutnávka F.E.A.R.

5.10.2005
Za účelem recenzování očekávané hororové pecky F.E.A.R. jsem navštívil sídlo firmy CD Projekt, jež svůj podzimní hit střeží jak oko v hlavě, pročež musejí autoři docházet k nim a hrát pod dohledem. Celou akci zpočátku provázely dost velké peripetie v podobě neschopnosti mi vykomunikovat kdy a za jakých podmínek se mohu dostavit, kvůli čemuž jsem za sebe horečnatě sháněl náhradu do zaměstnání a do rádia Akropolis, kde pravidelně vysílám, a roznášel tak paniku v řadách kolegů a Jakuba z rádia. Nakonec jsem si prohodil směny a v odpoledních hodinách se vydal do CD Projektu s tím, že tam strávím noc a ráno půjdu rovnou do práce. I tato představa byla, navzdory původním informacím, zcela mylná, což jsem zjistil při telefonátu s Chalidem, jenž mi suše oznámil, že tam nemohu být přes noc, ačkoliv jsem na tento úmysl několikrát upozorňoval člověka, jenž mi pařbu domlouval. No nic, co stihnu, to stihnu. Zrušil jsem nějaké pochůzky a jel rovnou pařit. V CD Projektu na mě nečekal počítač ale šunka. A nijak zvlášť vypečená syrové nastavení 800x600 s detaily skoro na minimum. No co, když není biftek, musí stačit tatarák, akorát screenshoty budou nic moc. Když jsem se konečně aklimatizoval a přestal vnímat ostré světlo dorážející oknem na pravoboku, jenž snad za pár hodin zmizí, užíval jsem si pařbu na maximum. Samozřejmě s vlastní myší a sluchátky. Mé dojmy z F.E.A.R.u se můžete dočíst hned ve dvou recenzích, v GameON a na Gamecenter.cz. Řeknu tedy jen to, že když za mnou ve 22:30 přišel poslední pracovník firmy, že odchází a že tedy musím jít také, měli dost velký problém mně po osmi hodinách paření odtrhnout od kompu. Ba ne, kecám, půl hodiny potom, co jsem slíbil že dohraji misi k nejbližšímu autosavu jsem to sám vypnul, protože bylo jasné že to stejně nedohraju, a měl jsem v úmyslu se tam v pátek vrátit. To se nakonec nestalo, radši si počkám až hra vyjde, a pořádně si jí užiju doma na kvalitním hardwaru.

K čemu je emailová adresa?

Nezaměstnaný se hlásí na inzerát o práci u Microsoftu jako uklízeč WC. Vedoucí personálního oddělení si ho pozve na pohovor, následně mu uloží test (s novým těsněním pod WC) a když muž uspěje, oznámí mu: "Výborně, jste zaměstnán! Dejte mi svou emailovou adresu a já vám pošlu smlouvu". Adept trochu zahanbeně odpoví, že nemá žádný email a vlastně ani počítač. Vedoucí mu s lítostí oznámí, že v tom případě ho bohužel nemůže přijmout. Muž rozmrzele odejde s deseti dolary v kapse, cestou domů koupí v supermarketu hromadu rajčat, obejde několik domácností a rajčata prodá za dvojnásobnou cenu. Takhle to zopakuje několikrát a brzy zjistí, že se takhle dokáže celkem slušně uživit. Časem si pořídí vozík, později dodávku, a během pěti let se z něj stane největší distributor potravin v zemi. Když založí rodinu, pomyslí i na budoucnost svých dětí a rozhodne se zřídit životní pojistku. Agent ho požádá o emailovou adresu, aby mu mohl zapsat vypracovanou pojistku, muž však odpoví, že žádný email nemá. Agent se podiví a praví: "takový magnát jako vy a nemá email? Představte si, kde byste mohl dneska být kdybyste ho měl". Muž se zasněně zahledí do stropu, nepřítomně se pousměje a odpoví: "Kdybych měl email, tak bych dneska uklízel záchody v Microsoftu".

Já a konzole, konzole a já.

Když jsem měl jednou noční, usnul jsem už v deset, ale chvilku po půlnoci jsem byl nemilosrdně probuzen natřásající se bránicí. Kolegyně Helena totiž na noc pustila rádio Kiss, kde zrovna vysílali záznam nějaké scénky se Šimkem, a já se doslova probudil záchvatem smíchu. V říjnu 2005 se mi to stalo zas, i když z jiného důvodu.
31.8.05 – noční Ninja Gaiden
Nakonec jsem neodolal a půjčil si od Avatara XBOX. Doma sice nemám televizi, ale v práci je během noci času habaděj. Zhruba v půl druhé ráno jsem to zapnul a pustil vysněného Ninju, což byla událost tvořící mezník v mém herním životě. Po osmi letech jsem sáhl na konzoli! Ano, zahrál jsem si v mezidobí přes emulátor několik nostalgických titulů na Super Nintendo, a kdysi jsem asi na minutu zkusil Quake 2 pro PSX, z čehož mám nevyléčitelné trauma, ale to už je opravdu hodně dávno...

Lokalizace klientů podle mapy

Spousta názvů měst, obcí a ulic se v republice vyskytuje více než jednou. Všichni asi víte, že třeba taková ulice či třída T.G. Masaryka se nachází v každé druhé vesnici. Stejně tak když někdo nahlásí, že stojí v Nové Hospodě, Lhotě, Vestci nebo třeba Vilémově, je velice důležité upřesnit, ve kterém kraji. V dnešním příspěvku o životě dispečera se zabývám právě touto tématikou.

- Sedleců je po České Republice přes dvacet, mnohdy dokonce v jednom okresu.
- Kdo zná Říčany, má zažito že je to obec na okraji Prahy, kousek od D1 směrem na Brno. Málokdo však ví, že druhé Říčany jsou na okraji Brna, kousek od D1 ve směru na Prahu.
- Mělník není jenom okres severně od Prahy, ale taky městká část Kutné Hory...
- Dokonce Pičíny jsou dva, a dělí je pouhých 63 kilometrů (jeden je u Příbrami a druhý u Benešova).
- Zato Hnojník, Hnojnice, Dírná nebo Čunín jsou unikáty. A takových příkladů bychom mohli uvést stovky...

Rekapitulace článků

Krátké noticky "napsal jsem článek, tady je link" nemám příliš v lásce, takže je mažu a místo nich zde uvádím celkovou dosavadní rekapitulaci. Pařím Oblivion a Frix slíbil, že mi dá pár týdnu volno (doufám že to dodrží :-), takže se ani nechystám v nejbližší době nic napsat. Možná návod na Oblivion, ale určitě ne kompletního 100% průvodce, to by trvalo minimálně stejně dlouho jako GTA San Andreas na 100% (téměř dva měsíce práce) a navíc bych neměl jistotu, že jsem popsal opravdu všechno. Jistě se o to postarají fanweby.

Obrázky na blogu

Poslední dobou blog nějak zanedbávám, což je dáno nedostatkem času, hraním Oblivionu a především obrovskou nechutí editovat všechen ten text tak, aby to vypadalo aspoň trochu pěkně, tzn. dávat k tomu obrázky. Krom toho že se v html příliš nevyznám mě šíleně prudí, když si něco pěkně připravím, porovnám, v editačním systému to vypadá parádně, jenže při publikaci se všechno rozhodí. Nakonec to dopadne tak, že nad tím strávím několik hodin, jsem naštvaný když se to nepovede a je mi líto promrhaného času. Chtěl bych, aby to vypadalo pěkně jako na profesionálních webech, jenže na to prostě nemám nervy ani čas, o potřebné znalosti html nemluvě. Jelikož pochybuji, že by se někdo nabídnul mi zadarmo a kvalitně editovat příspěvky, rozhodl jsem se na obrázky kašlat. Nepůjde-li o nějaký speciál, budu dávat nanejvýš obrázek do perexu. Je to škoda, protože mám stovky screenshotů, srandiček a vtípků, které by to tu pěkně zpestřily, ale takový už je život.

Konec zábavy

Víkend intenzivního oblivionování je bohužel za mnou. Večer jdu na šichtu (ještě že tak, mít denní tak nevstanu) a zítra se k hraní vůbec nedostanu, takže snad ve středu. Ve čtvrtek chce přijet kamarád z mimoprahy na pivo a na guláš (tak ne, na dva pořízky v bramboráku), bohužel jsem ho nemohl odmítnout. No a o víkendu zase noční, takže Oblivionu udělám na týden prakticky pápá.

Dneska jsem si vařil krupicovou kaši. Proč to říkám? Protože jsem to dělal poprvé v životě, a ještě ve spěchu abych mohl jít pařit. Asi si umíte představit jak to dopadlo, když jsem postupoval za A podle instrukcí na obalu, kde bylo napsáno dávkování pro dítě nad jeden rok, přičemž asi měli na mysli týdenní porci (litr mléka je fakt hodně), a současně mě po ICQ navigovala sestra, která si krupicovou premiéru střihla před nedávnem a nijak slavně to nedopadlo. No nic, sice jsem trefil správnou dávku mléka na jednu porci, ale stejně mám v břiše sladký a hrudkovitý cement. Já totiž pomalu přisypával, jenže když už se mléko chytalo stěn hrnce a pořád to bylo jaksi řídké, došla mi trpělivost a přisypal jsem trochu víc... No a během deseti vteřin z toho byla bublavá kaše, která ne a ne se pustit hrnce. Teď si připadám, jako bych měl v žaludku Ring of Burden (viz. jeden ze vtupních questů pro Mages guild, jenž by se dal pojmenovat taky Studna).

No nic, jdu pařit Oblíka dokud mám tu možnost. Večer snad začnu editovat ty tuny textu co mám připravené pro rubriku o dispečinku, tak se těšte.

UŽ JE TO TADY!!! OBLIVION!!!

Po příšerně útrapných dvou týdnech, které uplynuly mezi vydáním Oblivionu a dneškem, jsem o této hře četl spoustu článků, slintal nad obrázky, vyhýbal se diskusím kde se řeší přímo herní věci, a jednoduše jsem neměl čas si to zahrát. Již od pondělka jsem však měl pevně naplánovaný harmonogram: dokončit návod na Call of Cthulhu, vyřídit nějaké administrativní záležitosti (o finančáku ještě povyprávím), absolvovat dvě noční směny, napsat recenzi na Red Orchestra Ostfront 41-45 (měla by vyjít v pondělí na Hrej), v pátek, tj. dnes, přijít z práce domů, vyspat se cca do poledne a pak KONEČNĚ ZAČÍT PAŘIT OBLIVION!!!
Už je skoro dvanáct, a já před chvilkou spustil instalaci. Už se na to klepu tejden čím dál víc, dneska se mi dokonce zdálo, těsně před probuzením, jak instaluji a pařím. Horší je, že jsem neměl čas zajít na nákup a lednice je naprosto vymetená, takže budu tenhle víkend asi dost strádat. Ale to je jedno, konečně si zahraju Oblivion!!! Já se tak těším!!!

Uch, teďka jsem na chvíli přepl do instalačního okna a už chápu, proč Saruman při instalaci nadával, že ho při vší té nedočkavosti ještě trápí obrázkama ze hry. Jsou to muka.
Instalace hotova, je za minutu poledne, začíná odpočítávání... ale seru na něj já si to pustím hned. SBOHEM!!!

Nejvyšší čas udělat telekomunistům pápá

Tato zpráva mluví za vše... Ještě že už jsem jim poslal výpověď, takže už mě to nemůže nasrat. Jediné co mě zdvihá ze židle je to, jak se ty svině furt schovávají za nějakou hospodářskou soutěž.
Ironií je taky fakt, že když jsem jim volal abych to zrušil, operátor mě přesvědčoval ať ještě počkám, že, cituji: "přeci jenom nás koupila zahraniční společnost (už před rokem...), takže určitě bude nějaká zajímavá nabídka...".

Dohrané hry od písmene B

Batman Returns (1993)

Blade of Darkness (2000)

Zápisy k hrám začínajícím na B, dopařeným od začátku Deníčku až do dubna 2006

BATMAN FLASH
" Dopařeno 16.7.97 ve 20:47 (Pegasus).

BATMAN FOREVER
" Dopařeno 3.3.97 ve 22:00 (SNES).

Chocholoušek - vymyšlená postava nebo skutečný doktor?

Dodneška jsem byl skálopevně přesvědčen, že dr. Chocholoušek, obor psychiatr, je reálná osoba. Dneska mě však film Jáchyme hoď ho do stroje poměrně vyvedl z míry, když tam právě Chocholouška coby mozkovače hrál jeden herec, jehož jméno neznám. Jestli je to jenom filmová postava, tak kdo byl tedy ten pan Chocholoušek, kterému jsem před třemi lety posílal mechanika do Bohnic před léčebný ústav pro duševně choré...?

Dohrané hry od písmene A

Arx Fatalis (2002)

Armed & Dangerous (2003)

Zápisy k hrám začínajícím na A, od začátku Deníčku do dubna 2006

AIR STRIKE 2
" Dopařeno 1.6.04 ve 20:55 na obt. NORMAL (2/3). Je to taková krátká střílečka ale docela dobrá a zábavná.

ALIEN RAMPAGE
" Dopařeno 20.12.98 ve 21:00 na obt. STAND AND FIGHT (3/4).