pondělí 12. června 2006

Problémoví klienti, část třetí

!!!UPOZORNĚNÍ!!! Nejsem rasista ani xenofob. Všechny zmíněné události jsou pravdivé, odehrály se tak jak jsou popsány a v práci se s nimi setkávám naprosto běžně, stejně jako mí kolegové. To co si o nich myslíme je naše věc.

Polák s Chryslerem Voyager u Poděbrad, vysypaná převodovka. Posádka: jeden Polák, jeho manželka semetrika a tchýně. Mobil neměl, proto zastavil kolemjedoucího řidiče, jemuž jsem předal informace o našem ceníku (tenkrát to bylo 14kč/km). Vzhledem k souhře několika blbých náhod jsme museli poslat auto až z Prahy (60km daleko), protože bylo zapotřebí takový odtah, který by pobral všechny pasažéry (do kabiny náklaďáku se vejdou jen dva) plus druhého řidiče, aby se mohli vystřídat (pán si poručil odtah až do Polska). K tomu perfektně posloužil Nissan Patrol s vlekem, ale nemohl to být vlek ledajaký, protože Voyager je krapet větší vůz. Polák se vším souhlasil a nadšeně čekal na odtahovku.
Po půl hodině nastal problém. S Polákem jsem vedl dvouhodinový rozhovor na účet volaného (ten zmrd neměl ani mobil a volal nám z budky na bezplatnou linku) o tom, že on myslel že odtah stojí 14 korun za každých DESET kilometrů, což je pochopitelně nesmysl (ale jak jsem během let zjistil, oblíbená polská výmluva). Celé dvě hodiny ten kripl mlel pantem o tom že to je nefér, že nejsme seriózní, že teda ten odtah nechce, prakticky mě nepustil ke slovu a než jsem mohl zavolat odtaháři ať se otočí a jede domů, ten tam samozřejmě dorazil. Po další půl hodině dohadování se naštval, vyrval Polákovi sluchátko, poslal ho do prdele a řekl mi, že jede domů. Já byl celý zbytek směny vzteky bez sebe, o to víc že to byl můj první Polák a netušil jsem co je to za verbež.

Firma musela zaplatit marný výjezd, jenže tím to neskončilo. Když jsem přišel další týden do práce, dovolal se mi na bezplatnou linku nějaký Polák, že prý se nechal o víkendu odtáhnout za hotové do Polska, že si však zapomněl vzít účtenku a nutně jí potřebuje, aby mu to servis proplatil, jelikož za závadu mohou oni. Ten zmetek mě nepoznal, zato já jeho ano. Když se začal představovat, přerušil jsem ho slovy "já vím kdo jste, mluvili jsme spolu o víkendu", načež se to hovado málem rozbrečelo do telefonu, že je mu to hrozně líto, že se omlouvá a kdesi cosi, ale že by potřeboval tu účtenku. Musím uznat, že jsem hodně dlouho váhal jak mu odpovědět, nakonec jsem se však nad tím skučícím ubožákem slitoval (nebo spíš znechutil) a poprosil odtaháře, aby mu účet nafaxoval.

Od odtahovky jsem se mimo jiné dozvěděl nějaké další informace o tom, jak to s Polákama funguje. Zaprvé, nikdy nejezdit do Polska. Auto se musí složit na hranicích a dál ať se starají sami. Když někdo udělá tu hloupost, že překročí s odtahovkou hranice, musí si aspoň nechat zaplatit předem a počítat s rizikem, že Polská konkurence je ostrá a se svými rozhrkanými vehikly ráda vytlačuje Čechy ze silnice.

Pobavila mě i reprodukce dialogu mezi tím zakrslým šmejdem a dvoumetrovým odtahářem:
Šmejd: jak to děláte, když vám někdo nechce zaplatit?
Odtah: no, nejdřív dotyčnýmu rozbiju hubu, pak mu auto pustím z odtahovky proti zdi, nakonec vezmu palici a vymlátím všechny okýnka, a pak už po něm peníze ani nechci.

Žádné komentáře:

Okomentovat