Dopařené hry za třetí kvartál 2010

Mafia 2 - Malý brácha s velkým p... prdelně mě to zklamalo

Jako každý začátek října už několik let, je tu pravidelné čtvrtletní resumé mých videoherních výsledků. Poněkud bída, řeknete si, jen šest dohraných titulů za celé čtvrtletí? Storm nějak ztrácí dech... Pravda je ovšem taková, že jsou to výsledky za dva týdny, od začátku do půlky září, kdy jsem se vrátil z dvouměsíčních prázdnin, během nichž jsem se k videohře nepřiblížil víc než na jeden stručný článek na netu. Ono v dalekých končinách skandinávských, které jsem se jal stopem a s krosnou na zádech prozkoumávat, to ani víc nešlo (a rozhodně mi to nechybělo). To až po návratu z dovolené to vypadalo tak, že jsem se ani nezul, pomalu nesundal bágl ze zad a už dravě instaloval Mafii... V druhé půlce září bohužel bylo času na hru opět hrozně málo a navíc jsem byl plně zabrán do časové náročnějšího Assassin's Creed 2, který se nedá dohrát za čtyři hodiny, jako Kane and Lynch. God of War 3 jsem pak nestihl o půl dne a bude tedy v prosincovém reportu. No nic, dost povídání, tady jsou herní poznámky.

Dohrané hry za druhý kvartál 2010

Mass Effect 2 - masitý efekt podruhé

Tak a je to zase tady. Čtvrtletí se se čtvrtletím sešlo a já tu mám pravidelný souhrn mnou dopařených titulů. Tak jako předloni na vánoce se zase jedná převážně, nikoli však výhradně o PS3 tituly. Tentokrát si však odpustím zdlouhavý úvod a rovnou nabídnu komentáře k jednotlivým titulům.

MASS EFFECT 2
" Dopařeno 4.4.10 v 19:51 na obt. NORMAL. Full paragon, trochu renegade, level 26, relationship with Jack (po dohrání ojetá i Miranda), na konci zemřeli Thane a Jack. Získal jsem skoro všechny achievementy.

Fotky ze Seven Sisters a z Cornwallu

Na jižním pobření poblíž Seafordu jsem byl již poněkolikáté. Prostě se mi tam líbí a je to z Londýna kousek. Tentokrát jsem se ale poprvé konečně mohl pořádně projít po útesech. Žádné auto, žádný spěch, prostě jedno odpoledne a 18 kilometrů v nohách. Tady je album.
Vyjeli jsme si na víkend taky do Cornwallu a i když se počasí tak úplně nezdařilo a nebylo dost času vidět všechno, bylo to zajímavé a poučné. I po pivní stránce. Fotky.

Skandinávie se blíží

1. července odjíždím na dva měsíce na čundr po severní Evropě. Začne to v Bergenu a čeká mě Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Litva, Lotyško, Polsko a nakonec ČR. Mám zhruba vytyčený plán cesty a pro první fázi i nějaký ten harmonogram, ale jinak tomu nechávám zcela volný průběh. Krosnu na zádech, stan a spacák sebou a děj se vůle Pařanova. Dva měsíce dovolené! Dva měsíce mimo Londýn! Dva měsíce na které se těším jak malej Jirka! Hohohohó!

UPDATE: blog ze Skandinávie jsem napsal anglicky, tady je i s fotkama.

A co jsem o tom napsal před pár měsíci, když se v hlavě zrodila myšlenka a začalo plánování? Tohle: Loni to z různých důvodů nevyšlo, proto jsem se letos rozhodl na nikoho nespoléhat, nečekat jestli někdo bude nebo nebude moct jet nebo to bude tak dlouho odkládat až bude příliš pozdě. Prostě jsem si dovolenou začal zařizovat na vlastní konto. Dvouměsíční volno mi v práci schválili, průvodce skandinávskými zeměmi znám prakticky nazpaměť, a navíc jsem to zpečetil koupí jednosměrné letenky do Bergenu. Pravda, trochu riziko když vezmeme v potaz erupci na Islandu, ale jistě se to vyčistí. A kdyby ne, poradím si jinak. Do Skandinávie se letos podívám i kdybych tam měl doplavat čubičkou! Teď už jen koupit si krosnu, stan, spacák, kompas, pláštěnku, pořádné boty horalky a zásobu tatranek, aby mi na těch horách nedošla energie. Hohó, Skandinávky těšte se, Storm přichází!

Špatná recenze na Flight 666 od Iron Maiden

Zase jednou mi něco hnulo žlučí. Ačkoliv respektuji právo na názor, tahle recenze na Iron Maiden: Flight 666 od MEW2 je naprosto zcestná. I když je to kámoš, zasloužil by deset hodin hip-hopu a tři dechovky k tomu. Moji protirecenzi najdete v odkazu pod inkriminovaným článkem nebo jednoduše pokračujte v četbě.

s touhle recenzi si dovolim absolutne nesouhlasit. ba co vic, tvrdim ze jeji autor totalne prestrelil. za 30 let teto legendarni kapely je 666 prvni video, ktery fanouskum dovolilo tak zblizka nakouknout do soukromi clenu kapely, do toho jak to chodi v zakulisi. zaroven pobavilo vtipnejma hlaskama (oda na letusku nema konkurenci). jako dlouholetej fanousek mejdnu, ktery jsou pro me kapela c.1, je takovejhle nahled do zakulisi unikatnim zazitkem. ukazte mi material, kde se beznej smrtelnik neco takovyho dozvi a navic v takhle peknym podani. dalsi vytka, ze si kapela timto filmem jen placa po zadech, je naprosto neopravnena. ano, at se placaj po zadech, vsak si to zaslouzej. ktera svetova kapela muze rict, ze jeji frontman odpilotoval cely turne a ze kapela sedela v jednom letadle s celou crew? tradicni svetovy turne tohoto rozsahu trvaj rok a bednaci maj vzdycky svuj autobus, kterej rozhodne neridi frontman, ba ani basak ci bubenik. za dalsi - vytka k playlistu je tez neopodstatnena. ze kopiruje life after death se da ocekavat, vzhledem k tomu ze turne se jmenuje "somewhere lost in time" a je souborem starejch flaku, nikoli prezentace novyho alba, a oslavuje prave jejich nejlegendarnejsi zivak z roku 85. nezavisle na pritomnotsti kapely je pak film 666 zajimavej pruvodce pulkou sveta, diky nemuz se clovek co nikdy nenavstivil indii, australii, japonsko ci jizni ameriku muze aspon z rychliku dozvedet, jak to tam vypada a jaky sou tam fanousci. dozvi se treba, ze australani sou totalni magori, parici japonci jsou k popukani, ze polaci jsou naprosto vsude (kdyz budete sledovat pozorne, vsimnete si, ze na kostarice je zaber na dva typky co namackly u naslapek drzej nad hlavou polskou vlajku). dozvite se, ze kolumbie je policejni stat (pro me novinka), ze se bez kyslikovejch masek by to tam bruce asi neodzpival, uvidite jak se v indii stavi podium z bambusu, jak to vypada v mexickejch pyramidach a ze v brazilii existuje jeste vetsi magor nez jsem ty a ja, kterej irony promenil v nabozenstvi a vykoupil se krvi z tisice a jednoho tetovani. dozvite se, ze nicko ma nejradsi syrovou, ze bruce dokaze vytocit blba otazka od blbyho americkyho novinare, atd. ano, spoustu tehle veci se fanousek dozvi pokud sleduje fanstranky apod. ale kde to najdete v peknym seskupeni jako na tomhle filmu, kterej narozdil od tradicniho zivaku ala rock in rio neprinasi jen obycejnej set pisnicek, ale daleko, daleko vic? pokud navic mate radi cestovani a na nekterejch z tech mist jste nekdy byli, film ve vas vyvola prijemnou nostalgii a krasny vzpominky. osobne vam zarucuju, ze i kdyz sem mejdny v cr videl nazivo 7x, tak parit na ne v kotli plnym rozjarenejch kostaricanu byl nejlepsi hudebni zazitek myho zivota, a ze az mejdni zas vyrazej na turu, nechci na ne uz jit v evrope. priste jedu do brazilie!
jeste bych dodal, ze az se s autorem clanku, tak demonstrujicim naprosty nepochopeni a nedoceneni filmu, zas nekdy potkam u piva, musi se za takhle mizernou praci vykoupit aspon deseti rundama pro celej stul :) flight666 na bluray byl nejlepsi darek k narozeninam, jakej jsem za poslednich par let dostal!

Alan Wake - prožijte kingovský příběh na vlastní kůži

Ještě než Alan Wake spatřil světlo lisovny DVD, bylo na internetu zveřejněno téměř čtyřicet minut videí souvislého hraní, které dalo možnost si o hře udělat celkem slušný obrázek. Můj obrázek nebyl příliš optimistkcý, jak jsem se ostatně 5.5.2010 zmínil na svém blogu. Vážení, jak já jsem rád že jsem se zmílil!

Obavy pramenily z faktu, že si horor přirozeně spojuji se strachem, s tísnivou atmosférou, s nedostatkem nábojů a se staženým kaďákem při opatrném procházení temnými zákoutími alá Resident Evil, Silent Hill nebo Alien Doom (kdo hrál tuhle geniální stařičkou modifikaci do Dooma, ví o čem mluvím). Od Alana jsem po shlédnutí videí čekal tuctovou koridorovou střílečku, která bude hráče vodit za ručičku jako většina dnešních her, atmosféru bude kazit absence napětí, neexistující obavy o nedostatek munice a primitivní lineárnost. Naštěstí jsem s tímto verdiktem byl vedle jak ta jedle. Tedy, on Alan skutečně nevyvolává stísněné pocity, skutečně je velmi snadné najít cestu dál a o náboje skutečně není nikdy nouze, jenže o tom tahle hra vůbec není. Alan Wake není o strachu a stísněnosti, ale o originálním příběhu zasazeném do hlubokých temných lesů Skalistých hor, o zamotaném příběhu, který však narozdíl od japonských Silent Hillů pochopí i normální smrtelník, o vynikající výpravě, odsýpající akci a audiovizuálním požitku s tu a tam rozesetou špetkou humoru.
Když se mě kamarád zeptal, co se mi na Alanu Wakovi nelíbilo, nevěděl jsem co odpovědět.

Několikeré herní odmítnutí

Po delším období téměř nulového používání svého počítače (pařil jsem několik titulů na konzolích a pro práci mám firemní PC) jsem si řekl, že bych měl trochu provětrat nabušené čtyřjádro a zároveň po těch sandboxech a rubačkách ukojit svou chuť na pořádnou doomovku. Na PC se mi nahromadila pěkná řádka titulů, k mému velkému překvapení se však včerejší den podobal spíš hard diskové čístce. První přišla na řadu budgetová střílečka Exodus From The Earth. Celkem to ušlo, ale hratelnost mě frustrovala a po hodině jsem to smazal. Zkusím tedy Borderlands, řekl jsem si a pracně se jal instalovat funkční verzi plus tři datadisky. Navzdory pozitivním ohlasům na tuto hru mě však Borderlands moc nechytlo a po hodinu to též šlo koše. Do třetice jsem zkusil Mercenaries 2. Nevěděl jsem co přesně čekat. Krom toho že to má být brutálně akční sandbox a že o prvním díle na PS2 mi kamarád pěl ódy, jsem o Mercenaries 2 nevěděl zhola nic. Tady to rychle. Instalace, New Game, rozkoukání, překvapení, ujištění že nemám halucinace a smazání. Tahle hra mě docela zaskočila tím svou zjevnou zastaralostí. Nepříliš hezká grafika (jako by jen upgradovali PS2 verzi), silně neintuitivní ovládání, nezáživná hratelnost... to šlo z disku nejrychleji. No a do čtvrtice jsem si nainstaloval Left for Dead a chystám se to spustit, tak snad...

Update: Garret měl pravdu. Left 4 Dead je v singlu nuda. Navíc při střílení z pistole tak strašně bliká obrazovka, až se mi z toho začaly dělat tak brutální mžitky před očima že jsem půl hodiny skoro nic neviděl.To šlo z disku hodně rychle. Dvojka pro změnu chvíli po spuštění spadla, takže čístka hard disku vesele pokračuje. Schválně kolik titulů na které jsem si tak dlouho brousil zuby dneska ještě smažu... a nakonec se s právě objednaným Dead Rising zas vrátím ke konzoli.

Update 2: Manhunt 2 jsem kdysi dávno přestal hrát na PS2 kvůli debilnímu ovládání a čekal až vyjde PC verze, kde si budu moct nastavit klávesy a používat myš. Používání myši jsem se sice dočkal, ale přes pevně zadané a neměnné nastavení kláves, které opravdu není zrovna vyhovující, jsem se nepřenesl. Tenhle odfláknutý port šel z disku ještě rychleji, než byste snědli krajíc chleba se šunkou a se sýrem. To mi připomíná, že mám hlad. Teď váhám mezi instalací Fallout 3 a Metro 2033. Doufám, že ani jeden z těchto titulů nebudu též skartovat, ale jsem zrovna v takovém skartovacím rozpoložení...

Obavy z Alan Wake

Dlouhé roky vyvíjená a mnohými očekávaná hororová akce Alan Wake už klepe a za pár týdnů jí máme v krámech jak na koni. Byla publikována dvě dlouhatánská ingame videa s téměř půl hodinou hraní, a já si je samozřejmě nenechal ujít. Bohužel mě ale shlédnutý materiál nechal poněkud perplex. Rozhodně nechci hodnotit soudit dne před večerem, ale myslím, že se z publikovaného materiálu dá udělat celkem slušný obrázek o tom, jaká hra bude.

Akční? Asi jo. Hororová? Sotva. S hutnou a tísnivou atmosférou alá Silent Hill či Resident Evil jsem se rozloučil. Atmosféra téhle hry v člověku nejspíš nevyvolá napětí, pocit tísně a frustrace ani co by se za nehet vešlo. Bude to pohodové zahrání s pocitem sucha a bezpečí, jako v bavlnce. Videa napovídají, že bude dostatek munice, mraky skriptů a spousta checkpointů (které se pro jistotu viditelně objeví na obrazovce, ale to asi musí kvůli standardům od Microsoftu).

Hráč bude veden za ručičku jako dement bez vlastních kognitivních funkcí, kterému je potřeba říkat co má zmáčkout aby šel panáček dopředu a na co má kliknout aby vystřelil z brokovnice. Bude-li ležet na stole puška, hra napoví, že by bylo dobré jí sebrat, jak to udělat a pro jistotu ještě popíše, co to puška je a proč jí Alan Wake potřebuje. Prostě nás autoři povedou za ručičku jako blbce, stejně jako to v posledních letech dělají úplně všechny videohry a už se to ani nesnaží nějak maskovat, omezovat či umožňovat tenhle neduh nějak omezit. Příchod nepřátel bude avizován s dostatečným předstihem aby se náhodou hráč neleknul, z každé situace bude evidentní východisko. Co to znamená? Horotová atmosféra veškerá žádná.

Možná se pletu (kéž by!), ale podle mě bude Alan Wake prostě jen dobrou akcí se silným příběhem, ale nepřinese to, co od něj mnoho lidí očekává a co nám hype provázející dlouholetý vývoj už dlouho podsunuje. Možná že hra se za ty roky zásadně změnila, možná že vize Microsoftu a vývojářů se neslučují. Určitě to bude dobrá hra, ale hodně lidí bude hodně zklamáno.

Týden herních zklamání

Nějak se mi tenhle týden sešlo pár titulů, z nichž jsem byl přinejmenším zklamán, neřku-li přímo znechucen.

Nejdřív jsem se pustil do nového Aliens vs Predator, kde popis "hnus a bída" je ještě slabý. Ostatně, můj názor na tuto hru si můžete přečíst v předchozím příspěvku. Pak jsem si na PS3 pořídil novodobého Prince of Persia (2008) a protože jsem vůbec netušil o čem ta hra je, byl jsem poměrně zvědav, zda se autoři pro pár prašivých zlaťáků rozhodli nedat princi spát ani po skončení trilogie a naroubovali na něj další strasti s časomírou, nebo zda vytvořili prequel (což bych rozhodně uvítal). Nakonec se ukázalo, že s originálním princem má ten nový společný akorát název (jasně, aby se to lépe prodávalo) a část herních mechanismů. Příběhově to však nemá pražádnou spojitost. To by ani tak nevadilo, kdyby to byla zábavná a nenudící hra. Bohužel ono "ne" tam figuruje v opačném pořadí: nezábavná a nudicí. Po dvou hodinách jsem to vypl, podíval se na net abych zjistil zda budu ten samý úkol plnit po celou dobu a zdá se, že je tomu opravdu tak.

No a nakonec jsou tu přídavky na Resident Evil 5. Nic zlého netuše a všechno dobré tuše (na Resim 5 se přece nedá nic zkazit!) jsem si je stáhl, spustil, a za hodinu a půl byl ten první hotov, přičemž se ani pořádně nezahřála hlaveň pistole. Ještě že to zachránil druhý přídavek, jenž sice do délky nemá tomu prvnímu co vyčítat, ale aspoň je plný akce a pobavil mě.

No nic, z pařiva co mám teď na výběr mě snad nedokáže zklamat nic, těžší je spíš si vybrat do čeho se pustit. Asi zkusím Borderlands. Anebo budu pařit 15 let starého Raymana, kterého jsem si z nostalgie stáhnul (a poctivě zaplatil!) na PS3. Před mnoha lety se mi ho dohrát nepovedlo kvůli úplné maličkosti, a www.gamefaqs.com jsem tehdy neznal, tak možná že teď je vhodný čas ho vymazat ze seznamu herních proher.

Staré a nové AvP

Tak jsem si samotným znechucením z nového Aliens vs Predator (a taky z nostalgie) nainstaloval původní hru z roku 1999 a mohu říct jediné - to nemá konkurenci!
To je ono, tak to má vypadat, za mariňáka frenetické pobíhání po levelech, hledání cesty, modlení se aby nedošly náboje, a i když člověk neví kudy dál, nesmí se ani na vteřinu zastavit. Pravda, už z toho nemám tak stažený kaďák jako před lety, ale přesto je to unikátní zážitek, strach z toho co číhá za rohem, z něvědomosti odkud vyskočí příští alien, a zoufalý pocit když člověk uslyší cvakavé ťapání facehuggera, mrňvavé to mrchy, která nejednomu hráči málem přivodila inkfart či způsobila pád ze židle.

Pravda, byl to trochu šok vidět tu deset let starou grafiku, která člověku z tenkrát připadala absolutně dokonalá, ale co, ta hra je prostě klasa a i když nemá nejdokonalejší textury, pořád dokáže zprostředkovat excelentní zážitek. A ty zvuky... když to do zmetka naperete pulzní puškou a on tak nádherně křupne a kusy vetřelce se rozletí pocelé místnosti... to je slast.

Fotky ze Španělska, jižní Anglie a Austrálie

S mírným zpožděním ale přece. Tady jsou nějaké ty zvěčněné obrazy loňského srpnového výletu na jih Anglie a ze záříové cesty do Španělska.
Anglie (Searford, Bodiam Castle)
Španělsko (Valencia, Malaga a okolí)
Jako bonus navíc pár fotek z listopadového výletu do Austrálie. Je to přes 600 fotek, což je z původních 1000 docela úspěch. I tak je to "trochu" větší album.

Dohrané hry za první kvartál 2010

GTA4 Lost and Damned: Výbušný motorkářský přídavek, aneb ty mexický fazole maj grády

Risen: až tě chytím tak tě sním!

Je tu duben a s ním i pravidelné čtvrtletní resumé mých videoherních úspěchů. Kromě obvyklého výběru PS3 a PC her tentokrát přibyla i řádka titulů pro Xbox 360. To je tím, že jsem si jej na začátku roku výhodně koupil a dohrál těch pár titulů, které jsou exkluzivní pro tuto konzoli a po kterých jsem už dlouho bažil. Jinak se v tomto kvartálu nic zvláštního nedělo. Snad bych jen poznamenal zvláštnost, a sice že kromě Risen, GTA a Batmana jsem hrál výhradně doomovky.

Zpětný pohled na rok 2009

Když se ohlédnu přes rameno, uzřím poslední rok v tomto století, kdy se do letopočtu psaly po dvojce dvě nuly jak na dveřích záchoda. Plánoval jsem sepsat krátké resumé s výčtem dobrých i špatných věcí, ale od toho druhého jsem nakonec musel upustit. Ono totiž není o čem psát, já jsem v roce 2009 zažil jen samé dobré věci!

Mám Xbox 360

Je to neuvěřitelné ale je to tak, zavilý odpůrce Xboxu a spokojený majitel PS3 a nabušeného herního notebooku rozšířil svou sbírku o X360. Důvodem není vzplanutí vášně k této konzoli, ale výborná koupě. Na jednom fóru kam chodím jeden týpek nabídl X360, k tomu 21" Samsung monitor, dva gamepady a deset her, to všechno za pouhých 50 liber (asi 1500 korun)!!!

Důvod? Ultimátum. Takové to klasické od přítelkyně, úplně jak z filmu: buď půjde konzole, nebo půjdu já. No tak šla konzole... a pak že ženský nevládnou světu.

Co mě dostalo na Avatarovi? Lars Ulrich!

A pak i pár dalších věcí, o nichž už určitě napsal další milion bloggerů, takže to nebudu nijak rozpitvávat a hodím sem jen stručný názor. Kdo to ještě neviděl a nechce si zkazit zážitek, ať dál nečte.
Současný trhák kin a komerční tahoun, vévodící reklamám na všechno od coca coly až po airways s křidélky, se mi líbil. Díky recenzím a názorům známých jsem věděl do čeho jdu a co od filmu čekat, proto jsem nebyl zklamán, ba naopak. Sladkovodní hollywoodský příběh byl přesně tak plytký a předvídatelný jak se povídá, zatímco efekty byly přesně tak ohromující, jak se o nich básní. Sice se mi celé tři hodiny sezení v kině chtělo brutálně na záchod, což docela kazilo požitek z filmu, ale s 3D brýlemi na nose (poprvé) jsem si to stejně užil. Musím uznat, že ten kdo vymýšlel grafiku se fakt vyznamenal. Ty barvy, tvary, zvířata, kytky, svítící stromy, levitující hory a všechno to ostatní, to bylo prostě úžasné. Tam bych chtěl mít chatu!
 Ale stejně mě nejvíc dostalo vidět ex bubeníka z Metalliky hrát ve filmu.

Úvaha o znovuhratelnosti konzolových her

V uplynulých deseti letech, v dobách mé dominace na PC, jsem drtil jednu smažbu za druhou a z disku to lítalo ještě rychleji, než bys řek heršvec. Od té doby co vlastním PS3 jsem naopak spoustu her po skončení závěrečných titulků obratem spustil znovu a dohrál i několikrát.

Čím to? Dovolte mi trochu si zavzpomínat a rozvést tak svou úvahu (ó ano, rozvádění úvah na blogu, to je moje).

Mě je blbje. Asi nejsem jedinej co?

LOL, dneska mi neni blbě, ale skutečně blbje. Upřímně doufám, že "jak na nový rok tak po celý rok" je jen pověra, protože ve čtyři odpoledne neudržím v žaludku ani neslazený čaj...