Mafia 2 - Malý brácha s velkým p... prdelně mě to zklamalo
MAFIA 2
" Dopařeno 7.9.10 ve 14:45 na obt. MEDIUM (2/3). Hrál jsem jen hlavní mise, jestli tam bylo něco vedlejšího tak o tom nevím. Bohužel musím souhlasit s všeobecnými reakcemi hráčů i recenzentů, že tahle hra se původní Mafii zdaleka nevyrovná. Nijak zvlášť mě netrápí nevyužitý potenciál města Empire Bay (popravdě řečeno, s herními mechanismy Mafie 2, nemožností jejzdit taxíkem a nepříliš pohodlným fyzikálním modelem vozidel jsem rád, jsem si mohl "odbýt" jen hlavní příběh a dál se hrou nezabývat), zato mě zklamaly takové ty maličkosti jako absence misí kde bych já střílel za jízdy z auta, a jisté nedomyšlenosti v příběhu. Přestože je Mafia 2 jen hra, mám pocit, že se jí autoři snažili udělat co nejrealističtější, a proto nemohu pochopit, jak může v nejhezčím hotelu ve městě dojít k výbuchu celého jednoho patra, přestřelce jako kráva, po které zůstane spousta mrtvol prostřílených jak řešeto, čemuž následuje dokonce honička po městě, a přitom jako by to hasiče ani policajty vůbec nezajímalo - všechno se odbyde lakonickým komentářem v rádiu. Celkově mě příběhová linie nijak zvlášť nenadchla, až na prvních pár misí a na tu závěrečnou, kde události zajímavě gradují. Oproti první Mafii, kde hlavní hrdina opravdu srostl s rodinou a sblížil se i s bossem, mi Vito připadal jako obyčejný pěšák, neřku-li poskok. Další věc která mě iritovala je, že celá příběhová linie je jedna dlouhá série průserů a v podstatě žádný kšeft se neobejde bez toho, aby se totálně posral a místo slíbeného výdělku pak účastníci nemuseli žehlit svoje průšvihy. V podstatě už na začátku mise, když někdo zavolal Vitovi a začal slovy "mám supr kšeft", bylo předem jasné, že se Vito zase řítí do průšvihu. Na druhou stranu, vidím v tom určitý záměr autorů ukázat, že život mafiána není žádný med. Vito to celkem vystihuje v jedné animaci ke konci hry, kdy svůj život shrnuje jako nepříliš veselý. Celkově shrnuto, Mafia 2 je celkem dobrá hra, která se však svému předchůdci sotva vyrovná a jsem rád, že to byla jen lineární záležitost na pár hodin a nikoli další obsáhlý sandbox.
Kane and Lynch 2: Dog Days - velice krátké ale velice intenzivní
" Dopařeno 8.9.10 v 18:14 na obt. MEDIUM (2/4) na jeden zátah. Krátký ale intenzivní a brutální zážitek. Lynch je absolutní magor.
Singularity - Ach jaká úleva si po všech těch 3rd person akcích zase zahrát doomovku!
SINGULARITY
" Dopařeno 11.9.10 v 0:16 na obt. NORMAL (2/3) s Bad ending. Pak jsem si ještě půl hodiny hrál abych viděl ostatní konce (jsou celkem tři, nebo spíš tři a půl). Singularity je dobrá doomovka od starých dobrých Raven Software, která mi po tunách 3rd person akcí a sandboxů byla opravdu po chuti. Příběh byl navíc zajímavý a neotřelý a zpočátku se vyvíjel tak, že jsem se od hry nedokázal odtrhnout a chtěl vědět, co se bude dít dál. Stejně jako u dobré knížky jsem prostě nemohl nenakouknout na další stránku, potažmo za další checkpoint. Potěšilo mě i technické zpracování, výborná optimalizace a na dnešní poměry dost slušná herní doba. Jedinou výtku bych vznesl vůči určitému aspektu příběhu, který je shodou okolností totožný s před dvěma dny dohraným Kane and Lynch 2, a částečně i s před třemi dny dohranou Mafií 2. Teď trochu zaspoiluju takže pokud jste to ještě nehráli tak dál nečtěte. Jedná se o to, že celý děj, ať už se rozvíjí jakkoli, je postavený na strašně chatrném základu - hlavní hrdina na samém začátku nevědomky udělá něco nemoudrého (Kane zastřelí dceru mafiánského bosse, chlápek v Singularity zachrání civilistu v hořícím domě), čímž spustí celý ten koloběh událostí a po zbytek hry nedělá nic jiného, než že žehlí vlastní průser. Nebýt oné spouštěcí události, nic z toho co se v obou hrách stalo by vůbec nestalo (po Kane a Lynchovi by nešel mafiánský boss, a doktor Demichev by se nestal vládcem světa). Z toho vyplívá, že ty stovky mrtvol, miliony vystřílených nábojnic a vůbec všechno k čemu v obou hrách došlo se vlastně stalo úplně zbytečně. Je to něco navíc, uměle vytvořeného, co vůbec nemuselo být. Není to Medal of Honor, kde už existuje válka a voják je prostě součástí událostí, nebo Gothic, kde existují orkové, božstva, Xardas a celá ta tlupa pošuků, mezi nimiž se hrdina snaží udělat pořádek. V Singularity ani Kane and Lynch jsem neměl pocit, že jsem v roli hlavního hrdiny dokázal něco velkého. Prostě jsem vyžehlil průser, který jsem sám natropil, a to mě irituje.
Prince of Persia: Forgotten Sands - oprášení staré klasiky, aneb jak vyždímat dojnou krávu a pobavit při tom hráče
" Dopařeno 12.9.10 v 0:33 na obt. NORMAL (2/4) na jeden zátah. Měl jsem něco přes 200 tisíc bodů, ale podrobné statistiky jsem si tentokrát nezapisoval. Oproti původnímu Alien Shooter 2 byl tenhle datadisk kratší a méně zábavný (méně propracovaný level design, strašně lehká hratelnost, ořezaný RPG prvek), přesto jsem si však dobře užil několik hodin skvělé krvavé a bezduché zábavy.
Assassin's Creed 2 - aneb tenkrát myči oken výškových budov nepotřebovali jištění
PRINCE OF PERSIA: THE FORGOTTEN SANDS
" Dopařeno 18.9.10 v 15:35 na obt. NORMAL (2/2).
ASSASSIN'S CREED 2
" Dopařeno 26.9.10 v 0:21 (PS3) po několika dnech intenzivní pařby. Poslední zátah trval 16 hodin. Získáno 100% všeho včetně platinové trofeje. Dost dobrá hra, i když konec se mi zas tak moc nelíbil. Trochu divné rozuzlení, čekal jsem nějakou jinou, přízemnější záhadu.
Žádné komentáře:
Okomentovat