Staré a nové AvP

Tak jsem si samotným znechucením z nového Aliens vs Predator (a taky z nostalgie) nainstaloval původní hru z roku 1999 a mohu říct jediné - to nemá konkurenci!
To je ono, tak to má vypadat, za mariňáka frenetické pobíhání po levelech, hledání cesty, modlení se aby nedošly náboje, a i když člověk neví kudy dál, nesmí se ani na vteřinu zastavit. Pravda, už z toho nemám tak stažený kaďák jako před lety, ale přesto je to unikátní zážitek, strach z toho co číhá za rohem, z něvědomosti odkud vyskočí příští alien, a zoufalý pocit když člověk uslyší cvakavé ťapání facehuggera, mrňvavé to mrchy, která nejednomu hráči málem přivodila inkfart či způsobila pád ze židle.

Pravda, byl to trochu šok vidět tu deset let starou grafiku, která člověku z tenkrát připadala absolutně dokonalá, ale co, ta hra je prostě klasa a i když nemá nejdokonalejší textury, pořád dokáže zprostředkovat excelentní zážitek. A ty zvuky... když to do zmetka naperete pulzní puškou a on tak nádherně křupne a kusy vetřelce se rozletí pocelé místnosti... to je slast.

Prostě doomovka ze staré školy jak má být. Aliens versus Predator je jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál, což se o jeho nástupci rozhodně říct nedá. Tfuj.
Konečně, zde jsou mé dojmy z dohrání novodobého AvP. Obvykle při zapisování nového zářezu na pažbě píšu i stručné dojmy bezprostředně po dohrání daného titulu. Tentokrát jsem si několik vět poznamenal už během hraní, takže jde o čistokrevné první dojmy. Jak to mohli takhle zprznit?! Ta hra nemá atmosféry ani co by se za nehet vešlo a s původním AVP to nemá absolutně nic společného! Hra je mizerně optimalizovaná (tam kde Crysis na plné detaily běhá plynule, tam se AvP škube, přičemž grafika nijak světoborná není). Vodění hráče za ručičku je přímo iritující, není v tom ani trochu challenge a jediné co musí člověk dělat je sledovat všudypřítomnou šipku na obrazovce a poslouchat instrukce. Neustále se objevující nápisy typu "nový úkol" nebo "tady vlez do větračky" kazí už tak neexistující atmosféru a zabraňují tomu, aby byl hráč vtažen do hry. Nepochopím nutnost za každou cenu do úplně každé hry cpát nějaké collectibles. Dobře, je to v módě a je to nešvar všech dnešních her, ale na co proboha musí vetřelec sbírat nějaké kanistry s nějakou slizskou hmotou? Tenhle sběratelský nešvar co dnes cpou do úplně každé hry si opravdu mohli odpustit. Když už jsme u vetřelce - neskutečně mě vytočil ten počáteční trénink. Na co proboha za vetřelce trénink? Pohni hlavou dolů, nahoru, doprava, doleva... sakra tohle snad zvládne osoba s IQ automatické pračky, a když ne tak to nemá hrát. Vetřelčí fatality po chvíli omrzí a pak už se člověk jen nudí a vzteká, když alien půl hodiny někomu ukusuje hlavu a jiný mariňák ho zatím zastřelí. Pomáhání facehuggerům je pak úplně stupidní. Interakce s tlačítkama kousnutím do nich... no comment. Blikající šipka ukazující směr... no comment. Kampaň za vetřelce má bejt rychlá, frenetická, má se naběhnout do místnosti a během pár vteřin rozšmelcovat bandu k smrti vyděšených lidí, a ne se schovávat někde v rohu a číhat, až tupá AI nebo skripty naženou jednoho vojáka po druhém někam na odhlehlé místo na porážku. Za mariňáka či za predátora jsou pro změnu vetřelci pomalí a nabíhají si přímo pod hlaveň brokovnice, aby se na konzoli nemuselo moc mířit. Ať už je hra jaká chce, krátkost kampaně je taky ostudná. Ještě že za člověka, což je ta nejpovedenější část, je to o něco delší. Být to samostatná hra, posuzoval bych ji jako lehký nadprůměr hodný 6/10. Jakožto očekávané pokračování či remake legendárního AvP je to však největší zklamání, které jsem za poslední roky zažil. Ani AvP2 nebyla žádná sláva, ale oproti tomuhle to bylo veledílo.