Half-Life: Black Mesa - víc než jen remake

Pozor pozor, důležitá zpráva pro všechny příznivce Gordona Freemana. V záři po dlouhých osmi letech vývoje konečně vyšla Black Mesa, remake legendárního Half-Life na Source enginu! Žádný fanoušek série by si tuhle pecku neměl nechat ujít, tím spíš, že je ke stažení zdarma a je to naprostá bomba! Pozn.: Black Mesu jsem dohrál a tuto recenzi napsal už v září, měla vyjít na Games.cz, ale došlo k menším organizačním zmatkům, takže ji se zpožděním dávám aspoň na blog).
 
Pokud máte rádi Half-Life a potrpíte si na hezkou grafiku, tohle je něco pro vás. Nový grafický kabát doslova bere dech a i když má Source engine už nějaký ten rok na křížku, díky precizní práci autorů strčí leckterou novější hru do kapsy. Není to jen o texturách ve vysokém rozlišení - Black Mesa není ten typ remaku, kdy se původní mapy jen překopírují do novějšího rozhraní (to by těžko trvalo osm let). Ne, Black Mesa je ten typ remaku, kdy autoři původní věc rozeberou do posledního šroubku a když ji pak s pomocí moderních technologií dávají dohromady, dbají na každičký detail, i na tu nejtitěrnější maličkost, a jejich preciznost by jim mohl závidět i plastický chirurg. Black Mesa je vypilovaná k dokonalosti - každý předmět, každá místnost, každá postava či řádek dialogu má svůj účel, smysl a místo. Dokonce i lidi jsou unikátní a marně byste hledali dva vědce se stejným obličejem.

Přestože se blyští novotou, není však Black Mesa jen o grafice. Je to také o tom zahrát si staronovou gamesu tak, jak ji znáte-neznáte. To znamená, že ačkoliv se autoři striktně drželi předlohy, díky spoustě drobných a nenásilných úprav, kterých si zprvu ani nevšimnete, dokázali "své" hře vtisknout punc jedinečnosti. Black Mesa dokáže neuvěřitelným způsobem vyvolat dojem novoty i pocit nostalgie zároveň. Lokace, které znáte jak své boty, jsou sice pořád stejné, ale přitom si nikdy nemůžete být jisti, co vás čeká za rohem. Je to jako číst dvacet let starý román poté, co ho někdo zrevidoval, modernizoval, vyladil drobné nesrovnalosti a znovu vydal.

Přesně to totiž tým stojící za Black Mesou udělal a zvládl to na výbornou. Díky spoustě drobných změn v level designu jsem měl co chvílí pocit, že se koukám na dávno okoukaný film, on se mi mění před očima a přitom zůstává stejný. Nejednou se mi stalo, že jsem některou lokaci procházel po paměti a najednou nevěděl, kudy dál. Přitom se okolo mě odehrávaly ty samé události co vždycky, procházel jsem už tolikrát prošlými místy, zabíjel už tolikrát zabité nepřátele, potkával tolikrát potkané vědce... A právě fakt, že dokáže zprostředkovat dva tak odlišné herní zážitky, považuji za největší devizu Black Mesy.

Co víc, všechny drobné změny jsou vlastně vylepšení. Některé nepříliš záživné pasáže byly zkráceny či jinak oživeny a některé věci, které v původním Half-Life nedávaly tak úplně smysl, jsou nyní vysvětleny a krásně do sebe zapadají, od různých drobností až po zásadnější události. Dřív jsem prostě procházel lokacemi, které mi lineární level design kladl do cesty, dnes ale vím, proč musím vystřelit raketu do vesmíru, proč Freemana hodí do drtičky odpadu místo aby ho na místě zastřelili, proč musím proplavat přehradou a pak se plahočit minovým polem, apod. Řada věcí určitě byla jasná už dřív a na vině byla moje tehdejší angličtina, ale přesto mi remake přijde lépe vysvětlený.

Shrnuto podtrženo, Black Mesa je vynikající projekt, který by si žádný milovník akčních her neměl nechat ujít a pro fanoušky série Half-Life je to povinnost. Tvůrcům nesmírně děkuji a smekám před nimi klobouk za to, že vydrželi dlouhých osm let a dokázali stvořit něco tak skvělého, ještě k tomu zadarmo. Bohužel nepřijímají příspěvky, proto se jim chci odvděčit aspoň touto recenzí.

Na závěr připomenu, že remake vyšel jako mod/totální konverze do HL2 a zatím obsahuje část singleplayerové kampaně odehrávající se na Zemi - po skoku do teleportu v Lambda Core se objeví závěrečné titulky. Na kapitole Xen, v níž se Gordon dostane do vesmíru, se pracuje. Pracuje se také na češtině, která na sebe jistě nenechá dlouho čekat.

Pokud jste tak už neučinili, hybaj na homepage, kde je ke stažení kromě modu (3,8GB) taky skvělý soundtrack. Ke spuštění budete potřebovat plnou verzi Half-Life 2 a balíček nástrojů SDK Base 2007 (zdarma na Steamu, při prvním spuštění modu by se měl nainstalovat automaticky). Podrobnější instrukce a spoustu doplňujících informací najdete taktéž na homepage.

Poněkud jsem váhal, zda Black Mesu přidat na seznam dopařených, když jde i navzdory tomu co jsem právě napsal pořád jen o remake, zásadně se nelišící od své předlohy. Jenže ten remake mi poskytl jedinečný herní zážitek, na který jen tak nezapomenu. Navíc se nejedná o žádnou rychlokvašku - autoři se s projektem pachtili celých osm let a kousek po kousku vytvořili staronového Half-Lifa. Netřeba dodávat, že odvedli příkladnou práci. Proto si myslím, že si Black Mesa víc než zaslouží být na seznamu dopařených her společně s původním Half-Lifem!