sobota 8. prosince 2007

Kabát - Live in London 8.12.2007

Je to zvláštní, ale všechny české a slovenské kapely které mám v oblibě jsem naživo viděl až v Anglii. Horkýže Slíže v únoru, Tři Sestry v dubnu a teď v prosinci Kabáty. Koncert byl parádní a dokonce mě čekalo naprosto nečekané překvapení. Uvnitř další videa!



Carling Islington Academy byl beznadějně vyprodán a sál narvanější než ta nejnarvanější piksla od sardinek. Obsluha baru byla zřejmě na sedativech, protože na pivo se čekalo snad hodinu a za pípou se zjevně nespěchalo. Naštěstí to trvalo jen do chvíle, než Vojtek a spol. vstoupili na pódium.
Překvápko, které jsem věru nečekal, přišlo už s předkapelou Reskata. Čtyři holky, kterým to s kytarama vážně seklo a docela se mi líbila i jejich hudba, bohužel však bylo publikum naladěno na Kabátovskou notu, takže se nesetkaly s větším ohlasem.




V jednu chvíli mě napadlo, že ta holka za bicíma by mohla být kamarádka Kristýna, ačkoliv jsem si nemohl být jist, byla schovaná za stěnou z bubnů a za těch pár let co jsme se neviděli se dost změnila. Při odchodu z pódia vyšlo najevo, že bubenice se skutečně jmenuje Kristýna a její ségra Markéta má v ruce baskytaru. Tomu říkám náhoda! Jaká smůla, že jsem si toho nevšiml když stály před halou. Po koncertě už bylo pozdě a šance zajít do zákulisí a zachlastat s Vojtkem byla pryč.



No nic, proč zbytečně brečet nad rozsypaným koksem, koneckonců šel jsem na Kabáty a Kabáty jsem taky dostal. Když Vojtek a spol. připlachtili na pódium, asi nemusím popisovat co následovalo. Zahráli klasické hitovky jako Dole v Dole (my se drželi sweeperského refrénu "zameteme hej hou"), Burlaci, Porcelánový prasata, Láďa, Buldozerem. Nechyběla povinná Žízeň ani má nejoblíbenější skladba V pekle sudy válej a velké završení večera Moderní děvče. Jen Corridu mi nezahráli, a to jsem se na ní tak těšil. Ačkoliv byl koncert poněkud kratší (hodina a čtvrt), stihli ještě pár cajdáků jako Bára, Pohoda, Bruce Willis a Stará Lou, při nichž jsem si mohl vydechnout a taky natočit nějaké to video. Síly mi došly i při Žízni, jenže když přede mnou nějaký nadšenec vylezl jinému nadšenci na ramena, totálně mi zakryl výhled na Vojtka.



Vystoupení skutečně parádní, jen ty diváky bych nakopal za lenost. Většina lidí stála jak tvrdé y, ti aktivnější měli jednu ruku nad hlavou jako by se drželi tyče v tramvaji, a když jsem začal skákat, nějaké dvě slípky do mě furt zezadu šťouchaly, dokud jsem si kolem sebe nevydobil víc místa. Michalovi dokonce nějaký týpek řekl, ať se na to skákání vykašle, že to nemá cenu. Neuvěřitelná drzost!



Pravda, nestáli jsme přímo v kotli, ale ani tam to nevřelo tak jako třeba na Horkýžích či Fanánkovi. I když, tak jako na Horkýžích to nevřelo nikde. Jediná omluva této divácké pasivity je fakt, že byl sál nehorázně narvaný a životního prostoru bylo míň než málo. Ještě že zakázali kouření v klubech a hospodách, díky tomu se dalo aspoň dýchat.
Jedna zajímavost co se týče bezpečnosti: kamarád si chtěl koupit plechovku piva, aby se mu v kotli nerozlilo. Jenže barmanka mu ho pohotově přelila do kelímku, že prý mu plechovku dát nemůže. Tomu říkám logika! Zato při vydávání skleněných lahví je ani netrklo, že by se mohl někdo zranit...



1 komentář:

  1. A me to bylo stejne jedno ze to nebylo tak dokonaly jako sestry a kabati v cechach, ja si je proste uzil, takovy blbosti jako je fronta na pivo a to a tamto nam preci koncert nerozhazi. Ale ty blbci co tam stali jak v metru meli fustat fakt venku...Jinak kvalita videa nic moc, ale na vzpominku parada

    OdpovědětVymazat