Space Siege: zklamání větší než menší.
SPACE SIEGE
" Dopařeno 3.10.08 ve 14:27, konec kdy zničím megamutanta a vypnu pilota. S touhle hrou přišlo obrovské zklamání. Od tvůrců Dungeon Siege bych něco takového nečekal. Nejenže udělali naprosto nepochopitelnou a stupidní věc, a sice že neumožnili změnit nastavení ovládání, ale hra neměla ani žádnou atmosféru, chytlavost, propracovaný systém lootování a sbírání předmětů. A co je úplně nejhorší, veškerá ta mystická, tajemná atmosféra prvního Dungeon Siege je tatam. Postavy ze Space Siege mi jsou zcela lhostejné, zatímco trpaslík a lučištnice z prvního DS mi přirostli k srdci, a strašně mě bavilo je prohánět po širých pláních, po pralesích a v jeskyních plných proradných skřetů. Prostě Space Siege je sračka.
Lego Batman: překvapivé potěšení, které mi zpravilo chuť po Lego Indiana Jones.
" Dopařeno 20.10.08 ve 22:39 za Batmana.
" Dopařeno 22.10.08 v 18:01 za padouchy.
" Dopařeno 1.11.08 ve 14:00 na 100%, o pár minut později jsem si dokoupil všechny zbývající bonusy, které se odemkly až po dosažení 100%. S několika málo minikity jsem si pomohl návodem, ale drtivou většinu věcí jsem našel sám.
" Lego Batman mě moc mile překvapil. Vzhledem k oznámení hned dvou lego her po úspěchu Star Wars jsem nabyl dojmu, že si držitelé licence budou chtít namastit kapsu a z lego her na téma superhrdinové se stane pravidelné dojněkravné periodiodikum, pročež jsem jak k Batmanovi tak k Indimu měl poněkud předpojatý postoj, a předem očekával zklamání. Lego Indiana Jones mě nezklamal a pěkně mě zklamal. Tedy, nezklamal mě v tom směru, že přinesl očekávané zklamání. Nic lepšího jsem pochopitelně nečekal ani od Batmana, jenž mě však v tomto směru zcela zklamal, a vůbec mě nezklamal. Naopak, vydržel jsem ho hrát několik týdnů, dal si tu práci ho dojet na 100%, a skvěle jsem se bavil od začátku do konce. Netvrdím, že Indy byl sám o sobě špatný (naopak, spoustě lidem se líbil víc než Batman), ale level design, prostředí, totální nedostatek vtipnosti a celkový nádech mě osobě vůbec neoslovil. Zato Batman, to je jiné kafe. Ačkoliv jsem nikdy nebyl zarytý fanda ani Indyho ani Batmana (obojí se mi jednoduše líbilo, nic víc), ponurá atmosféra a uzavřené prostory Gotham City mě v lego hře vysloveně uchvátily, daleko víc než otevřená prostředí a žoviálnost Jonesovské tématiky. Krom toho, v Indym mě vyloženě naštvala ta absolutní absence vtipnosti, kvůli které jsem si tak oblíbil Star Wars, a ačkoliv Batman humorem taky zrovna neoplývá, je to přeci jen o něco míň špatné. Krom toho jsem se ze hry dozvěděl řadu nových, mně dosud neznámých faktů (ačkoliv pro někoho jde o samozřejmost), např. že Batman je původně komiksová postava, a že Harvey Dent, jehož jsem nedávno viděl ve filmu Temný Rytíř, není žádná nová postava, nýbrž jeden z původních padouchů jménem Two-Face. Zkrátka a dobře, Lego Batman se fakt povedl.
Quantum of Solace: první bondovka, na kterou jsem se byl ochoten dívat, a dokonce se mi líbila.
" Dopařeno 7.11.08 ve 21:37 na obt. FIELD OPERATIVE (2/4). Po dlouhé době čistokrevná prostoduchá doomovka, u které jsem se vcelku slušně bavil od začátku až do konce, přičemž konec přišel zhruba po šesti hodinách hraní na jeden zátah (připadalo mi to ale víc, mám pocit, jako bych to pařil celý den od rána). Na hru podle filmu je Quantum of Solace překvapivě dobrá záležitost, čekal jsem další komerční, narychlo splácaný shit snažící se svézt na úspěchu filmu a dostat víc lidí do kin, místo toho jsem se ale dočkal poměrně solidní doomovky (ačkoliv žádný zázrak to zase není, prostě takový obyč). Film jsem neviděl, nejsem příznivec bondovek (ačkoliv Quantum of Solace nevypadá špatně, možná udělám výjimku), tudíž nemám páru o příběhu, a po pravdě řečeno, ten je v této hře zcela druhořadý, v souvislosti s Bondem mě ale hodně potěšilo, že tvůrci úplně vypustili používání všelijakých gadgetů a jiných nesmyslů a soustředili se na dynamickou a přímočarou akci od začátku až do konce. Dokonce ani to sbírání mobilů Sony Ericksson K800i nebylo nijak obtěžující, hlavně proto, že na klávesu TAB jsem nemusel sáhnout ani jednou. Naopak solidní výběr zbraní a evidentní vliv Call of Duty 4, používající stejný engine, byl na hratelnosti velmi patrný, stejně jako geniální optimalizace. No, ani nevím, co bych dál o této hře povídal, tak mi dovolte jen off-topic poznámku na závěr: je to tak dlouho co jsem si na PC zahrál nějakou klasickou čistokrevnou 1st person střílečku, že jsem se cítil až provinile při nastavování kláves a uvědomění faktu, že tahle kdysi běžná a téměř každodenní operace je teď pro mě něco neobvyklého. Jo a ještě jedna kuriozita – dohrál jsem už hafo her začínajících na Q, leč Quantum of Solace je první, která se nejmenuje Quake (a nechci slyšet nic o tom, že oficiální titul je 007: Quantum of Solace).
Dodatečná poznámka k filmu: všechno nasvědčovalo tomu, že Quantum of Solace bude úplně jiný, než veškeré předchozí bondovky, proto jsem byl ochoten se na film podívat, ba co víc, dokonce jsem na něj šel do kina, a nelituji. Je to první bondovka, kterou jsem viděl celou od začátku do konce, a ještě k tomu se mi to líbilo. S ulízaným Connerym v době kdy měl ještě vlasy, ani se slizským Alecem Baldwinem a jejich stupidními gadgety to nemá nic společného. Ba co víc, řekl bych, že Quantum of Solace je zcela nezávislý titul, jenž si pouze vypůjčil jméno agenta 007 aby se lépe prodával. Místo slizouna s hodinkami s vodotryskem tento film nabízí přímého a drsného chlapa s chladnokrevným pohledem, jemuž na lámání vazů nepřátel stačí ruce, popřípadě puška, a nepotřebuje žádné stupidní udělátka. Quantum of Solace je celkově pojatý mnohem hruběji, dospěleji a temněji než předchozí 007 filmy a daleko víc se podobá trilogii Bournův mýtus. Zkrátka je to dobrý film, což se (aspoň dle mého vkusu) o žádné jiné bondovce říct nedá.
Resistance: Fall of Man - doomovka s velkým D a důvod proč si pořídit PS3.
" Dopařeno 14.11.08 v 16:27 (PS3) na obt. MEDIUM (2/4, posl. obtížnost zamknuta).
" První hra dohraná na mojí nové Playstation 3.
" Dopařeno 23.12.08 v 11:34 na obt. HARD (3/4) a získány všechny Intelligence a Skill collectables (pravda, k jejich nalezení jsem si trochu víc pomohl návodem). Odemkla se čtvrtá obtížnost Superhuman, dal jsem prvních pár kol, a je to už opravdu hardcore, nevím jestli budu mít na to to potřetí dohrávat a ještě na tak brutální obtížnost.
" Resistance by se dalo popsat třema slovy. Dost. Hustej. Nářez. Splnilo očekávání a vyklubala z toho fakt brutální střílečka, jedna z hlavních pohnutek pro koupi PS3. Ze začátku jsem byl mírně zklamaný, ale to spíš nezvykem, protože potom mě to fakt chytlo a výtečně jsem se bavil. Příběh skvělý, hratelnost rychlá a drsná, klasická doomovka ze staré školy, místy pekelně těžká, s neuvěřitelně silnou brokovnicí, a k tomu pěkně dlouhá, dohrání mi zabralo celé dva dny. Škoda jen té závěrečné části, která mě poměrně zklamala. Rozbouraná města, úzké chodby a vojenské základny vystřídaly ohromné, fádní, stále se opakující haly, jejichž projití trvalo až bolestivě dlouho a fakt nebylo zábavné. V závěrečné části jsem taky nejsilněji pocítil to, co ve mně hlodalo od samého začátku, a sice že navzdory skvělé zápletce a výpravě postrádá Resistance byť jen špetku originality, a ve skutečnosti jde o do puntíku okopírovaný Half-Life 2 říznutý Halo. Závěrečných pár misí jako by po stránce textur a stylizace z oka vypadlo Citadele ze City 17, s level designem alá první Halo – jedna obrovská a dokola se opakující místnost za druhou. Když k tomu ještě připočtete námět trochu alá Area 51, dostanete přesně to, čím je Resistance. Abych to ale nezakončil negativně: po dohrání ve mně zůstal pozitivní dojem a motivace si to dát znovu, na vyšší obtížnost. Poznámka po druhém dohrání: celý komentář o závěrečné části a okopírovanosti bych již nenapsal, při druhém hraní mi to vůbec nepřišlo, žádná podobnost s jinými hrami už mě nezatěžovala a prostě jsem se bavil.
Blacksite: Area 51 - doomovka s malým dé a nic víc.
" Dopařeno 20.11.08 ve 20:55 (PS3) na obt. THREAT LEVEL ORANGE (2/3) po celodenní pařbě.
" Tuhle hru jsem už když vyšla zkoušel rozchodit na PC, jenže se to absolutně nedalo, sotva se hra spustila, okamžitě vytuhla. Později jsem zjistil, že tento problém má spousta lidí. Takže jsem to smazal a sehnal si to na PS3.
" Musím uznat, že po týdnu intenzivního hraní skvělého Resistance: Fall of Man mi Blacksite přišel dost fádní, s nepříliš hezkou grafikou a celkem nudný. Jinými slovy, dal jsem za pravdu všeobecným negativním ohlasům na tuto hru. Druhá polovina se mi ale dost líbila, zejména díky intenzivní akci, parádním soubojům s obřími zrůdami a skvěle zpracovanému armádnímu drylu, létání ve vrtulníku, apod. Konec byl rychlý a pohodový, přesně tak jak to má být, žádné trápení se s extrémně těžkým závěrečným bossem, což na některých hrách přímo nenávidím. Takže vzato kol a kolem, Blacksite je vcelku povedená, leč průměrná armádní akce. Jen tu první misi v Iráku si mohli odpustit, ta byla totálně mimo mísu.
Heavenly Sword: krvavý klon God of War, ovšem s půvabnou hrdinkou a magicky malebnou grafikou.
" Dopařeno 22.11.08 ve 14:01 (PS3). Ačkoliv mi tahle hra zpočátku připadala tak trochu plytká až patetická, jako levný klon God of War říznutý Onimushou, sázející převážně na líbivou grafiku, vyklubala se z ní nepříliš obtížná, zato však dost zábavná rubačka s epickým, leč trochu ohraným příběhem o nadpřirozeném meči, jenž si osvojí nějakého vyvoleného (v tomto případě vyvolenou) a odehraje divokou symfonii o hektolitrech prolité krve, speciálních kombech, hlubokých vztazích mezi protagonisty a jednom šílenci, jenž se snaží získat nadvládu. Po hratelnostní stránce mi přišlo velice zajímavé využití pohybového senzoru ovladače Sisaxis. Řídit dělovou kouli přímo na slabé místo obřího katapultu, to chce cit a musím říct, že to není nic snadného, dokud si ovladač aspoň trochu neosvojíte. Stejně tak brutální bylo řízení vystřelených šípů ve zpomaleném režimu na vojáky. Takový headshot z pohledu letícího šípu, to je něco. Když jsem pak utíkajícího nepřítele trefil přímo do lýtka, do hýždě nebo do rozkroku a viděl rozstříknutou krev doslova vlastníma očima, zabolelo mě to za něj. Ačkoliv není Heavenly Sword příliš dlouhá hra, je to díky hluboce procítěnému příběhu, mistrně zpracovaným filmečkům a dobře využité funkci Sisaxis opravdu intenzivní zážitek, jenž doporučuji všem majitelům PS3.
Mororstorm: pořádně zabahněné závody.
" Dopařeno 16.12.08 v 16:59 (PS3). Fakt husté závody, daly mi pořádně zabrat, hlavně ke konci. Tuhle hru jsem hrál už v létě 2008, když jsem pracoval jako game tester. Ve firmě se válela placka z doby kdy naše firma testovala Motorstorm, a já neměl zrovna co na práci, takže... Bohužel jsem však měl možnost hrát jen jeden den a udělat prvních devět ticketů. Když jsem si na podzim 2008 koupil PS3, musel jsem začít pařit od začátku a trvalo mi hezkých pár dní, než jsem tuhle šílenost pokořil. Ačkoliv jde o adrenalinové závody v neobvyklém prostředí, s parádní grafikou a výbornou hudbou, dost mě zklamal omezený výběr tratí a fakt, že všechna vozidla v daných kategoriích jsou nachlup stejná, vyjma vzhledu. Ve výsledku tak Motorstorm obsahuje asi pět dokola se opakujících tratí, kde se mění jen vozidla a občas je tma (to jako že se jede v noci), a ani počasí se nezmění. V posledních levelech parádně přituhlo a s některými tratěmi jsem se mořil dlouhé hodiny, vymýšleje přitom nové, dosud neslyšené nadávky a kletby. Naštěstí jsem si na netu v jednom návodu našel převelice užitečnou radu, a sice že místo stálého držení tlačítka boost je potřeba ho rychle mačkat, čímž se boost nevypotřebuje a auto znatelně zrychlí. Až díky této radě jsem po dvou dnech útrap a klení dokázal pokořit trať na vrcholku skály, kde se proti mně spolčil mrak brutálně cheatujících bugin. Škoda, že po všem tom úsilí nenábízí hra vůbec žádné outro, bonusy či cokoliv krom ordinérních titulků.
" Poslední hra roku 2008.
ahoj jmenuju se helena chtela bych se zeptat kdes nasla ten navod na ndiana jonse lego odepis mi dystak e-mail ktery je ozzak.helca@seznam.cz dik
OdpovědětVymazat