Souhrn postřehů ze života neživota, práce nepráce

Nemám v hlavě nic na plnohodnotný obsáhlý příspěvek, zato spoustu jednovětných (je to u mě vůbec možné?) postřehů ze všech možných sociálních i nesociálních sfér. Tady jsou.

Tak jsme se zasmáli...
Právě jsem si přečetl tuhle noticku z Novinky.cz a skutečně od srdce jsem se zasmál. Že měl kubánský člen OSN v jakémsi průzkumu kritizovat Českou Republiku za utlačování cikánů, to bych ještě ustál, ale že nás Iránec kritizoval kvůli diskriminaci žen, to mě poslalo do kolen a málem jsem se zadusil večeří. Ještě to tak, aby mě měl na svědomí nějaký muslimský vtipálek...

Těžká zkouška paměti
Rozhodl jsem se po letech resuscitovat svůj seznam ochutnaných piv (před dávnými časy jsem o něj přišel při smrti hard disku Quantum 40GB). Je to hodně obsáhlý seznam a je hodně těžké vydlabat z hloubi paměti těch přes dvěstě, dneska už možná tři sta druhů piv, která jsem kdy ochutnal.

(Ne)dietní večeře
Tak jsem si včera po několika měsících zas koupil zeleninu, že jako budu jíst trochu zdravě (bůček, vejce, brambory, těstoviny a mleté maso potřebují vystřídat). Inu, vypadalo to slibně, spousta rajčat, papriky, okurka, jen zlehka opepřit, osolit a zalít olejem, ovšem tato dietní večeře přestala být dietní ve chvíli, kdy jsem tam narval plechovku tuňáka, tři vařená vejce a skleničku majonézy. Mňam.

Obsese refrénem
Znáte ten pocit, když se nemůžete nabažit nějaké písničky a pouštíte si jí furt dokola až do zblbnutí? Já už dlouho nenarazil na kvalitni muziku, která by mě skutečně oslovila a neomrzela mě po třech dnech poslouchání. Nedávno jsem však objevil skupinu Papa Roach a ač si pouštím jen jedno album, skutečně ho žeru, zejména pak refrén ze songu Crash. Jen kvůli němu každé ráno vytáhnu sluchátka a při čtení si na cestě do práce ještě plácám do rytmu, po práci to opakuji a když pak večer trávím čas v kuchyni, zcela nestandardně vytuním mobil na plnou hlasitost a opět pouštím Papa Roach. Až teď, když sedím u kompu, dám svému sluchu odpočinout při dlouho neslyšených Megadeth.

Hm, ten salátek je fakt dobrej, mňam, hlavně ty malý slaďoučký rajčátka co jsou tak malý, že je stačí rozkrojit napůl. Cherry tomato se jim říká?

V práci mě to baví, hlavně jsem strašně rád že můžu každý den mluvit italsky. Jsou tam totiž celkem tři Italové. Angličtinu pak trénuji zejména s Nory, Švédy, Holanďany, Dány, a takovou směsku používám se Španěly a Portugalci.

Polština. Tak (ne)podobná češtině
Spoustu srandy si taky užívám s trojící Poláků, hlavně když zjišťujeme že třeba mošna je v polštině šourek, čerstvý znamená nečerstvý, dívka je polsky děvka a děvka zase dívka, dosrat už nevím co znamená, ale infinitiv aktu dokončení defekace to rozhodně není, a že když někdo šuká lámu na záchodě, tak to nemusí znamenat zrovna pohlavní styk s buddhistickým duchovním na sociálním zařízení...

Prý pracuji moc rychle...
...mi bylo řečeno vedoucí aktuálního projektu, na němž teď v práci děláme. Každý příchozí build jsem důkladně otestoval během tří dnů a ještě při tom stihnul nahlásit asi stovku bugů. Při denním reportu vydavateli mi však šéfová musela snížovat skóre, abych moc nevyčníval mezi ostatními "standardními" testery. A co jsem za svou snahu dostal odměnou? Dneska vydavatel ohlásil, že testování české, polské a portugalské verze pro PC je konec (patrně z finančních důvodů, to už ale neřekli). Co na tom, že je hra napůl rozdělaná, ve spoustě animací chybí titulky a půlka kláves v nastavení ovládání není vůbec přeložená? Co na tom že jsem na tom tvrdě makal celé čtyři týdny, babral se s napůl nefunkční verzí kvůli neschopnosti vývojářů a stačil by mi ještě týden k dovedení díla k dokonalosti? Holt kdo si koupí tuhle hru v češtině, dostane hodně zajímavou lokalizaci...

Multiplatformová nákaza
Soukromě jsem si tento projekt pojmenoval Virus Kaspian, protože vychází snad na všechny myslitelné platformy v nejmíň patnácti jazycích, což dohromady dává přes sedmdesát verzí, a ačkoliv je netestujeme zdaleka všechny, už několik měsíců vyzařují z téměř všech monitorů ve firmě. Já, jakožto nejrychlejší tester (a taky ten co umí čtyři jazyky, prý už začínám mít docela slušnou reputaci, haha) jsem byl po zrušení českého testování pověřen speciálním úkolem. PS2 verze totiž neobsahuje tzv. debug mode, ve kterém je možno cheatovat a přeskakovat levely, věc pro testera nezbytná, a skandinávci právě tuhle verzi teď začali testovat. Takže já, když teď nemám nic na práci, musím co nejrychleji dopařit PS2 verzi (na HDTV skutečné žůžo, v tom skvělém rozlišení 640x480), aby měli skandinávci save se zpřístupněnými levely. Nu což, zítra kolem poledne bych to měl hotové, ale musí mi to vydržet až do pátku, takže se budu snažit.

Přes všechny strasti s nevstřícným vydavatelem, ne zrovna kompetentním vývojářem a každodenním opruzem s nefunkčními buildy musím konstatovat, že tahle hra není vůbec špatná a ve finální, plně hratelné verzi v next-gen grafice se mi opravdu líbí. Zbytku firmy už jen při naznačení slova Kaspian vstávají vlasy hrůzou a praskají vředy averzí, ale mě se to prostě líbí.

No a to je asi tak všechno co jsem chtěl v tomhle souhrnném příspěvku napsat. Sakra, a to jsem si dneska chtěl zahrát Gothica a místo toho tady píšu na blog tyhle bláboly co stejně nikdo nečte. Říkal jsem na začátku něco o jednovětných postřežích? A vy jste tomu věřili?

No nic, jdu jíst, nebo mi vystydne salát.