středa 28. listopadu 2007

Duke Nukem Forever - nekonečný příběh

Tento článek původně vyšel na Hratelně.cz v listopadu 2007. Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

Je tomu jářku deset a půl roku, co se zrodil jeden z nejbizarnějších projektů herní historie, dodnes kolující světem coby snůška dohadů, datumů vydání, výmyslů a hlavně odkladů, přičemž ve skutečnosti o něm už celá léta nevíme ani ň. Zaručeně pravé jsou jen desítky vtipů a narážek na jeho adresu. Ano, je řeč o Duke Nukem Never. Pardon, Forever. Pro zarputilé optimisty co stále doufají, ale i pro realisty co si jej chtějí připomenout, přinášíme shrnutí všech důležitých událostí spojených s tímto fenoménem, jenž si u mnoha hráčů vysloužil potupné přejmenování na Duke Nukem Nikdy a už Navždy.

První fáze
Že bude mít slavný Duke 3D pokračování jsme se oficiálně dozvěděli 28. dubna 1997. Věříme, že kdyby autoři tehdy věděli do čeho jdou, radši by dobrovolně zhlédli všechny současné i budoucí filmy od Uwe Bolla. Oni se však naplno pustili do práce. Jako pohon byl vybrán tehdy vysoce moderní Quake 2 engine a první datum vydání bylo stanoveno na léto 98. Ještě v květnu toho roku se objevil první E3 trailer a vypadal vskutku slibně, jenže stačil jeden měsíc a všechno bylo jinak. V červnu totiž 3D Realms ohlásili přechod na novější Unreal engine, a to hned z několika důvodů. Zaprvé prý byla tvorba levelů v Q2 enginu příliš zdlouhavá a zadruhé nebyl zdaleka tak user-friendly. Navzdory zpoždění tedy bylo výhodnější předělat všechny již zhotovené mapy. Unreal navíc obsahoval nebo umožňoval snadnou implementaci funkcí, s nimiž by v Q2 bylo mnohem víc práce. Šlo například o zásahové zóny, motion capturing a optimálnější renderování textur. I kdyby DNF stihl vyjít v původním termínu, zpoždění by přišlo z obchodních důvodů. Ve stáji 3D Realms totiž vykopával další kůň, vesmírná akce Prey, jejíž převedení nebylo v plánu a modernější Duke by jí na trhu oslabil. Jenže i tomuto hřebci nakonec slehnul ocas.

neděle 25. listopadu 2007

Shadowgrounds Survivor - první recenze

Tento článek původně vyšel na Hratelně.cz v listopadu 2007. Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

Shadowgrounds Survivor // Hodnocení: 56% // Cena: neznámá // Minimální hardware: CPU 1,3GHz, 384MB RAM, GeForce 4200ti / Radeon 9000, 1GB HDD // Lokalizace: ne // Platforma: PC // Vydavatel: DTP // Výrobce: Frozenbyte // Distributor: neznámý // Žánr: akce viděná shora

Klady: jednoduchost, střídání postav, ozvučení, oproti minule vychytanější ukládání pozic, nízké HW nároky, cena (bude-li se u nás prodávat). Zápory: krátkost, nízká obtížnost, nepoznáte kdy končí level a nemáte ho ještě celý prozkoumaný.

Verdikt: arkádová střílečka viděná z půdorysu, v níž máte za úkol vykosit stovky emzáků stejně, jako ve dva roky starém předchůdci tohoto titulu. Méně brutální než Alien Shooter, zato více atmosférické.

V předvánoční smršti 3D akcí šokujících grafikou, fyzikou, pitváním nepřátel či růžovou čepičkou a modrou bambulkou se objevila zcela jednoduchoučká a vůbec ničím nešokující arkáda Shadowgrounds Survivor. Toto pokračování (či datadisk, to vyjde nastejno) dva roky starého stejnojmenného titulu by se dalo popsat větou „přečtěte si recenzi na původní hru“, jenže to by tu pak zela prázdná stránka a prázdné stránky jsou špatné áno?

pátek 23. listopadu 2007

Recenze Soldier of Fortune Payback - Vraťte Johna Mullinse!

Tento článek původně vyšel na Hratelně.cz v listopadu 2007. Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

Soldier of Fortune: Payback // Hodnocení: 51% // Cena: ? // Minimální hardware: CPU 2GHz, 1GB RAM, GeForce 6800/Ati X800, 3GB HDD // Lokalizace: ? // Platforma: PC // Vydavatel: Activision Value // Výrobce: Cauldron // Distributor: ? // Žánr: doomovka

Klady: zbraně, grafika, létající končetiny Zápory: bugy, systém ukládání pozic, mizerná AI, fyzika, krátkost, zklamání

Verdikt: -10 za bugy, -10 za krátkost, -10 za neuspokojivé ustřelování končetin, -20 za zklamání a je to jasný průměr. A to jedno procento navíc? Čtěte recenzi.

Může za to změna vývojáře, nízký rozpočet či vydavatel? Nevíme a nechceme nikomu křivdit, leč nelze popřít, že dílo slovenského Cauldronu se nedá s původním titulem od Raven Software absolutně srovnávat.

čtvrtek 22. listopadu 2007

Nirvána jménem Classic Doom

Od třetího Dooma si mnoho hráčů slibovalo majestátní comeback, remake zakladatele žánru a nástupce hodného pro praotce všech doomovek (neřešme teď Wolfensteina a spol.), ovšem ID soft nám dal něco úplně jiného. Dal nám skvělou pařbu ze které si mnozí sedli na židli, o to silněji však zabolelo zklamání z absence toho, o čem tolik hráčů léta snilo – o novém Doomovi po vzoru staré klasiky. Proto dnes pěji ódy na autory jednoho z nejgeniálnějších modů, jaké jsem kdy hrál. Satisfakce se jmenuje Classic Doom 3!

Po letech jsem si pustil Doom 3 a moc mě nebavil. Vlastně to už po hodině hraní byla nuda, navzdory pozdní noční hodině a atmosféře která neztratila nic ze svého lesku. O půlnoci jsem však nainstaloval Classic Doom 3 a čelist mi spadla do klína. Totální konsternace, absolutní pocit štěstí a dojem, že místo v pekle jsem se ocitl v ráji. Takové byly moje dojmy, když jsem se objevil na místě, kde jsem již tolikrát stanul při započetí nové kampaně mého milovaného Dooma. Tentokrát však byl začátek mapy Hangar jiný - byl kompletně převeden do Doom3 enginu. A celá první epizoda s ním.

úterý 20. listopadu 2007

I mistr Doskočil se někdy splete

Na Tiscali Games došlo k publikační chybě vedoucí k dezinformaci čtenářů. Z neznámého důvodu se v perexu recenze na Assassin's Creed (vydána 19.11.07) dodatečně objevilo dvousloví "PRVNÍ RECENZE", ačkoliv tato byla publikována serverem Hratelně.cz o den dřív, tedy 18.11.07, jak ostatně dokazuje game sheet na Hodnoceniher.cz. O této chybě se na TG nedočtete, příslušný komentář pod článkem byl totiž smazán (a jeho autor nejspíš navždy zabanován).

Turistický průvodce

Fiktivní leták sdělující Anglánům, jaké jsou české zvyky a jak se vyhnout trapasům při setkání s Čechy. Pravda, leták vypadá spíš jak poučka pro děti z první třídy, ale taková je bohužel realita.

CZECH REPUBLIC: A CLEAN AND HOSPITABLE COUNTRY
Are you planning a holiday in Prague, the so called Paris of the East?
Then you should know a few things about Czech customs.

pondělí 19. listopadu 2007

Hovězí hody

Dlouho jsem nic pořádně nenapsal a ještě déle to nebylo nic ryze kulinářského, ovšem po tomto víkendu je nejlepší příležitost jak to napravit, obzvlášť teď v čase oběda. Ta příležitost se jmenuje Dvě A Půl Kila Hovězí Kýty, což je opravdu HODNĚ masa!

sobota 17. listopadu 2007

Mamí, já mám bombu!!!

Chodili jsme se Saveriem, mým spolužákem a nejlepším kamarádem z Itálie, k potoku za vsí někdy jen tak blbnout. Jednoho dne, bylo to asi v šesté třídě, na takovém plácku plném kamení Saverio znenadání zařval: "Hele bomba!" a vytáhl něco, co jsem původně považoval za šutr. Byla to výbušnina z druhé světové, asi 3 kg těžká, 30 cm dlouhá a ve tvaru baculaté raketky. Šlo nejspíš o střelu do minometu. Tlusté břicho, úzký trup a na konci čtyři křidélka jako u šípu. Saverio byl nálezem tak unesen, že si ho chtěl vystavit v pokojíčku! Tahali jsme sebou tu nevybuchlou bombu půl dne, ať už v ruce či na kole v košíku, položenou velkým červeným čidlem dolů, a jezdili přes drncáky. Když jsme dorazili k Saveriovi domů, hned nadšeně běžel ukázat rodičům co našel (byli zrovna v kuchyni). Jeho matka dostala hysterák, za hlasitého řevu nás vyhnala ven a otec šel volat policajty. Ti přijeli asi za hodinu, koukli na to, řekli ať to dáme za garáž a že pro to pošlou hasiče. Neřekli však, že to potrvá tři týdny, během nichž nálož bude ležet poblíž místa kde si hrají děti. Saverio celou dobu bojoval s touhou tu raketku odpálit na nedalekém poli. Až po třech nedělích se dostavila dvojice hasičů, hodila si břichatou raketku na zadní sedačku Fiata Uno a odjela.

čtvrtek 15. listopadu 2007

Informal letter to a friend

Dopis popisuje skutečnou událost a názorně ukazuje, jak fungují britské služby a úřady. Každý vám tu dosvědčí, že když vás jeden úředník odmítne, stačí si počkat na jiného nebo zaskočit na jinou pobočku a služba vám bude ochotně poskytnuta. PS. osobnost pisatelky jsem trochu přikrášlil, za což jsem si od učitelky vysloužil poznámku, že riskuje cirhózu jater.

středa 14. listopadu 2007

Úvod do rubriky

Jednoho nudného dne, když jsem se jako obvykle snažil v práci zabavit mysl, mi došlo že píšu hlavně o hrách a nových zážitcích, ale nikdy jsem nesáhl do studnice vzpomínek, a že jich ve svých šestadvaceti letech mám. V záchvatu náhlé inspirace jsem zahodil koště v dál, vykouzlil tužku a papír a začal psát. Podnět k sepsání svých vzpomínek mi dodal jeden skvělý blog, který už bohužel zanikl. Já sice nemám historky z dob komunismu ani z hospody U kance, ale taková puberta v italské škole taky není k zahození. Dávám tímto vzniknout nové rubrice, kam budu čas od času sázet "vzpomínky na časy minulé".

úterý 13. listopadu 2007

F.E.A.R. Perseus Mandate - první česká recenze

Tento článek původně vyšel na Hratelně.cz v listopadu 2007. Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

F.E.A.R. Perseus Mandate // Hodnocení: 65% // Cena: 999,- // Minimální hardware: CPU 2GHz, 1GB RAM, DX9 grafika, 7,5 GB HDD // Lokalizace: titulky // Platforma: PC // Testováno na: PC // Vydavatel: Vivendi/Monolith // Výrobce: Timegate Studios // Žánr: doomovka

Klady: atmosféra; příběh; hratelnost; nápaditější prostředí; herní doba. Zápory: první třetina hry je moc fádní; příliš mnoho lékárniček; zastaralá grafika; 7,5GB na disku – probůh proč?! Verdikt: Perseus Mandate posouvá události F.E.A.R.u zase o kus dál a nabízí zhruba deset hodin takové zábavy, na jakou jsme zvyklí z původní hry.

Paxton Fettel, váš někdejší úhlavní nepřítel, je ve skutečnosti jen malá pecička v kandované třešničce na polárkáči prosyceném záhadou, strachem, nadpřirozenými jevy a hojnými doušky sytě rudého syrupu. Perseus Mandate (dále jen Perseus) začíná stejně jako původní titul, tedy vysláním speciálních jednotek F.E.A.R. do objektu společnosti Armacham, kde se dějí velice podivné věci. Tentokrát se však ocitnete ve druhém týmu a na vaši hlavu padnou zcela jiné starosti než červená holčička v malých šatičkách. Budou to především elitní žoldáci zvaní Nightcrawlers, najatí senátorem aby průser s Armachamem zametli pod koberec. Jenže jak už to tak bývá, věci nejdou podle plánu...

sobota 10. listopadu 2007

Letter of complaints

Za domácí úkol jsme dostali sepsání stížnosti ohledně pobytu v rekreačním středisku. Stížnosti já rád, to mě baví :)

pondělí 5. listopadu 2007

English essay about CCTV cameras

An integral part of today's life are thousands of CCTV (Close Circuit TV) cameras, which monitor our every move. They watch us from building entrances, traffic lights, train stations, in the underground system, on buses and hopefully not yet on public toilets. They're supposed to help fight crime, and they certainly do help a great deal, but are we, or, better to say the authorities, getting the maximum benefit from them? And is it really correct to record our steps 24/7? What about privacy? And what about the potential misuse for someone's own profit, a blackmailer for example?
There certainly are strong arguments in favor of CCTV, forcing us to obey traffic rules for a start (or the council's pocket in case of not obeying). CCTV also helps the police to solve crimes, mostly by identifying the felon, as in the murder of an 11-year old boy from Liverpool this summer. But not all that glimmers is gold.
Although the knowledge of being watched by police officers 24/7 should make us feel safe and sound, it is not the case, and there are quite a few reasons. Firstly, most CCTV systems belong to private subjects and the police does not have access to them. Secondly, with over fifty thousand cameras just in London it is technically impossible to watch every single one in real-time and intervene immediately in case of a crime. Hence it is obvious that the tapes are being used only if the felony has already happened and requires investigation, thus serving as proof and not as prevention. It is also necessary to mention that there is often no interest in CCTV records, either for lack of initiative (bus drivers) or due to technical imperfection (black and white screen, lack of audio). Finally, even the most advanced camera can be smashed by a stone or a bullet.
CCTV is indeed a great invention which serves its purpose, but it could and should be used more effectively. Instead of deploying thousands of cameras on every corner, they ought to be fewer, but technically more advanced and better controlled.

neděle 4. listopadu 2007

Recenze Painkiller Overdose - pomstěte se Nebi v novém Painkilleru!


Tento článek původně vyšel na Hratelně.cz v listopadu 2007. Po zániku serveru jsem ho přemístil na blog.

Painkiller Overdose // Hodnocení 70% // Cena: ? // Minimální hardware: CPU 1,5GHz, 512MB RAM, DX9 grafika, 2.5GB HDD // Lokalizace: ? // Platforma: PC // Testováno na: PC // Vydavatel: JoWood // Výrobce: Mindware Studios // Žánr: 3D akce

Klady: nízké HW nároky; 16 nových map; 40 nových druhů nepřátel; 6 nových zbraní; příběh sahající před události původní hry; vysoká variabilita prostředí; vtipnost; nevyžaduje původní hru ke spuštění. // Zápory: místy nevyvážená obtížnost; moc dlouhé loadování; slabší začátek. // Verdikt: starý dobrý Painkiller obohacen novými nápady.

Když se dva rádi mají, je to láska. Když jim to vydrží aspoň pár minut, je to zachování rodu a prarodiče mají ohromnou radost z vnoučátek. Co ale když se spáří pekelná bytost s nebeskou? To se potom narodí roztomilý hybrid s křidélky na zádech, růžky na čele a piercingem na pinď... oušku. Jenže ani prarodiče, ani strýčkové a tetičky, ba ani zbytek příbuzenstva nemá z této události žádnou, skutečně pražádnou radost.