Doveterinářováno!
Začátkem července jsme dostali nějaké nové projekty a k mé velké radosti jsem byl přeřazen z veterináře pro holčičky na Xboxovou střílečku Shellshock 2 Blood Trails. Příjde mi sice podivné, že když někdo něco testuje měsíc, zná tu hru nazpaměť a ví jak komunikovat s vývojáři, je přeřazen na úplně něco jiného a nahrazen lidmi, kteří se musí s projektem seznamovat od začátku, ale rozhodně si nestěžuji. Cokoliv jenom ne veterináře! Upřesnění: cokoliv jenom ne žádný titul od výrobců veterináře. Krom toho je u nás zcela běžné, že někdo dostane do ruky hru, bez slova vysvětlení jí má testovat a po dvou dnech dostane něco jiného.
Eidos v chaosu nebo chaos v Eidosu?
Rychle jsem pochopil, že Testronic není jediná firma v níž vládne chaos. Jedním z našich klientů je Eidos a právě od něj máme Shellshock (mimochodem, je to fakt nářez: válečná akce a survival horor dohromady, s atmosférou že by se dala krájet motorovkou). Po dvou dnech nám byl konečně dodán textový soubor a přístup do databáze chyb (kde zela i záloška Deus Ex 3...), abychom mohli začít pořádně pracovat. Přesně v ten den jsme však dostali do ruky Nintendo DS a pustili se do nového Tomb Raidera. K němu jsme podklady dostali po více než dvou týdnech, když nám znovu, na jeden den, vrátili Shellshock...
Můj první Tomb Raider
S Larou jsem si to za posledních pár let zkoušel rozdat několikrát, leč pokaždé bezúspěšně; prsaté archeoložky mě neberou a hrátky s Larou pro mě byly ukrutnou nudou, pročež jsem jí odinstaloval už při předehře. Šla z disku stejně rychle, jako pivo z flašky. Až nyní, z pracovních důvodů, jsem poprvé v životě dohrál celého Tomb Raidera, jenž je zároveň mou první DS hrou v životě. Bavila mě asi proto, že jde o velmi jednoduchou 2D plošinovku (ačkoliv si hraje na 3D a používá polygonové modely) s nějakým tím lezením, skákáním a trochou soubojů. Vzdáleně připomíná prvního Prince z Persie. Konečně se tedy mohu zařadit mezi početnou obec hráčů Lary Croft, i když je to spíš jen symbolické a nedobrovolné.
Žádné komentáře:
Okomentovat