V našem návodu najdete tipy na vyladění výkonu, detailní popis zbraní a nových nepřátel, taktiku na bossy, a v neposlední řadě komplexní resumé celého příběhu.
středa 28. února 2007
Doom 3: Resurrection of Evil - tipy triky
V našem návodu najdete tipy na vyladění výkonu, detailní popis zbraní a nových nepřátel, taktiku na bossy, a v neposlední řadě komplexní resumé celého příběhu.
pondělí 26. února 2007
10cm sněhu = kalamita
Kterak v Londýně napadla trocha sněhu, kterak v Londýně zkolabovala doprava, kterak byli Londýňané perplex z trochy sněhu, kterak měli londýnští školáci druhé vánoce. Poprvé ilustruji příspěvek vlastníma fotkama.
sobota 24. února 2007
Teplý, slunečný jarní den: 1. únor
Příjemný den v práci. Utopie?
Čtvrtek 1.2.
Lavička
Po čtyřech dnech si na nový beat začínám zvykat a pomalu si ho vychytávám. Dneska jsem například zjistil, že několik ulic vůbec nemusím uklízet, jelikož se o ně stará soukromá firma obhospodařující místní domy. Taky jsem konečně objevil parádní zašívací místečko, kde můžu nerušeně sedět, kochat se pohledem na okolí (bohužel ne na Wembley, člověk nemůže mít všechno) a číst si knížku. Je to v takovém parčíku za školou, s výhledem na depo metra, je tam klid, skoro nikdo tamtudy nechodí a ačkoliv je to pár kroků od hlavní silnice, mezi ní a mou oblíbenou lavičkou stojí vysoké baráky. Jedinou nevýhodu skýtá fakt, že když si sednu a přestanu makat, za dvacet minut mi začne být zima, takže to s tím zašíváním není zas tak horké.
Čtvrtek 1.2.
Lavička
Po čtyřech dnech si na nový beat začínám zvykat a pomalu si ho vychytávám. Dneska jsem například zjistil, že několik ulic vůbec nemusím uklízet, jelikož se o ně stará soukromá firma obhospodařující místní domy. Taky jsem konečně objevil parádní zašívací místečko, kde můžu nerušeně sedět, kochat se pohledem na okolí (bohužel ne na Wembley, člověk nemůže mít všechno) a číst si knížku. Je to v takovém parčíku za školou, s výhledem na depo metra, je tam klid, skoro nikdo tamtudy nechodí a ačkoliv je to pár kroků od hlavní silnice, mezi ní a mou oblíbenou lavičkou stojí vysoké baráky. Jedinou nevýhodu skýtá fakt, že když si sednu a přestanu makat, za dvacet minut mi začne být zima, takže to s tím zašíváním není zas tak horké.
čtvrtek 22. února 2007
Hovězí ráj
Chuťové receptory dneska zažily pozdní Vánoce, Chanuku, Ramadán a předčasné Velikonoce dohromady! Jedl jsem totiž hovězí steak!
Pondělí 29.1. Hovězí
Mám rád maso. Miluju hovězí. Zbožňuju hovězí steaky! Naposledy jsem je jedl... dávno. V září na dovolené v Itálii. A dneska. Víc jak půlkilový flák masa si pobyl na pánvi přesně tak dlouho jak měl, okořeněn přesně tak jak měl, načež se přemístil na talíř, nad nímž jsem seděl hladový já, v jedné ruce nůž, ve druhé vidličku. Kdybyste věděli jak se to lahodné, šťavnaté, voňavé a naprosto paradiziakální masíčko nádherně jemňoučce ukrajovalo, jak snadno a s jakou radostí se nechalo rozkousávat, uvolňujíce kvanta nepopsatelně orgastických impulzů pro moje chuťové buňky, a jak dobře k němu sedla ta měkoučká čerstvoučká bagetka, jak jsem s ní ještě vytřel talíř dosucha, aby ani kapička té lahodné šťávičky (z hovězího steaku) nepřišla nazmar, a jak mi teď tečou sliny když na to myslím, a to jsem před chvilkou dojedl... Já prostě miluju krávy!
Pondělí 29.1. Hovězí
Mám rád maso. Miluju hovězí. Zbožňuju hovězí steaky! Naposledy jsem je jedl... dávno. V září na dovolené v Itálii. A dneska. Víc jak půlkilový flák masa si pobyl na pánvi přesně tak dlouho jak měl, okořeněn přesně tak jak měl, načež se přemístil na talíř, nad nímž jsem seděl hladový já, v jedné ruce nůž, ve druhé vidličku. Kdybyste věděli jak se to lahodné, šťavnaté, voňavé a naprosto paradiziakální masíčko nádherně jemňoučce ukrajovalo, jak snadno a s jakou radostí se nechalo rozkousávat, uvolňujíce kvanta nepopsatelně orgastických impulzů pro moje chuťové buňky, a jak dobře k němu sedla ta měkoučká čerstvoučká bagetka, jak jsem s ní ještě vytřel talíř dosucha, aby ani kapička té lahodné šťávičky (z hovězího steaku) nepřišla nazmar, a jak mi teď tečou sliny když na to myslím, a to jsem před chvilkou dojedl... Já prostě miluju krávy!
středa 21. února 2007
Bravo - Láska, sex a něžnosti č.6
STRAŠNĚ MĚ TO VZRUŠUJE
Aneta, 17: Chtěla bych se na vás obrátit se dvěma problémy. chodím s chlapcem, kterému je jednadvacet let, máme se moc rádi, a proto se často milujeme. Chodíme spolu šest měsíců, ale při milování to má jednou vážnou chybu. Vůbec jsem ještě nedosáhla orgasmu. Nevím, jak je to možné a moc mě to trápí. Chlapec nic neříká, a tak ani nevím, jestli o tom ví. Zdá se mi trapné se s ním o tom bavit, i když vím, že je to normálně běžné. Asi se stydím a taky jsem asi hloupá. Nyní k tomu druhému problému. Dost dlouho jsem sportovala a ze všeho nejradši šplhala. Nyní když šplhám, tak na mně něco musí působit, protože mě to strašně vzrušuje. Připadá mi to jako při milování, i když to při milování neznám. Nejdřív šplhám pomalu a potom tempo zrychluji a začínám vzdychat. Až dojde k vyvrcholení. Mojí sestřenici je 16 let a má tento problém se šplháním taky. Dá se to nějak léčit? Chtěla bych strašně moc prožít krásné milování s něžnými slovy a se vším, co k tomu patří.
Při zahájení sexuálního života část žen skutečně vyvrcholení (orgasmus) nedosahuje, tato schopnost se rozvíjí postupně, v průběhu života se měnní, část žen nikdy orgasmus nedosáhne vůbec, což ale neznamená, že pohlavní styk pro ně není příjemný. Na druhé straně existuje malé procentot žen, pro něž je pohlavní styk nepříjemný, eventuelně i bolestivý. Vždy je na místě vyhledat sexuologa, který může poruchu vyléčit. V Tvém případě se domnívám, zvláště kvůli druhé části Tvého dopisu, že bude-li při pohlavním styku dostatečně intenzivně drážděn poštěváček (clitoris), pak orgasmu dosáhneš. Možná, že to nebude hned napoprvé. Zkušenost Tvá a Tvé sestřenice se šplháním je zcela běžná, není co léčit a ke krásnému milování samozřejmě něžná slova patří.
Aneta, 17: Chtěla bych se na vás obrátit se dvěma problémy. chodím s chlapcem, kterému je jednadvacet let, máme se moc rádi, a proto se často milujeme. Chodíme spolu šest měsíců, ale při milování to má jednou vážnou chybu. Vůbec jsem ještě nedosáhla orgasmu. Nevím, jak je to možné a moc mě to trápí. Chlapec nic neříká, a tak ani nevím, jestli o tom ví. Zdá se mi trapné se s ním o tom bavit, i když vím, že je to normálně běžné. Asi se stydím a taky jsem asi hloupá. Nyní k tomu druhému problému. Dost dlouho jsem sportovala a ze všeho nejradši šplhala. Nyní když šplhám, tak na mně něco musí působit, protože mě to strašně vzrušuje. Připadá mi to jako při milování, i když to při milování neznám. Nejdřív šplhám pomalu a potom tempo zrychluji a začínám vzdychat. Až dojde k vyvrcholení. Mojí sestřenici je 16 let a má tento problém se šplháním taky. Dá se to nějak léčit? Chtěla bych strašně moc prožít krásné milování s něžnými slovy a se vším, co k tomu patří.
Při zahájení sexuálního života část žen skutečně vyvrcholení (orgasmus) nedosahuje, tato schopnost se rozvíjí postupně, v průběhu života se měnní, část žen nikdy orgasmus nedosáhne vůbec, což ale neznamená, že pohlavní styk pro ně není příjemný. Na druhé straně existuje malé procentot žen, pro něž je pohlavní styk nepříjemný, eventuelně i bolestivý. Vždy je na místě vyhledat sexuologa, který může poruchu vyléčit. V Tvém případě se domnívám, zvláště kvůli druhé části Tvého dopisu, že bude-li při pohlavním styku dostatečně intenzivně drážděn poštěváček (clitoris), pak orgasmu dosáhneš. Možná, že to nebude hned napoprvé. Zkušenost Tvá a Tvé sestřenice se šplháním je zcela běžná, není co léčit a ke krásnému milování samozřejmě něžná slova patří.
úterý 20. února 2007
Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř
Přesně to jsem si říkal v první den na novém beatu.
Pondělí 29.1.
Po třech týdnech na Church Road jsem si tam docela zvykl, zjistil že v Harlesdenu žijí i slušní lidé (Poláci a angličtí důchodci) a nový beat pro mě byl šok. Ne, že by byl v něčem horší, spíš naopak, je daleko čistší (po týdnu bez údržby vypadá jako Church Road po jednom odpoledni), je tam klid a skýtá výjimečný výhled na hádejte co: Wembley (je to co by koštětem dohodil). Bohužel však není tak pěkně kompaktní, ulice jsou roztahané po okolí a chodníky postrádají Churchroadovskou dokonalost, tj. šířku přesně pro barrow, aby člověk nemusel kličkovat tři metry od zdi ke zdi když chce sebrat dva papírky. A právě barrow je tím největším kamenem úrazu, žádné barrow totiž není. Ačkoliv jsem ho za celou svou metařskou kariéru používal jen pár týdnů, hrozně jsem si na něj zvykl a byl to šok, být zase bez něj. V důsledku toho jsem celé pondělí jen znuděně chodil, tu a tam něco vypickeroval, naprosto ignoroval bordel vyžadující koště, a v 9:50 jsem měl hotovo. Bylo mi blbé odejít tak brzo, pročež jsem se ještě hodinu bezcílně producíroval po okolí a v 11 to zapíchl. Co naplat, že je nový beat kilometr od Wembley, když tam není barrow a jedu tam hodinu, takže musím ráno zase vstávat v pět.
Pondělí 29.1.
Po třech týdnech na Church Road jsem si tam docela zvykl, zjistil že v Harlesdenu žijí i slušní lidé (Poláci a angličtí důchodci) a nový beat pro mě byl šok. Ne, že by byl v něčem horší, spíš naopak, je daleko čistší (po týdnu bez údržby vypadá jako Church Road po jednom odpoledni), je tam klid a skýtá výjimečný výhled na hádejte co: Wembley (je to co by koštětem dohodil). Bohužel však není tak pěkně kompaktní, ulice jsou roztahané po okolí a chodníky postrádají Churchroadovskou dokonalost, tj. šířku přesně pro barrow, aby člověk nemusel kličkovat tři metry od zdi ke zdi když chce sebrat dva papírky. A právě barrow je tím největším kamenem úrazu, žádné barrow totiž není. Ačkoliv jsem ho za celou svou metařskou kariéru používal jen pár týdnů, hrozně jsem si na něj zvykl a byl to šok, být zase bez něj. V důsledku toho jsem celé pondělí jen znuděně chodil, tu a tam něco vypickeroval, naprosto ignoroval bordel vyžadující koště, a v 9:50 jsem měl hotovo. Bylo mi blbé odejít tak brzo, pročež jsem se ještě hodinu bezcílně producíroval po okolí a v 11 to zapíchl. Co naplat, že je nový beat kilometr od Wembley, když tam není barrow a jedu tam hodinu, takže musím ráno zase vstávat v pět.
neděle 18. února 2007
Doom 3: Resurrection of Evil - recenze
Tento článek původně vyšel v březnu 2005 na Gamecenter.cz, jelikož však server zanikl, rozhodl jsem se ho umístit na blog.
Je to tady! Očekávaný datadisk na loňskou pecku Doom 3 je na světě, z čehož se kromě pařanů radují zejména prodejci plenek. Dokáže nové dílko od Nerve Software, vyráběné pod záštitou ID Softu, konečně sjednotit zaryté odpůrce Dooma 3 a jejich protějšky, kteří by pro svého božského Carmacka srali ježky proti srsti, kdyby je o to požádal? To ukáže čas, ale na co se v Doom 3: Resurrection of Evil můžete těšit, to se dozvíte z naší exkluzivní recenze!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)