Dopařený hry za první čtvrtletí 2009

Grand Theft Auto 4 - Socha svobody s kelímkem kávy Starbucks.

První čtvrtletí roku 2009 bylo po herní stránce velmi chudé. Přičinu nehledejte v mé nevoli pařit, jako tomu bylo v určitém období minulosti (velmi krátkém období), ani v nedostatku pařiva, nýbrž v nedostatku času, hardwaru a z množstevního hlediska nešťastného výběru her. Navzdory množství titulů, které si chci na PC už dlouho zahrát (ještě pořád jsem neochutnal Stalkera ani Crysis) je to momentálně nemožné - na svém čtyři a půl roku starém PC už ani nezkousím nic rozběhat (demo na FEAR2 skončilo fiaskem) a upgrade, ačkoliv je v plánu, je zatím budoucnost. Na podzim jsem si koupil PS3 a důsledně jí využíval, nicméně po novém roce jsem se téměř dva měsíce věnoval výhradně GTA4 (vím, dá se dohrát za 40 hodin, ale já je rozprostřel do téměř dvou měsíců). Tento příspěvek píšu na konci února, den před odletem na Kostariku, kde pobudu měsíc a nepředpokládám, že bych tam měl čas na videohry... Z toho vyplívá, že až se na konci března vrátím do Evropy, bude akorát čas vydat tenhle příspěvek, čítající dva tituly a jeden update.

Ratchet and Clank: Tools of Destruction - rychlá a zběsilá odreagovačka s divnou veverkou a robotem v hlavní roli.

RATCHET & CLANK: TOOLS OF DESTRUCTION
" Dopařeno 4.1.09 v 1:07 (PS3) po třech dnech intenzivního paření, kdy jsem kombinoval Ratcheta a GTA4. Nalezeny všechny zlaté šrouby a všechny komponenty Holo-Plan (asi pět kousků jsem si pomohl nalézt návodem) a všechny zbraně vymakané na level 5 s maximálními upgrady, kromě Mag-Netizéru, ten jenom na level 3.
" První hra roku 2009.
" Dost dobrá odreagovávačka plná rychlé akce, humoru, to vše zabaleno do skvělého herního kabátku. Stejně nadšený jsem byl i z předchozího Ratcheta na PS2. Tahle série tvoří spolu s Resistance portfolio studia Insomniac a dokazuje, že tihle chlápci opravdu umí vytvořit rychlou až frenetickou akci která má spád, hlavu a patu, skvěle se hraje a dobře vypadá. Jen tak dál!
" Dopařeno na obt. CHALLENGE (2/2?) 18.1.09 ve 21:11. Později ve 23:30 jsem konečně doladil všechny zbraně na maximální level a získal skoro všechny skill pointy (s pár posledními už se mi nechtělo babrat a potřetí jsem hru už taky nedohrával).

SUPER STARDUST HD
" Znovu dopařeno na Normal 8.1.08 ve 21:30, na Hard jsem se dostal jen do Planet 1 Phase 2, víc životů mi nezbývalo. Skóre při dopaření Normal módu 56 214 315 a při vychcípání 59 402 380. Během této hry jsem získal několik trofejí včetně té za nastřádání dvaceti bomb a nepoužití boostu na celé jedné planetě.
" Endless mode skóre 11 273 830, zničeno asi pět atomovek.

GRAND THEFT AUTO 4
" Dopařeno 22.2.09 v 16:16 (PS3) s koncem Deal a následně 24.2.09 ve 20:18 s koncem Vendetta. Hra zkompletována na 81%, chybí my pár nesmyslů jako chození na šipky a na kuželky s NPC a kvůli jednomu proklatému holubu jsem nedostal procenta za střílení holubů.
" Musím říct, že mě GTA4 zpočátku zklamalo – tvářilo se mnohem seriózněji než předchozí díly, nedalo se už tak blbnout jako třeba v San Andreas a vadilo mi, že kvůli větším autům a postavám byl dost malý výhled do stran, což mě frustrovalo. Po čase jsem si na to ale zvykl a GTA4 naopak ocenil za dospělejší pojetí, hlavního hrdinu s vlastním smutými příběhem a hlavně vlastním rozumem a názory. Po tom imbecilním týpkovi ze San Andreas, co slepě poslouchal rozkazy, to byla fakt úleva. Taky bylo zajímavé vidět, jak se z největších sraček vypracoval přes ruský gang, černošké a hispánské pouliční delikventy a početnou irskou rodinu až po vysoké mafiánské kruhy, ovládající politiky. Hodně se mi líbilo pár brutálně vtipných a typicky GTAčkovských rysů jako socha svobody s kelímkem ze Starbucksu místo pochodně, a samozřejmě brutální satirické hlody v rádiu a v televizi. Nebýt těch hlodů, úplně bych zatratil veškerá rádia, protože GTA4 má jednoznačně nejhorší výběr z celé série. Navzdory širokému výběru stanic všechny stojí za hovno a ani rockové rádio nenabízí skoro nic zajímavého. Kde jsou časy Megadeth a Ozzyho znějící při jízdě na motorce ve Vice City... Po technické stránce mi straně hnuly žlučí dvě věci: zaprvé fakt, že když potřebujete určitý typ auta, není šance ho potkat na ulici a když ho pak konečně ukořistíte, najednou se ten samý model objevuje jak houby po dešti. Třeba po sporťáku nebo motorce nikde vidu ani slechu, ale když si konečně nějaký najdete, najednou se po městě vyrojí jak vosy. Druhá technicá věc, která mě fakt hodně mrzí, je nízké rozlišení (aspoň na PS3, kde hra podporuje pouhých 720p) v kombinaci s absencí anti-aliasingu. Z jinak moc pěkně graficky ztvárněné hry to dělá blitku a je to setsakramentsky nepříjemné když třeba kradete auto a vidíte detail Nica, totálně rozkostičkovaného, nebo když letíte vrtulníkem nad městem a všechno je rozmazané a rozkostičkované. Jediná věc, která tento nešvar vyvažuje, je dechberoucí pečlivost ve ztvárnění New Yorku. Tentokrát musím před tvůrci smeknout až na zem, protože takhle nádherně, do každé podrobnosti vypiplané město, tak hrozně se podobající své předloze, jsem ještě neviděl. Obvzlášť silný zážitek bylo shlédnutí filmu Wanted právě době, kdy jsem se v GTA4 pořádně rozkoukával. Ta bodoba byla fakt úžasná. Jednu nevýhodu ta detailnost ale přeci jen má – do každé uličky se dá vlézt, na všechny baráky se dá vyletět vrtulníkem a po rafinérii na jihu Alderney se dá šplhat jak po prolézačce, děsně to svádí k prozkoumávání každého koutu, jenže není absolutně pražádný důvod to dělat, protože tam vůbec nic není. V předchozích GTA byly ve většině zákoutí, na střechách budov, v tunelech, na letištích či na špičkách mrakodrapů schované tajné zbraně (třeba rotačák na jednom z mostných pilířů v San Andreas), balíčky či skryté vedlejší mise. V GTA4 není prakticky nic. Tohle spolu s grafickým nešvarem mě hodně mrzelo. Jinak je ale GTA4 parádní kousek a dobře jsem se u něj bavil.