Iron Maiden Prague 08 August 2008 Somewhere Out in Eden

Report z koncertu Iron Maiden na pražském stadiónu Eden Slavia, aneb jak jsem slavil narozeniny. Uvnitř je půl hodiny videa!

Úvod, scházení
Pátek, osmého srpna 2008. Pro mě a pro dalších pětatřicet tisíc lidí je to velký den, na pražském stadiónu Eden Slávia vystoupí Iron Maiden, nejlepší metalová skupina na světě. Ve tři hodiny se scházím s Culíkem, nakrátko ostříhaným kamarádem z mimoprahy, a v proudu metaláků se vydáváme ke stadiónu.

Delegace z Jaroměřic. Zleva: generals, MEW2 a GiGy.

Delegace ze Zákysníku. Zleva: Storm, Karasman a MEW2.

Ani já se nenechávám zahanbit a moje třináct let stará, došeda sepraná relikvie s motivem z Bring Your Daughter září po širém okolí.
Culík bohužel nesehnal lístek, což mě o to víc rozhořčilo, že jsme ho sháněli jak blbci, marně, a jiný kamarád pak po cestě od tramvaje dostal snad pět nabídek na vstupenku za pár šupů.
Další tři spolukoncertníci, též z mimoprahy (MEW2, jeho brácha a další kámoš) dorazili vzorně s lístky a načas, takže já nakonec čekal na Karase, jemuž jsem měl předat volňásek a jenž se z Děčína dokodrcal až po páté hodině. To už se brány edenské otevřely a náruživý dav mě neúprosně tlačil do trychtýře s ještě náruživější ochrankou.

Delegace z Ozzylandu.

Pohled za sebe, pohled za všechny prachy.
A to ještě nejsou plné tribuny!

Karas to stihl na poslední chvíli, to už jsem byl zuřivě šacován, a během chvíle jsme všichni společně stanuli na hlavní ploše (lístky k pódiu byly nekompromisně vyprodány už v prosinci), hnedka u nášlapek, lehce vpravo od pódia. Nastalo tradiční nenáviděné čekání.

Na Mejdny pa(t)ří i Ozzy
Hodně úsměvná historka se stala ve chvíli, kdy jsem periférním viděním zahlédl nalevo od sebe vlasatce v džínsce a malých tmavých brejličkách. Šokovaně jsem se ohlédl a se slovy "ty vole Ozzy!" si uvědomil, že nejspíš koukám na dvojníka slavného zpěváka. Kluci pak říkali, že jejich reakce byla naprosto identická. Nesměle jsem se zeptal, zda si ho můžu vyfotit, abych mohl machrovat že jsem na koncertě pařil s Ozzym. Pobaveně se zasmál a slovensky se mi
zašklebil do aparátu. Up The Ozzy!

Hlášku "Microsoft Windows Error" jsem bohužel nezachytil.

Salamandr Ostravsky, potíže se zvukem a zásah boží (aneb pád božího okna)
V 18:00 spustila první předkapela – ostravská Salamandra, a ačkoliv hrála slušně, nijak extra mě to nerozehřálo. Nejspíš proto, že si na nich zvukař ladil aparát a moc se mu to nedařilo (i Bruce měl později menší problémy), a projektář zase projektory, což se mu též nedařilo, protože toho ani po půl hodině přetahování okýnek a měnění nastavení na pravé straně pódia moc nenaprojektoroval. Nejkomičtější pak byl zásah pana Microsofta, když uprostřed hlavního vystoupení Brucovu postavu vystřídala hláška "Microsoft Windows error"... V krátkém videu je zachycena nejen kapela, ale taky naše krásné ksichty.
[video src="httphttp://www.youtube.com/watch?v=yxDFASyATYI" title="..."]

Lauren Harris – she sucks!
Jestli mě Salamandra nerozehřála, tak Harrisova dcera Lauren, nepochybně protekčně protlačená na místo druhé předkapely, mě během svých dvaceti minut zchladila pod bod mrazu. Tak nudnou, nezáživnou, nesympatickou a falešně zpívající osobu jsem už dlouho nezažil! Dvacet minut příšerného popu, rádoby drsného povzbuzování publika za četného používání slova "fucking" a na závěr úplně trapná reklama na vlastní cédéčko a na zadarmo stažitelný song z myspace.com. Tuhle sračku bych si nestáhl ani za prachy, natož zadarmo! Nikdo jí sice nevypískal (přeci jen je to dcera zakladatele Iron Maiden) ale početnější skupina fanoušků zanotovala výstižnou rýmovačku: "Nuda! Nuda! Nuda!" a já jim po chvíli sekundoval skromným: "Táhni!" A ona skutečně táhla... po třech dalších, ehm... písničkách. Jediné, co mě na vystoupení Lauren Harris fascinovalo, byl její kytarista. Svým těžce oldschoolovým zjevem a divokým mácháním hřívou mi připomněl skupinu Aerosmith a v tom Laureniném popovém hororu působil jako pěst na oku.
Z krátkého videa se můžete o Laureniných kvalitách přesvědčit sami. Druhé video jsem nenatočil já, nýbrž fanoušek se silnějším žaludkem – vydržel to celou jednu písničku!
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=Czp_ds6MJ0U" title="..."] [video src=" http://www.youtube.com/watch?v=wPqssOid8t8" title="..."]

Up the Irons!!!
S odbytím osmé hodiny večerní pódium ztmavlo (v rámci možností, byl stále bílý den), na obrazovkách se spustil tradiční otvírací klip s Brucem v pilotní kabině soukromého letadla Iron Maiden, nějakými dalšími záběry a poté sám Winston Churchill promluvil k desítkám tisíců fanoušků, doprovázen historickými válečnými záběry, a když jeho řeč skončila, to už dav šílel, božský Bruce s celou marškumpánií vypochodoval na pódium a jejich otvírák Aces High se rozezněl po širém okolí. Praha byla znovu, po třech letech, dějištěm řádění nejlepší metalové kapely na světě!
Aces High
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=mAUiu377PRo" title="..."]

Train crash dedication
V průběhu koncertu se Bruce zastavil a vyzval všechny fanoušky, aby povstali. Na ploše to samozřejmě nebyl problém, jen tribuny musel zpěvák povzbudit slovy "yes, even you with your asses on the chairs". Pak pronesl proslov na počest těch, kdo cestovali tím nešťastným vlakem z Polska a u Ostravy je zastavil most. Bylo to pro mě dost šokující a jsem rád, že Bruce pomlčel o počtu mrtvých a zraněných, o němž jsem se dozvěděl až později z televize. I tak mi bylo moc líto všech těch lidí, co se z takové dálky trmáceli na koncert jen proto, aby ho nikdy nespatřili. Zbytek vystoupení Mejdni věnovali právě jim, což bylo pěkné gesto a hlavně, ač to není zrovna veselá okolnost, to pražskému koncertu dodalo jistou dávku unikátnosti a vyvedlo jej to ze stínu rutinní zastávky na dlouhém turné.
Věnování obětem vlakového neštěstí + část songu Revelations
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=OdI0RHh49R0" title="..."]
2 Minutes to Midnight + srozumitelnější verze Věnování
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=N8t3PV75U48" title="..."]

Playlist
Zbytek koncertu se odehrál v normálním duchu. Vynikající show, dav šílel, Ironi vytáhli repertoár z osmdesátých let včetně fláků jako Rime of The Ancient Mariner, Clairvoyant či Heaven Can Wait, tedy kousky které, podle vlastních slov, nehráli víc jak pětadvacet let, a přidali několik tradičních hitů, povinných na každém koncertě: Fear of The Dark, Iron Maiden, 2 Minutes to Midnight, The Number of The Beast. Trochu mě zklamala absence The Evil that Men Do, ale clověk holt nemůže mít všechno.
The Trooper
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=YBcdlYZwwMs" title="..."]
The Trooper - instrumentálka
[video src="httphttp://www.youtube.com/watch?v=UjAcy7bf-hk" title="..."]
Rime of The Ancient Mariner + pohled na dav za mnou
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=f027cbThIcU" title="..."]

Happy birthday to Bruce
Stadión byl beznadějně vyprodán, údajně až pětatřicet tisíc lidí zaplnilo celou plochu i tribuny. Pohled to byl vskutku impozantní. Bruce byl jako obvykle v ráži, smál se, vtipkoval, a vůbec byl takový veselý. Jen mi nešlo do hlavy, proč v jednu chvíli začal dav pořvávat "happy birthday to you Bruce" až z Wikipedie jsem se dozvěděl, že mu den předtím bylo padesát a že je přesně o den a třiadvacet let starší než já.
Powerslave
[video src="httphttp://www.youtube.com/watch?v=87Osz58XxsQ" title="..."]
Iron Maiden + bonus (sledujte pozorně a uvidíte Ozzyho!)
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=7AzEa4lepYw" title="..."]

Lehké, jen lehoučké zklamání
Ačkoliv byl koncert parádní, atmosféra kouzelná, lidi řvali, hrozili, tleskali, zpívali, show byla skvělá, Eddie se objevil hned dvakrát (poprvé jako mumie z Powerslave, to jen visel na zdi, podruhé jako cybervoják ze Somewhere in Time), neužil jsem si to tak jak bych chtěl. Mráz po zádech mi nepřeběhl ani jednou a tak nějak jsem se do toho nedokázal pořádně vcítit. Vinu přičítám faktu, že dav v mém nejbližším okolí nebyl příliš aktivní, skoro nikdo neskákal a já si připadal jak kůl v plotě, obzvlášť když můj loket omylem přistál na hlavě nějaké slečny a ta místo aby to přešla a pařila dál tak se otočila a tvářila se ublíženě. Upřímně jsem záviděl šťastlivcům v kotli přímo u pódia. Možná to ale bylo prostě tím, že koncert se odehrával venku (pro mě úplně nová zkušenost s touto kapelou), počasí bylo příznivé a já se nedokázal roztopit jako ve vydýchané hale. Tak či tak jsem ale měl pak pořádnou žízeň a v blízkém nonstopu jsem za tři hodiny zdolal devět piv, jako by to byly z vody.
Scream for me Czech Republic!
Scream for me Prague!
Scream for me Irons!
Clairvoyant + Hallowed Be Thy Name
[video src=" http://www.youtube.com/watch?v=sXOPFhRtCcw" title="..."]