středa 31. října 2007

Jak Pat a Mat montovali počítačový stůl

Michal si koupil počítačový stolek. V katalogu vypadal tak pěkně a nestál moc, k tomu dovoz domů zdarma... no neber to. Natolik nás okouzlila vidina elegantního kusu nábytku a jeho nízká cena, že jsme si ani jeden neuvědomili háček: v dnešní konzumní době čínských výrobků si zákazník musí nábytek smontovat sám!
Dvě krabice plné dřevotřískových desek, šroubků, vrutů a hřebíčků jsme vynesli do pokoje v pondělí v půl druhé odpoledne, těsně než jsem šel do školy, a při odchodu povídám Michalovi: "Až se za tři hodiny vrátím, ať je stůl smontovanej abysme mohli přehodit kompa a ten starej stůl si vezmu já.", na což Michal sebejistě opáčil: "Prosimtě, já už se nábytku něco namontoval, to zvládnu levou zadní..."

neděle 21. října 2007

Sobotní ukojení

Potřeboval jsem to. Po víc než třech měsících mi toho bylo skutečně třeba. České pivo!!!
V pátek jsme se domluvili s Pavlem a Michalem že v sobotu rovnou z práce vyrazíme do hospody. Od rána mi v hlavě kotvily myšlenky na domáckou atmosféru, chutný a krásně napěněný Staropramen, a taky vděk zákonodárcům za zákaz kouření v hospodách. Vyloženě jsem se nemohl dočkat konce směny, žízeň nabírala životu nebezpečných rozměrů a hlad jakbysmet.

A po půl třetí to přišlo! Vystoupili jsme na Willesden Green a už si to hasili k Vráně. Usedli jsme ke stolu, servírka nás hezky česky pozdravila, přinesla pár desítek a po krátké debatě odešla s objednávkou kulajdy a uzeného vepřového kolene. Zbytek dne pak probíhal vyloženě podle mých představ – prostě nádherně. Už v pátek jsem se duševně připravil na to, že vůbec nebudu řešit cenu piva a prostě si to užiju, jako bych byl na výletě. Účelně jsem vybral šedesát liber a vůbec mě netrápilo, když před půlnocí z mé šrajtofle odcházely dvě dvacky. Byly to dobře investované dvě dvacky: já si odnášel parádní zážitek, solidní opici a v břiše velké vepřové koleno s kyblíkem lahodného moku. Musím však uznat, že jsem si skutečně odvykl pít, jelikož devět kousků mě solidně zřídilo, a to se v lokále nekouřilo (nekuřácká hospoda je opravdový ráj!!!).
Závěrem chci říct, že ničeho nelituji, víkend jsem si parádně užil (vyjma kocoviny se zdařila i neděle, věnovaná výhradně paření) a taky jsem si splnil jedno z malých předsevzetí, že tu jednoho dne prochlastám celodenní výplatu. Po rozkliku článku najdete ještě pár fotek.

pátek 19. října 2007

Výroční nadělení pro metaře

V tento výroční den, přesně rok poté co jsem poprvé vyrazil do ulic s koštětem a lopatou a jal se zametat Londýn, jsem si myslel že v nejšpinavější čtvrti světa už mě nic nedokáže překvapit...
Leč člověk se stále učí, a mě dnes Harlesdenští opět dostali jednou inovací na poli znečišťování ulic. Už ne jen házení odpadků cestou do/ze školy, vynášení pytlů s odpadky na chodník, vykuchávání obětních kozlů na chodníku či menstruující ženy defekující před školou. Teď už krom pozemních zbraní nasadili i ty letecké, jinými slovy házejí odpadky přímo z oken svých ložnic a pokojů!

Kabát v Londýně!!!

Sice už řadu měsíců tvrdím, že na stadión Wembley (kapacita 90 tisíc) se podívám až tam budou hrát Kabáti, nicméně na Kabáty půjdu už sedmého prosince do podstatně menšího lokálu (800 lidí). Je to k nevíře, ale bude to poprvé co uvidím Kabáty naživo!!! Jóóó!!! Už teď mám ŽÍZEŇ!!!

středa 17. října 2007

28 Weeks Later - anglická recenze

Ve škole často dostáváme psané úlohy jako domácí úkol. Např. napiš formální/neformální dopis, recenzi, apod. Rozhodl jsem se ty zajímavější kousky publikovat, třeba to někoho bude zajímat. Občas se "lehce" odchýlím od tématu nebo ho "lehce" připepřím, až mi pak učitelka píše poznámky jako "hlavní postava by si měla dát pozor na cirhózu jater". Začnu s úkolem pro mě zatím nejzajímavějším – recenzí. Poprvé jsem se na domácí úlohu vyloženě těšil. Stejně jsem o tomto filmu chtěl něco napsat, akorát jsem to neplánoval v angličtině.

28 Weeks Later. Poznámka: údaje v prvním odstavci (režisér) jsem si vymyslel jelikož se mi nechtělo je hledat na netu. Poznámka 2: slovo "lucker" neboli šťastlivec je Hukusův výmysl a jak jsem zjistil, v angličtině se nepoužívá.

The famous Burundese director Joshua Gimmemore, responsible for titles like Mary Poppins ' Magic Umbrella (a touching story in which a 90-year old nanny falls in love with an LSD addict, not knowing that he ' s gay), has yet again taken the reins of filmography to create a sequel for his catastrophic movie 28 Days Later, in which a deadly virus spreads across Britain, transforming people into mindless and bloodthirsty zombies and causing tens of million deaths. Gimmemore has presented the second part, named simply 28 Weeks Later, in exactly the same way as its predecessor.
28 weeks after the infection had been eradicated and brought under control by American armed forces, the few survivors (and luckers who left the country just before the catastrophe) are assembled in a secured zone in London to begin a new life. The deadly threat is under control, or so it seems, but...

neděle 14. října 2007

Cambridge, město sedících kachen

Výlet do anglického města univerzit jsem absolvoval minulou neděli a jelikož mě to nijak zvlášť nebavilo, vezmu to zkrátka, formou komentářů k fotkám. Jel jsem se školou, bohužel však všichni ostatní studenti byli z ranních kurzů a pranikoho jsem neznal, navíc tam nebyl nikdo s kým bych si tak nějak rozuměl. Město jako takové mě bavilo první hodinu, pak to začala být nuda. Byl to však únik z Londýna a to se počítá.


Pro velký úspěch sličné gondoliérky uploaduju fotky v plné kvalitě (celkem 15Mb). Mimochodem, je jí 17, otec je Angličan a matka z Malajsie.