Znáte ten pocit, když slyšíte novou písničku a tak vás dostane, že se jí nemůžete nabažit a úplně vám při jejím poslechu běhá mráz po zádech? To se stává celkem běžně a jistě může každý vyprávět. Co ale když nějaký song znáte roky, líbí se vám, ale nepřipadá vám nijak výjimečný, dokud tento pocit nějaká životní událost úplně nezmění?
Už párkrát na Rockzonu hráli Aces High od Iron Maiden a vždy když jsem zaslechl tu začáteční instrumentálku, vzpomněl jsem si na otvírák jejich koncertů 2008 a 2009, na ten úžasný pocit když konečně skončilo dlouhé čekání a oni mě doslova nastartovali. Jak v rádiu zazněla tahle písnička, jako kouzlem jsem se přenesl na Kostariku, pár metrů před pódium, abyl zase tam. Od hlavy až k patě mi naskákala husina a opravdu to bylo, jako bych ten úžasný koncert prožíval znova, byl zmítán návalem pařících metaláků sem a tam a neskutečně si užíval. Takhle se asi cítí feťák, když je zničehonic v rauši.
Ach jo, šel bych zase na Mejdny.
Žádné komentáře:
Okomentovat