Storm letí na Kostariku. JUPÍÍÍÍÍÍÍÍ!!!!!!!

Je to tak vážení, za necelý měsíc letím do střední Ameriky a budu tam celý měsííííííííííc!!!!!!!!!!!!!!! To bude narez a stihnu tam koncert Iron Maiden!!!!!

To je tak vážení - můj zaměstanavatel má tři pobočky, jednu v Londýně, jednu v Sydney a jednu v San Jose. No a já si vydobil možnost pracovat měsíc ze San Jose, hlavního města Kostariky. To bude husťárka těším se jak malej carda! Po půl roce uvidím lidi, se kterýma denně komuniku po netu. Poprvé v životě vycestuju mimo Evropu, poprvé v životě uvidím Atlantik z té druhé strany, poprvé v životě uvidím Pacifik, a poprvé v životě, za deset let pravidelného navštěvování koncertů Iron Maiden, je uvidím naživo jinde než České Republice!!! Želví ostrov, surfování, španělština, místní flóra a fauna, zejména ta ženského pohlaví, Plzeň a Budvar konzumované mimo Evropu, kurva to bude nářez!

Co mě to ale stálo nervů. Ne u zaměstnavatele, tam šlo jen o to rozumnými argumenty přesvědčit šéfy, že je naprosto bezpečné pustit nadrženého evropana mezi kostaričanky. Ale s pasem to bylo horší. Ten starý vypršel už v dubnu 2007 a od té doby jsem ho nepotřeboval, na cestování po Evropě mi stačila občanka, když se ale začalo schylovat ke Kostarice, dostal jsem docela nerva. Česká ambasáda v Londýně není zrovna nejrychlejší úřad a v půlce listopadu, kdy jsem tam volal pro zamluvení schůzky na podání žádosti o vystavení pasu, mi dali termín 5. ledna. Tak jsem trpělivě čekal a 5. ledna tam zašel, celá záležitost trvala 10 minut a bylo mi řečeno, že pas bude hotov zhruba za dva měsíce. Od té chvíle jsem si žral nervy z toho, proč já vůl si o pas nezačádal radši v Praze, když jsem tam byl v prosinci služebně. Bývalo by to bylo mnohem rychlejší a i s cenou letenky pro jeho vyzvednutí by to vyšlo stejně draho, nebo o trošku dráž než přes ambasádu. Fakt mě sžíraly nervy z toho, že propásnu koncert Ironů, v koutku duše jsem ale pořád ještě doufal, a to se vyplatilo. Michal si o pas žádal dva týdny přede mnou (on se pro změnu sžíral tím, že nestihne plánovanou cestu do Ria) a přišel mu po měsíci. To mi navrátilo veškerou naději a umíte si představit to radostné vyskočení do stropu, když mi včera pošťák podal koresponďák z ambasády, že pas je hotov. Trvalo to jen 25 dní! Sice jsem pak dostal brutální záchvat vzteku, protože se tam nešlo dovolat pro zamluvení termínu pro vyzvednutí pasu, ale naštěstí rychle odpověděli na mail. Takže letenka, doladění detailů v práci a za pár týdnu letííííííííííííííííííííííííííííím!!!