Můj nový miláček

Už dlouho jsem po ní toužil, konečně je má!
Nokia N95 black (8GB) je můj vysněný telefon od té doby, co si ho pořídil Vicka a já viděl, co ta mašinka dokáže. Dlouho nebyly peníze, pak byly peníze ale nebyl telefon (úplně natvrdo mi na O2 lince řekli, že je vyprodáno. Podotýkám že jde o anglické O2, do českého ex-errortelu bych nezavolal ani omylem). Nakonec telefon byl, peníze taky, ale na O2 mi pro změnu řekli, že stojí £499, ačkoliv předtím tvrdili, že jen 375. Tenhle nesmyl bych za ten telefon rozhodně nedal. Pak mi najednou došlo, že by šlo dobře a levně koupit přes Ebay nebo Amazon. No a přišlo to - nákup za 284 liber, dva týdny čekání, telefon nikde, prachy v prdeli, prodejce byl podvodník. Teď čekám, až mi Amazon ty peníze vrátí, naštěstí garantují nákupy do £2000 a ten prodejce podvedl víc lidí, takže by to měli vyřešit rychle. No a podfuk nepodfuk, já si vyhlédl jiného, prověřeného prodejce, v pondělí večer si objednal telefon (jen o 10 liber dráž než předtím) a než mi vůbec odešly prachy z účtu, už jsem rozbaloval krabici s mým novým miláčkem. A co udělám se svým rok a půl starým, dobře sloužícím Sony Erickssonem K800i? Inu, nerad se s ním loučím, sloužil a stále slouží dobře a je fakt hrozně pohodlný, ale holt půjde do světa. Přesto však zůstane v rodině, takže pohoda.

Dekadentní projev internetové doby

Úryvek diskuse z MSN mezi mnou a spolubydlícím: twe to je v prdeli my sme od sebe jedno poschodi a kecame pres icq, msn, fuckbook, este bysme na sebe mohli rvat, dupat a volat si mobilem.

Vím že tohle je pro mnoho z vás normální či spíš naprosto nenormálně málo oknovaté (i já chatoval s 10ti lidmi současně), ale spíš mě dostává ta různorodost otevřených komunikátorů a fakt, že jeden z nich je soused co bydlí dvanáct schodů nade mnou a že s ním komunikuji třemi způsoby naráz.

Very exciting, ale taky very expensive víkend

Víkend jako z filmu. Po práci se šlo jako obvykle do hospody, a tady začíná ta část o náročném, intenzivně prožitém, leč hodně drahém víkendu.

Když jsme přišli do jedné z hospod kdesi na Carnaby Street, bylo tam už narváno. Opravdu mě nepotěšilo, že jsem musel patnáct minut čekat u baru, než se mě někdo ráčil obsloužit. Německý kolega trefně poznamenal, že za to můžou ty hovada co místo piva chlastaj koktejly. Z čistě praktických důvodů jsem si objednal rovnou dva Staroprameny, což ovšem dost šokovalo jednu kolegyni, jež evidentně nepochopila smysl pro úsporu času a marně jsem jí vysvětloval, že opravdu nechci strávit další čtvrthodinu vyplňováním prostoru u baru.

Nemoc z klimatizace a dojem z nové práce

Už zase marodím. Ptáte se proč? Dovolte mi menší výlev, z něhož je důvod vcelku patrný. Pokud se pak rozhodnete v četbě článku pokračovat, možná se dozvíte i nějaké novinky z mé nové práce a z toho, jak náročný, zábavný, ale brutálně drahý víkend jsem prožil na konci prázdnin.

Přeplácaný Batman

Jak se mi (ne)líbil nový Batman? Bacha spojlery!