Dopařené hry od července do konce roku 2014, část třetí

Jackie Chan Action Kung-fu, NES, 1991
Moje první dohraná hra v životě.

Třetí a poslední část výčtu dopařených her v roce 2014. Začalo to na PC, skončilo to na PC... teda vlastně na Youtube. Na silvestra jsem se totiž domluvil s podobně pařebně naladěným kamarádem, že zatímco ostatní půjdou chytat rachejtle do města, my si dáme pařební seanci. Dopadlo to ovšem jinak, než jsem čekal. Lukáš má doma PS3, PS4, někde určitě schovává PS5, a k tomu plnou skříň her. Když mi ukázal GTA5 v super-mega-giga-ultraHD edition, doslova mi spadla čelist. Nejenže jsem poprvé viděl PS4 v akci, ale poprvé jsem viděl TAKOVOUHLE grafiku! Jenže ouha, po chvilce blbnutí jsem se začal nudit, na GTA5 úplně zapomněl, a místo toho jsme začali kecat o starých hrách, vzpomínat na šlágry z dětství, nostalgicky se rozplývat nad tím, jak tehdejší hry byly zábavnější, "čistší" a všeobecně lepší. A víte co, oni to  nejsou jen nostalgické bláboly herních dědků, ona je to pravda, jak jsme se přesvědčili při několika hodinách fascinovaného civění na gameplay videa z Jackie Chan Action Kung-Fu, Total Recall, The Legend of Zelda, Blade of Darkness a spousty dalších srdcovek z dětství a mládí. A najednou tu byl rok 2015.

Nechvalně proslulý elektrikář poprvé...

INFAMOUS

· Dopařeno 2.12.14 ve 4:10 (PS3) na obt. HARD (3/3) se zlým koncem (Evil Finish). Splněny všechny vedlejší mise a nalezeny všechny nalezitelné předměty... samozřejmě kromě toho úplně posledního balíčku... takže Blast Shards found 349/350. O pár dní později jsem díky obrovskému štěstí našel i poslední balíček – pustil jsem si na Youtube video, kde frajer sbírá všechny balíčky, a ten chybějící byl hned na začátku! Tradá, platinová trofej. Infamous je docela dobrá hra, ačkoliv nechápu přehnaná hodnocení typu 9/10, která po světě posbírala. Pro mě to byla solidní akčňárna, která zdaleka nevyužila svůj sandboxovský potenciál. Pěkné město, kde kromě misí a hledání balíčků nebylo vůbec co dělat. Kde jsou ty časy, kdy sandboxová hra byla něco extra a herní svět byl napěchován spoustou druhů misí, vedlejších aktivit, všelijakých blbostí a serepetiček, a ne jen velký, otevřený, a prázdný svět. Třeba GTA3, to byl pan Sandbox. Mám dojem, že dneska si sandbox vytvoří kdejaký trumbera jen proto, že je to jednodušší než dělat pořádnou a dostatečně dlouhou lineární kampaň. Chcete levný a rychlý způsob, jak místo intenzivní singleplayer kampaně na patnáct hodin udělat hru na minimálně padesát hodin? Udělejte sandbox! A hlavně tam napěchujte balíčky! Balíčky jsou základ, každej stráví tejden jejich hledáním a vůbec si nevšimne, že v tom uchvatným otevřeným světě vlastně kromě hlavní kampaně a pár blbostí navíc stejně nic není. No nic, to ze mě mluví přesycenost dnešními sandboxy. Před chvíli jsem dohrál Far Cry 2...

Far Cry 2, aneb příběh o krásném a blbém.

FAR CRY 2
· Dopařeno 7.12.14 v 1:08 (PS3) na obt. NORMAL (2/4) po několika dnech neskutečné nudy. Kdysi dávno jsem FC2 rozjel na počítači a velmi rychle ho smazal. Dobře jsem tenkrát udělal. Jenže ouvej, selektivní pamět je mrcha a když jsem v bazaru uviděl PS3 verzi za pouhých 169 korun, řekl jsem si, že tomu dám ještě šanci, že to třeba nebude tak hrozný. Omyl. Dohrál jsem to sice, ale s velkým sebezapřením. Nebudu se o tom ani rozepisovat, to by nemělo cenu. Místo toho budu citovat jeden web s velmi příhodným jménem videogamessuck.com this game works better than a bullet to the brain for getting to sleep. Prepare yourself for the most non-revolutionary gaming experience you will ever have in your life. This game takes the idea of Boring, shoves it up your ass, and makes you shit it back out again and take a good fucking whiff of it.

Tohle je skutečná recenze FC2, a ne ty zaplacené kecy od IGN, PC Gameru, apod., ty se se svými hodnoceními 8/10 a víc mohou jít zahrabat. Far Cry 2 je, navzrody pořádné porci dobré řemeslné práce, špatná hra plná špatných designerských rozhodnutí. Jestli mě něco bavilo, tak chování směšně přiblblé AI (hlavně nervózní prupovídky vojáků) a zběsilá jízda džípem uprostřed zarostlé džungle, když jsem se za divokého točení volantu snažil kličkovat mezi stromy a modlil se, aby ve dvoumetrové trávě nečíhal balvan.

Bezhlavý grupáč v Hunted: The Demon's Forge

HUNTED: THE DEMON’S FORGE

· Dopařeno 10.12.14 ve 22:43 (PS3) na obt. GAMER (2/4). O pár dní později získaná platinová trofej. Slušná rubačka, nic světoborného. Líbila se mi stylizace katakomb a dungeonů; navzdory spíše odlehčeně působícímu hernímu celku byly kobky krásně ponuré a temné. Hodně mi to připomnělo Demon’s Soul. Jestli mi na hře něco vadilo, byl to dabing. Přestože ho dělali profesionální herci, je tam jasně patrný Fake British, neboli američané snažící se o britskou výslovnost, tzv. Queen’s English. Uchu člověka jazyků znalého to zní nepřirozeně a nepříjemně. Hlavní hrdinku dabovala jistá Laura Bailey, narozená v Mississipi, a dopadla ještě hůř, než novodobá Lara Croft (2013), v jejímž případě je situace o to smutnější, že ji zosobnila rodilá Britka, ale tak poameričtěná, že její řeč (mluví tak i ve skutečnosti!) zní jako nefalšovaná falešná britština. Ať žijí paradoxy. Ale zpět k Hunted. Hrdinu mužského pohlaví Caddoca zase daboval Graham McTavish, původem Skot, a snažil se přitom jet podle oxfordské mluvnice, což taky působí trochu zvláštně, ale ne tak hrozně. Nejlépe tak, paradoxně, dopadla postava Seraphine, dabovaná novozélandskou herečkou Lucy Lawless, známou jako Xena.

Nechvalně proslulý elektrikář podruhé...

INFAMOUS 2
· Dopařeno 15.12.14 ve 4:06 (PS3) na obt. HARD (3/3) po celodenní pařbě. Dělal jsem jen hlavní příběhové mise a zvolil si hodnou stranu. O dva dny později dohrán zlý konec a získána platinová trofej.

Oproti prvnímu inFamous se co do hratelnosti moc nezměnilo, ale co do grafiky, to jsem se nestačil divit. Skoro se až nechtělo věřit, že oba díly vyšly na stejné platformě. Takovýhle facelift většinou doprovází next-gen... Kdyby tak skvěle udělali i GTA4 a 5... Hodně mě překvapil rozdíl mezi zlým protagonistou z prvního a druhého dílu. V jedničce, když se hráč vydal na temnou stezku, byl z něj nefalšovaný brutál, žilnatá zrůda, dvojník temného jediho ze Star Wars: Kotor, a zcela nepopiratelně to byl zlý člověk pohybující v temně rudém, peklo připomínajícím světě. Zlý Cole z inFamous 2 je i při maximálním zlodušství jen trochu žilnatý, jinak normálně vypadající chlápek, a hra celkově klade mnohem, mnohem menší důraz na zlo. I samotné finále, které je bezesporu brutální, smutné a nepříjemné, je prezentováno spíše jako nucená volba mezi dvěma zly, než něco co by protagnista dělal s gustem.

WOLFENSTEN: THE NEW ORDER

· Dopařeno 25.12.14 ve 4:12 na obt. I AM DEATH INCARNATE! (4/5). První hra dohraná na mém novém notebooku MSI GS60, aneb dvoukilová krabička s tak nabušeným hardwarem, že všechny nejnovější hry rozjede na ultra detaily ve full HD rozlišení! Poslední hra roku 2014.

Wolf jako stealth akce? Sodoma Gomora velebnosti!

Nový Wolf je sám o sobě zajímavou hrou, líbila se mi práce s příběhem a s tím spojená variabilita úkolů a náplň misí. Alternativní historie, kdy se nacistům podařilo (pozor spoiler) ovládnout svět pomocí židovské technologie a během pouhých dvaceti let vynalézt skype a osídlit měsíc, je vskutku zajímavá. Nikdy by mě nenapadlo, že Blazsko bude někdy střílet nácky laserem. Přestože tento nově pojatý Wolfenstein je osvěžením celé série, pořád je to Wolf a proto jsem čekal spíš čístokrevnější akci bez moderních serepetiček jako RPG prvky, a hlavně ne pokus o stealth akci! Jestli jsem byl z něčeho ohromen, byla to grafika. Jistě za to může fakt, že jsem naposledy upgradoval před pěti lety a poslední rok navíc hrál jen na PS3, čímž jsem poněkud zaspal dobu, ale TAKHLE BRUTÁLNĚ VYMAKANÁ GRAFIKA?! Když mi došlo, že úvodní scéna v letadle není předrenderovaná, ale že se jedná o in-game akci, která mi navíc na ultra detaily běží naprosto plynule, doslova mi spadla čelist a přestal jsem se podivovat nad počtem gigabajtů představujícím instalační balíček. Na závěr perlička pro pobavení: omylem jsem stáhnul českou verzi a protože se mi opravdu nechtělo znovu tahat ten malý čtyřicetigigový bombónek, řekl jsem si, že to zkousnu, přestože lokalizace ve hrách bytostně nesnáším. Čeština nezklamala... „drž k vybavení“ je prý nový způsob, jak my Češí ríkáme „seber zbraň“.