čtvrtek 28. ledna 2016

Dopařené hry za rok 2015 - část druhá

Po tříměsiční pauze jsem opět začal hrát a pořádně se do toho opřel. Dalo by se s klidem říct, že všechen volný čas jsem na podzim 2015 propařil. Tady je výčet mých obětí.

ALIEN RAGE
Dopařeno 6.9.15 ve 12:12 na obt. HARD (2/3). První hra dohraná po příletu do Kanady. Průměrná střílečka, na odreagování dobrá, jinak nic moc. Kvůli bugu, který ani řada patchů nevyřešila, jsem si nemohl změnit ovládání, což bylo velmi frustrující a hraní znepříjemňující, ale nakonec se přeci jen povedlo emzáky vymítit.

RESIDENT EVIL HD REMASTER
Dopařeno 20.9.15 v 19:12 na obt. NORMAL (2/3). Chris Bad ending (Rebeccu zabije hunter, Jill přežije, barák nevybouchne). Jaká to paráda zahrát si survival horor ze staré školy, v pěkném grafickém kabátě, konečně dohnat dlouholetý rest a doplnit si hlavní linii Resident Evil. Kdyby tak ještě někdo zapracoval na modernizaci prvního Silent Hillu. Zklamal mě akorát závěr; čekal jsem souboj s Tyrantem a že konečně využiju ten milion lékárniček a nábojů co jsem celou hru škudlil, a ono nic. Ozbrojen po zuby jsem vrthnul na střechu... a odletěl vrtulníkem.

Kouření může způsobit slepotu...
Tady je zápis z doby před mnoha lety, kdy Resident Evil patřil do kategorie „nedohraných her“: Po dohrání Resiho 2 a 3 jsem chtěl uzavřít kruh a dal si i jedničku. Dlouho předlouho jsem žil v přesvědčení, že jsem ji dohrál, dokud jsem jednoho dne nenarazil, resp. nenenarazil na záznam v Pařanském deníčku. Nic tam o Resi1 nebylo! Dodnes nevím, zda jsem si prostě dohru zapomněl zapsat (pochybuju, bylo by to poprvé v životě), nebo jsem tenhle kousek fakt nepokořil. Po letech si matně vzpomínám, že jsem se hrabal v instalačním adresáři a díval se na závěrečná videa, což napovídá tomu, že jsem se na konec nedostal a chtěl jen vidět jak to dopadlo. Pokud je tomu tak, mohlo za to buď zastaralé ovládání z PSX, přes které jsem se na kompu nepřenesl, nebo nějaký problém s grafikou.

SNIPER ELITE 3 – AFRIKA
Dopařeno 23.9.15 ve 22:11 na obt. SHARPSHOOTER (2/4). První dvě třetiny hry jsem se snažil o stealth, pak mě to přestalo bavit a všechny jsem postřílel. V obou případech to byla zábava. Jen škoda, že jsem hru omylem stáhl v češtině a musel trpět další zprzněný překlad.

No dobře, i když je FC4 jen FC3 přes kopírák, tak yettiho v tropech fakt nepotkáte.
FAR CRY 4
Dopařeno 12.10.15 ve 23:44 na obt. MEDIUM (2/3). Zabil jsem Anitu a Pagana, vysbíral všechno co šlo vysbírat a udělal všechny vedlejší questy. Že to považuji za okopírovanou trojku s o něco méně zajímavým příběhem asi nikoho nepřekvapí. Obdivuji tvůrce, že dokázali udělat hru, která ve mně vyvolává neodolatelné nutkání vysbírat úplně všechno vysbíratelné a promařit tím několik dní života, přestože mi to neskýtá žádnou extra zábavu a nemám z toho ani achievementy ani dobrý pocit. V tom je Far Cry skutečně unikátní a tvůrcům klobouk dolů.


DOOM 2 – ZONES OF FEAR
Dopařeno 18.10.15 v 19:45 na obt. ULTRA-VIOLENCE (4/5). Konečně pořádná pařba! Parádní český mod/megawad obsahující 32 obrovských levelů a nevím kolik tisíc monster. Mapy jsou pořádně náročné, ale nic co by zkušený doomista nezvládl, a soudě dle designu mají autoři hodně rádi symetrii. Poslední kolo je obzvlášť chuťovka, ale závěrečný boss paradoxně snazší než v původním Doom 2 (pokud máte zapnutý freelook, což autoři předpokládám zamýšleli).

Když se řekne Doom, je to brutál.
PATH OF EXILE
Dopařeno 30.10.15 ve 23:00 na obt. NORMAL (1/3) za Rogue, finální level 48. Skvělá diablovka, na které mi vadilo jen jedno – nutnost být neustále online. S mizerným, lagujícím a neustále padajícím připojením to není žádná slast. Takováhle tříáčková hra a úplně zadarmo, to je asi to nejlepší, co Novozélanďané kdy vytvořili (samozřejmě s výjimkou steak and cheese pie). Po prvním dohrání jsem s PoE strávil ještě řadu týdnů, vytvořil si nové postavy, dohrál to na nejvyšší obtížnost, jen ta kooperativní stránka věci mě nikdy neoslovila a po pár pokusech jsem zůstal u sólo kampaně.

DOOM 2 – HELL REVEALED
• Dopařeno 1.11.15 ve 22:30 na obt. ULTRA-VIOLENCE (4/5). Parádní mod s 32 akcí nabitými levely. Není to zdaleka tak brutální jako nedávno dohraný český mod Zones of Fear, kde se nepřátelé počítají na tisíce, ale i tady je hráč neustále ve střehu, a v některých obzvlášť intenzivních pasážích se potýká třeba s tuctem cyberdémonů najednou. Jedinou výtku bych snad měl k nevyváženosti modu jako celku. Prvních deset kol je velice lehkých, pak obtížnost vygraduje až k extrému, aby na konci výrazně klesla. Dle level designu a obtížnosti lze usoudit, že byl autor začátečník a postupně se zlepšoval. Stačilo by jen přeházet pořadí některých levelů.

Když se sečtou všechna synonyma a superlativa slova "krása", tak zmizí Ethan Carter.
THE VANISHING OF ETHAN CARTER
Dopařeno 7.11.15 v 17:00 na jeden zátah. Nádherná, úžasná jednohubka na sobotní odpoledne. Nejvíc mě, asi jako každého, uchvátilo překrásné vizuální zpracování. Ethan ve mně vyvolal celou řadu deja-vu, jak herních tak z reálného života. Ať už to byla vzpomínka na Alan Wake, melancholické ticho Silent Hill, nedávný výlet na Mt Baker ve státě Washington, několikatýdenní trek v Pyrenejích před třemi lety, či různé alpské tůry, to všechno mi vytanulo na mysli při pohledu na jezero obklopené podzimními lesy, divoce rozsvícenou oblohu plnou magicky nasvícených mraků, nebo přehradu vystřiženou ze švýcarské pohlednice. Toulat se kompaktním, ale dech beroucím světem Ethana Cartera, bylo skvělé. Už delší dobu jsem si chtěl zahrát výpravnou hru, která by měla hloubku a chytlavý příběh (po měsíci Path of Exile a modů do Dooma se není čemu divit), a Ethan Carter mi to splnil. Ačkoliv nejsem adventurní typ, tahle úroveň adventurovosti mi vyhovuje. Absence tutoriálů, vodění za ručičku a urážení hráčovy inteligence už jen třešnička na dortu, která zážitek ještě více zpříjemňuje.

BATMAN ARKHAM ORIGINS
Dopařeno 22.12.15 ve 12:22 na obt. NORMAL (2/3), po dohrání hlavní kampaně jsem ještě doladil posledních pár vedlejšícoh questů. Dobrá hra, ale nemohu se ubránit dojmu, že je to už potřetí to samé v bledě modrém, resp. bledě černém, a že tu máme další nekonečnou sérii alá Assassin’s Creed. Nu což, když to lidi kupují, tak proč ne.

DOOM 2 – VILE FLESH
Dopařeno 23.12.15 v 16:09 na obt. ULTRA-VIOLENCE (4/5). Solidní a velice vyvářený mod. Mapy jsou celkem dlouhé, ale nezachází to do extrému, a průměrný počet nepřátel je 200-300 na mapu.

1 komentář:

  1. Já hrál nejdříve Vile Flesh, což byla oproti základní hře obrovská změna. Ale už tam jsem třeštil oči. Navíc hráno v době, kdy jsem za sebou moc megawadů neměl. Vzpomínky na ten mod mám skvělé. Hell Revealed je hlavně dost hardcore, level design zpočátku průměrnej, ale šlo především o tu řežbu. Dohráno v roce 2012, dvojku jsem ještě nezkoušel. Zones of Fear jde mnohem dál, počty nepřátel jsou enormní. Mám tenhle českej megawad hodně rád. V roce 2013 dohrán prvně, tehdy autorům nahlášeny nějaké ty chybky, co tam zůstaly od betatestu. Loni je ale opravili, na můj popud, tak to nyní zase hraju :) Tu updatovanou verzi ZoF ze 14.6. 2015 najdeš na liquid doom fóru. A abych si hraní zpestřil, jedu jej s Hard Doom v.7, mění chování monster, zvyšuje obtížnost, má nový HUD, nějaké ty zbraně.

    OdpovědětVymazat