Dopařené hry za červen 2012

Za patnáct minut odjíždím na letiště a vyrážím na dlouhou dovolenou do Pyrenejí. Takže jen narychlo, bez obrázků a velkých editací, soupis her dopařených během mého pobytu v Praze po návratu ze Zélandu (kromě té úplně první, Duke Nukem Forever - ta je v předchozím příspěvku). Dojmy z nahromaděných her, nebo aspoň z těch které jsem stihl dohrát, jsou spíše negativní. Až na pár výjimek mě novodobá produkce velmi zklamala. Pravda, kvůli nedostatku času jsem se soustředil spíš na kratší tituly než na pořádné pecky jako Skyrim, Zaklínač nebo L.A. Noire, ale i tak jsem čekal víc.

PAINKILLER: RECURRING EVIL
•    Dopařeno 15.5.12 v 15:15 na obt. INSOMNIA (2/4). Krátký mod o pěti mapách, z něhož nenažraný Jowood udělal další z mnoha oficiálních datadisků a chce za něj neuvěřitelných deset euro! Tůdle.

LEGEND OF GRIMROCK
•    Dopařeno 17.5.12 ve 4:47 na obt. NORMAL (2/3). Můj první oldschoolový dungeon (žádnou ze starých klasik jsem nikdy nehrál) mě vskutku chytnul, jak je patrné z toho, že jsem ho pařil devatenáct hodin nonstop.


DUNGEON SIEGE 3
•    Dopařeno 20.5.12 v 17:21 na obt. NORMAL (2/4) za tu pihatou holku s ruským přízvukem a ostrými kulkami (Katarina?).
•    Vskutku zajímavá hra, která v podání Obsidianu získala úplně jiný rozměr než předchozí díly. Pobavilo mě, jak na DS naroubovali svůj typický dialogový systém. Zpočátku mě mrzelo, že DS3 už nemá tu atmosféru jako první díl, který jsem si ve své době vskutku zamiloval, ale jakmile mi došlo, že je to v podstatě úplně jiná hra která jen nese jméno Dungeon Siege, začal jsem si to naopak užívat. Věci jako konzolový inventář, extrémně zjednodušené RPG prvky a strašná lineárnost spojená s primitivní hratelností mi kupodivu moc nevadily, díky nim jsem to pojal jako oddychovou procházku růžovým sadem a věnoval se hlavně poutavému příběhu a výpravě. Shrnuto podtrženo, není to sice už ten starý dobrý Dungeon Siege, ale rozhodně je o co stát.

DUNGEON SIEGE 3: TREASURES OF THE SUN
•    Dopařeno 20.5.12 ve 23:45 na obt. NORMAL (2/4) na jeden zátah. Vynikající datadisk, přesně takhle si představuji kvalitní přídavek k diablovce - zajímavý příběh, zábava minimálně na jedno odpoledne či večer, akorát to mohlo být vyváženější. Někteří bossové na začátku byli až moc agresivní, zatímco konec se dal projít s prstem v nose a zavázanýma očima.

CALL OF JUAREZ: THE CARTEL
•    Dopařeno 22.5.12 ve 4:37 na obt. MEDIUM (2/3) na jeden zátah. Většina lidí tuhle hru totálně zavrhla a po chvilce hraní smazala, což mi přijde přehnané. Ne že by to byla kdovíjaká hitparáda, ale hratelnost mi nepřijde o nic horší než třeba v Homefrontu, a navíc to má docela zajímavý, poutavě vyprávěný příběh a akce má spád. Navzdory všem neduhům si mě třetí Call of Juarez upoutal a nepustil, dokud jsem ho nedopařil. Což se nedá říct o mnoha jiných titulech které lámou prodejní rekordy.

F.E.A.R. 3
•    Dopařeno 29.5.12 v 18:25 na obt. NORMAL (2/3). Slušná střílečka, ale už to není ono, první díl byl nejlepší. Mrzí mě, že studio které značku FEAR převzalo ji stáhlo do proudu tuctových stříleček bez kousku originality, veškerý důraz kladli na akci (první mise se klidně mohla jmenovat Fear of Duty) a tu strašidelnou atmosféru, výjimečně zpracovaný bullet time a nadčasovou AI nechali plavat. Za vyloženě nešťastnou volbu pak považuji fakt, že velké lákadlo všech trailerů, tedy možnost hrát za Fettela a ovládnout cizí nepřátele, člověk získá až při druhém hraní mise. Měla to být součást základní singleplayerové kampaně, a ne dodatečný bonus.

RAGE
•    Dopařeno 1.6.12 v 19:20 na obt. NORMAL (2/4). Solidní pařba, až na ty neakční prvky, které zřejmě mají budit dojem, že místo klasické doomovky od id Softu jde o nějaký sandbox s RPG prvky. Taky je škoda, že grafika není nijak zázračná, alespoň v interiérech, navzdory hypu ohledně skvělosti id Tech5 enginu. O to víc nabubřelá mi přijdou varování při nastavování detailů, že můj počítač se čtyřjádrem a dvěma grafárnami má málo jader aby zvládl vysoké nastavení... které samozřejmě zvládl.

ARCANIA FALL OF SETARIFF
•    Dopařeno 3.6.12 ve 4:25 na obt. NORMAL (2/3). V podstatě takové hack n slash RPG, s původním rozmanitým světem Gothicu to nemá nic společného.

SERIOUS SAM 3: BFE
•    Dopařeno 3.6.12 ve 3:01 na obt. NORMAL (3/6).
•    Docela to šlo, ale předchozí díly byly lepší. Nejvíc jsem si užil poslední level, který se svou hutnou akčností jako jediný vyrovná minulým dílům. Akce v SS3 je totiž dost jednoduchá a pozvolná, obtížnost poměrně nízká (rozhodně nemůže být řeč o arénách nacpaných tisícovkami nepřátel). S vysokou obtížností zmizela i ta trocha nápaditosti a taktizování, jako třeba který druh nepřátel je lepší zlikvidovat jako první, nebo odstřelování zmetků číhajících na věžích.
Dost mě zklamal level design. Ne, že by minulé díly oplývaly kdovíjakou složitostí a spletitostí map, ale levely byly pestré a zajímavé, což se o SS3 rozhodně říct nedá. Nápad s rozbombardovanou soudobou Káhirou má něco do sebe, ale výsledek je dosti žalostný, navíc tvůrci nemuseli jedno prostředí roztahovat na pět nachlup stejně vypadajících map. Kde jsou ty staroegyptské paláce, obelisky, fontány a vůbec všechno, co bylo na sérii Serious Sam tak hezké?
Ani vizuální zpracování, řadící se někam do slabého průměru, to nezachrání. První Serious Sam měl na svou dobu bezkonkurenční grafiku, což se rozhodně nedá říct o SS3. Ten spadá do slabého průměru a rozhodně dnes existují hezčí hry. Nostalgicky vzpomínám na nádherně vypadající a neskutečně nápaditý druhý díl (SS2, nikoli Second Encounter), jenž jako jedna z první her naplno využíval možností DirectX 9 a výsledek byl naprosto parádní.
Shrnuto a podtrženo, Serious Sam 3 je průměrná hra s průměrnou grafikou a z celé série ji považuji za nejslabší. Nejvíc se mi na ní líbila hudba, ale kvůli hudbě se přece hry nehrají.

DEATHSPANK: THE BACONING
•    Dopařeno 7.6.12 ve 2:59 na obt. VANQUISHER (2/4). Pořád je to zábava, ale už to nemá ten šmrnc jako první a druhý DeathSpank. Kéž by nedělali žádné další pokračování a.k.a. dojení dojné krávy, nastavovanou kaši, vaření z vody, aneb třikrát a dost, v nejlepším se má přestat. Jinak mi to začne připomínat nekonečné a stále se horšící Lego hry, na které začínám mít s každým nově oznámeným titulem averzi.

ALAN WAKE'S AMERICAN NIGHTMARE
•    Dopařeno 8.6.12 v 0:41 na obt. NORMAL (2/3) na jeden zátah. Oproti původní hře slabota - krátké, taknějak plytké a nelíbily se mi ty hrané cut-scény. Paradoxně to však skončilo zrovna když jsem tomu začínal přicházet na chuť.

AFTERFALL: INSANITY
•    Dopařeno 10.6.12 ve 13:25 na ont. MEDIUM (2/4).
•    Tahle prvotina polského týmu Intoxicate mě opravdu velmi mile překvapila, a to navzdory svým nedostatkům a puncu "levného Dead Space". Afterfall je totiž plný zvláštních protikladů. Na jednu stranu je to "levná kopie" Dead Space říznutého Falloutem a trpí zjevnými neduhy nezkušeného vývojářského studia, na stranu druhou je to hra s chytlavým příběhem, skvělou atmosférou a slušnou hratelností. Stačí se přenést přes ty neduhy, které jsou, jak už to tak bohužel bývá, nejmarkantnější na začátku (v jednu chvíli jsem dokonce uvažoval, že Afterfall smažu, naštěstí jsem to neudělal a shodou okolností to bylo právě ve zlomovém bodě, kde hra začala nabírat na kvalitě).
•    Navzdory všem nedostatkům si mě však Afterfall získal. Neduhům totiž kontruje chytlavý příběh a skvělá atmosféra, která by se dala místy krájet. Samotný fakt, že jde o "levnou kopii" je svým způsobem výhodou. Hra v sobě totiž snoubí několik světově proslulých značek a je opravdu zvláštní pocit v jednu chvíli hrát de facto Dead Space ve Falloutovském podzemním vaultu, abyste o něco později vylezli do postapokalyptického slumu alá Fallout a nakonec se přenesli do ulic F.E.A.R., do trosek města sužovaného nukleárním létem. Třešničkou na dortu je závěrečný dějový zvrat vystřižený z hollywoodského plátna... ale to už bych prozrazoval moc.
•    Polští autoři se nebáli svůj postapokalyptický příběh zasadit do rodné domoviny. I to je mi na Afterfallu sympatické - po všech těch "událostech" z USA, z Ruska či naopak z úplně anonymních prostředí je fajn vidět něco nového. Tvůrci využili všeho, co jim jejich domáci prostředí nabídlo, a tak se při hraní budete setkávat s polskými nápisy a názvy obchodů, ale i s věcmi, které jsou Čechům tak důvěrně známé, například typické sídlištní popelnice, středoevropská architektura, nebo maďarské autobusy Ikarus, známé pod přezdívkou čabajka.
•    Poláci si dokonce sami namluvili anglický dabing a nutno říci, že velmi kvalitně. Opět to nedosahuje úrovně profesionálních tříáčkových titulů, ale rozhodně to neurazí a musím se přiznat, že mi hezkou chvíli trvalo, než jsem v kvalitní angličtině rozeznal přízvuk, jenž nepatří rodilým mluvčím z Británie či USA.
•    Afterfall: Insanity je projekt o dvou velkých protikladech. Na jednu stranu jde o levnou prvotinu nezkušených vývojářů, což je znát hlavně díky topornému a pomalému hlavnímu hrdinovi, toporným animacím a přeplácanosti všemožnými herními prvky, které připomínají spíš kulinářské počiny pejska a kočičky. Na stranu druhou je patrné kolik práce a úsilí bylo věnováno vývoji, a ačkoliv hra de facto napodobuje tříáčkové tituly aniž by dosáhla jejich úrovně, díky úžasné atmosféře a solidní akční složce máte pocit, že právě jeden z oněch tříáček hrajete.
•    Navíc jde o počin nezávislého studia, což znamená, že hra netrpí, alespoň ne tak silně, dnešním syndromem vodění hráče za ručičku, kvůli kterému si při hraní někdy připadám  jak v pomocné škole. Během loadingů neuvidíte žádný z těch nenáviděných vzkazů typu "press mouse button to shoot". Místo toho se objevují staré dobré informace posilující vjemy herního světa.
•    Afterfall ve mně vyvolal celou řadu emocí a silných pocitů, což se nedá říct o většině dnešních nemastných neslaných her (všechno co jsem za poslední rok hrál mě spíš nudilo). Proto jsem rád, že jsem se prokousal slabším začátkem a u hry vydržel, protože odměna za to stála. Opřou-li se vývojáři do nového projektu, určitě své schopnosti zužitkují a jejich další počin bude zase o něco lepší. Já jím fandím.