Osmý květen 2012. Jiří Storm Nehyba nastupuje do letadla směřujícího z Nového Zélandu do ČR a o 48 hodin později si v pražské pobočce Xzone kupuje hru Duke Nukem Forever. O pár dní později ji na svém herním PC, na které se rok prášilo ve skříni, dohrává. Pár minut na to už instaluje další.Tak vypadá návrat z ročního pobytu v nádherné zemi na konci světa, kde jsou hory zelenější, moře modřejší, slunce sluncovitější, pivo pivovější (kecám) a videohry jsou to poslední, co člověka zajímá.
V žádném případě to ale neznamená, že se vrátil starý Storm, trávící všechen svůj volný čas dohráváním her jak na běžícím pásu. V Praze se zdržím nanejvýš měsíc a musím si moc dobře promyslet, které z těch zhruba čtyřiceti titulů, co jsem si za ten rok napsal na seznam "k dohrání", dostanou přednost. Zvlášť u velkých RPG je to těžká volba.
Navzdory výše řečenému jsem i na Zélandu měl své pařanské chvilky. I přes technická omezení mého cestovního notebooku jsem na něm spustil hezkých pár kousků, převážně těch z bohatého světa herních modifikací. Znovuobjevení legendárního Unreala dokonce vedlo ke comebacku do světa herní žurnalistiky a sepsání nostalgického článku pro Games.cz
