Stranglehold // Hodnocení 80% // Cena: 1299,- // Minimální hardware: 2GHz CPU, 1GB RAM, 128MB grafika, 12,5GB HDD // Lokalizace: manuál // Platforma: PC // Vydavatel: Midway // Výrobce: Black Hole Games // Distributor: EA Czech // Žánr: 3rd person akce
Klady: naprosto interaktivní prostředí, stále se něco děje, skvělá grafika i optimalizace. // Zápory: blbá minihra, občas kamera, požadavky na hard disk, krátkost, chudý multiplayer. // Verdikt: dynamická akce, která vás nenechá ani na chvilku vydechnout.
Chow Yun-Fat je Tequila. Tequila je policajt. Drsný policajt. Tak drsný, že si prdel vytírá šmirglem, snídá drcené sklo a kouří strouhané nehty. Tequila je hlavní hrdina akčního krváku Hard Boiled z roku 1992 a taky stylové 3rd peson řežby z roku 2007. Co mají tato dvě díla společné? No přece Tequilu. A taky Johna Woo. John Woo je režisér. John Woo točil jednu asijskou béčkovinu za druhou. Jedna béčkovina za druhou byla plná neuvěřitelně hustých přestřelek. Pak se John Woo stal slavným a začal točit v Hollywoodu. A pak mu z toho hráblo a natočil si vlastní videohru. Tolik k vyjadřovacím schopnostem zkouřeného slona a teď zase zpátky do normálu.
Inspektor s alkoholovým názviskem se skrz vyšetřování vraždy policajta zaplete do války mocných asijských gangů. Vůdce jednoho z nich mu uloží přetěžký úkol: zachránit jeho milovanou dceru a taky osmnáctiletou vnučku, toho času ve spárech konkurence. Proč by se však měl Tequila s něčím takovým obtěžovat, vždyť jde přece o kriminální spolek, tak ať si to vyřídí sami. Jenže pod zdánlivě drsnou slupkou policajta se skrývá srdce ze zlata, které může taky milovat.
Cesta kolem světa
Při svém putování za záchranou lepé děvy a její dcerky se Tequila podívá do různorodých lokací, od špinavých uliček domovského Hong Kongu přes chudinský slum kdesi na pobřeží slunného oceánu až po například luxusní čínskou restauraci, moderní budovu v Chicagu či přírodní muzeum s kostrou brontosaura.
Woo chtěl hráčům zprostředkovat interaktivní filmový zážitek, čehož docílil spojením lineárních misí s plně spolupracujícím prostředím, umožňujícím stylový a uživatelem libovolně ovlivnitelný průběh přestřelek. Levely jsou doslova prošpikované stovkami zničitelných objektů, počínaje cedulemi, nábytkem, sloupy, dveřmi, stánky, sudy a konče třeba automobily. Valnou většinu lze využít k likvidaci nepřátel: šikovně mířenou kulkou uvolníte neonovou reklamu ze zdi, rozkutálíte hromadu balvanů, sundáte přístřešek či kus lešení a rozmáznete nic netušící zmetky stojící dole; odpálíte výbušný sud a plechová chatrč i s nepřáteli se rozlétne do všech světových stran... a takto bychom mohli pokračovat až do Velikonoc.
Co nejde rozstřílet, lze využít jinak. Tequila se umí klouzat po stolech a barových pultech, skákat šipku jako Max Payne, šplhat po římsách a zábradlích, sjíždět po prádelních šňůrách, odrážet se od zdí, houpat se na lustrech jak Tarzan, profičet místností na jídelním vozíku... a takto bychom mohli pokračovat až do Velikonoc.
Při všech výše popsaných činnostech nezůstanou kohoutky zbraní v klidu, každá místnost se hemží zločinci s jediným úmyslem hodit vám na monitor hlášku „retry?“. Ovlivnitelnost prostředí zachází dokonce tak daleko, že lze rozstřílet i většinu krytů jako betonové sloupy či malé zídky a různou dekoraci, proto zapomeňte na nějaké schovávání, scénář vás bude nutit k neustálému pohybu a nekonečný příval nepřátel vás nenechá ani na chvíli vydechnout. Prostě jako ve filmu od Johna Woo.
Nejen střelbou do neonů je inspektor živ, pomáhá mu i vychytávka zvaná Tequila Time, což je, jak jste jistě pochopili, variace dnes již klasického bullet-time. Aktivuje se interakcí s kusem prostředí, maxpaynovskou šipkou nebo prostě stisknutím tlačítka, a ačkoliv nevydrží moc dlouho, ukazatel se dost rychle doplňuje.
Všechny popsané záležitosti ústí v jedno jediné, aby váš postup hrou byl co nejstylovější a vy tak získali co nejvíc tzv. style pointů, sloužících nejenom k dobrému pocitu a machrování na online tabulích, ale především k doplňování dalšího ukazatele, zvaného Tequila Gauge, umožňujícího využívat čtyři speciální funkce. Jmenovitě jsou to Health – doplní část zdraví, Aim – přepne do firstperson pohledu a vystřelí jednu dobře mířenou kulku, Barrage – dočasná nesmrtelnost, zvýšený damage a nekonečno nábojů, Spin Attack – vyvraždí každého protivníka v úrovni a bossům ubere část zdraví.
Spojením všech popsaných funkcí lze vytvářet ta nejefektivnější komba a stát se mistry stylového vraždění. Co třeba následující scénář: náběh do čínské restaurace, sestřelení pár cedulí na něčí hlavu, skok ze dvou metrů do prázdna, zhoupnutí na lustru a vystřílení několika zmetků ve zpomaleném režimu, doskok a následná jízda na jídelním stolku, štěkot samopalů, křik oponentů a cákance krve, parakotoul za bar a namixování vražedného koktejlu s následnou aktivací Barrage a závěrečný headshot pro snipera na druhém konci lokálu.
Zní to sice jako z knihy od Kulhánka, ale jak už to tak bývá, praxe je vždy šedivější než něčí fantazie. Při první návštěvě lokací budete většinou rádi, že vyváznete s hlavou na krku a na nějaké skotačiny nebude ani pomyšlení. Později pak úplně vymizí pasti připravené prostředím a zmetky budete muset poctivě nakrmit olovem, což nepřináší zdaleka takové potěšení. No a touto vášně zchlazující větou se dostáváme k negativům.
Není všechno zlato co se třpytí a i Stranglehold má svá úskalí. Vyloženě nás iritovaly občasné minihry, v nichž se Tequila, přikovaný na jednom místě, musí vystřílet z obklíčení nepřátel. Obraz se co pár vteřin zaměří na jednoho z nich a na vás je stihnout zkrotit divoký a naprosto neovladatelný kurzor a zároveň uhýbat kulkám.
Další vadou na kráse je občasný kix kamery. Ne, že by byla špatně zpracovaná, právě naopak, byli jsme s ní naprosto spokojení, ale sem tam se mezi nás, Tequilu a dění na obrazovce dostala zeď nebo zničitelný objekt a my byli rázem slepí, což při takové přestřelce nepotěší.
Při online klání ztrácí hra mnoho ze svého půvabu. Nelze používat některé vychytávky, k mání jsou jen dva módy (Deathmatch a Team deathmatch) a jediné co multiplayer zpestřuje je systém hodnocení, díky němuž můžete konkurovat Tequilům v jiných částech světa.
Další absurdivum jsou požadavky na kapacitu disku. Stranglehold se roztáhne na neuvěřitelných 12,5GB, což sice v době terabytových polí není žádný problém, ale instalace trvá... a trvá... a trvá... a když o šest hodin později sledujete závěrečné titulky, nepotěší to.
Zároveň však musíme dodat, že titul poháněný nejnovější generací Unreal enginu běhá i na tři roky starém železe báječně a přitom vypadá, jakoby si ho zrovna podali v salónu Vypadáš skvěle. Prostředí jsou detailní a krásně prosvětlená, interaktivita okolí a fyzika jsou úchvatné, nahrávací časy zcela přijatelné, videosekvence bez chyby a ani mimika obličejů či dabing nejsou k zahození. No a tím jsme sfoukli i technickou stránku věci a můžeme se vrhnout vstříc cílové rovině.
Cílová rovina
Stranglehold. Akční řežba od Johna Woo typická plně interaktivním prostředím, dynamickou a stylovou hratelností, pěknou grafikou, dobrou optimalizací, tím že zabere spoustu místa na disku a málo času k dohrání. A taky připomíná Maxe Payna.
Žádné komentáře:
Okomentovat