neděle 9. září 2012
Bloguje.cz ukončilo provoz, starý blog se stěhuje
Zoufalost Českých drah nezná mezí
Vlak měl totiž hodinové zpoždění (jinými slovy, vynechal spoj), takže jsem se na místě otočil, popošel pár set metrů na stanoviště Student Agency, zaplatil 210 korun a za pár minut už jsme byli na dálnici. Zoufalost ČD fakt nezná mezí, když už ani dumpingovými cenami nedokážou získat zákazníky, natož si zlepšit reputaci.
úterý 3. května 2011
Storm na Rockzone 105.9
pondělí 24. ledna 2011
V mlze
Teď mi přejte, aby to zítra vyšlo a já si nemusel pořizovat klávesnici s brejlovým písmem.
Děkuji za pochopení a jsem s pozdravem.
neděle 23. ledna 2011
Vítejte na novém blogu
úterý 12. ledna 2010
Zpětný pohled na rok 2009
Když se ohlédnu přes rameno, uzřím poslední rok v tomto století, kdy se do letopočtu psaly po dvojce dvě nuly jak na dveřích záchoda. Plánoval jsem sepsat krátké resumé s výčtem dobrých i špatných věcí, ale od toho druhého jsem nakonec musel upustit. Ono totiž není o čem psát, já jsem v roce 2009 zažil jen samé dobré věci!
pátek 1. ledna 2010
Mě je blbje. Asi nejsem jedinej co?
sobota 29. srpna 2009
Tomu se říká setěr
Dlouholetý kamarád a momentálně spolubydlící využil chvíle nepřítomnosti své holky a velice, opravdu velmi velice vydatně si krknul. Jeho holka byla v koupelně přes chodbu. Jelikož se po této hrdelní úlevě ještě pár minut otřásala okna v sousedství a jelikož jeho holka není hluchá (možná že teď už ano... stála po větru), dalo se předpokládat, že po návratu z koupelny začne poměrně názorně nesouhlasit s Michalovým výrazivem.
Michal se zachoval jako správný kamarád a se slovy "to byl Jirka!" začal ukazovat na nebohého mě, kterýžto jsem mu šel naivně složit poctu za mistrovský výkon.
Oběma nám sklaplo, když Magda prohlásila, cituji: "Ty si myslíš, že nerozeznám tvoje a Jirkovo krkání?!".
neděle 19. července 2009
Písnička s kouzelnou mocí
Znáte ten pocit, když slyšíte novou písničku a tak vás dostane, že se jí nemůžete nabažit a úplně vám při jejím poslechu běhá mráz po zádech? To se stává celkem běžně a jistě může každý vyprávět. Co ale když nějaký song znáte roky, líbí se vám, ale nepřipadá vám nijak výjimečný, dokud tento pocit nějaká životní událost úplně nezmění?
Už párkrát na Rockzonu hráli Aces High od Iron Maiden a vždy když jsem zaslechl tu začáteční instrumentálku, vzpomněl jsem si na otvírák jejich koncertů 2008 a 2009, na ten úžasný pocit když konečně skončilo dlouhé čekání a oni mě doslova nastartovali. Jak v rádiu zazněla tahle písnička, jako kouzlem jsem se přenesl na Kostariku, pár metrů před pódium, abyl zase tam. Od hlavy až k patě mi naskákala husina a opravdu to bylo, jako bych ten úžasný koncert prožíval znova, byl zmítán návalem pařících metaláků sem a tam a neskutečně si užíval. Takhle se asi cítí feťák, když je zničehonic v rauši.
Ach jo, šel bych zase na Mejdny.
pondělí 6. července 2009
Rapget přestal fungovat, ale já jsem za to rád!
pondělí 25. května 2009
Vybijeni prasat v Egyptě
sobota 14. března 2009
Zúžení pražské magistrály? Někomu asi spadl kokos na palici
pátek 5. září 2008
Dekadentní projev internetové doby
Úryvek diskuse z MSN mezi mnou a spolubydlícím: twe to je v prdeli my sme od sebe jedno poschodi a kecame pres icq, msn, fuckbook, este bysme na sebe mohli rvat, dupat a volat si mobilem.
čtvrtek 26. června 2008
Ženy a pivo jsou naprosto stejné: rajcovní!
sobota 19. dubna 2008
Všechny dobré věci jednou skončí
čtvrtek 17. dubna 2008
Souhrn postřehů ze života neživota, práce nepráce
Nemám v hlavě nic na plnohodnotný obsáhlý příspěvek, zato spoustu jednovětných (je to u mě vůbec možné?) postřehů ze všech možných sociálních i nesociálních sfér. Tady jsou.
sobota 22. března 2008
Už jsem myslel že to mám!
Před časem jsme se s Michalem dohadovali o jednom songu od Crazy Froga, respektive o původu melodie. Mně byla okamžitě povědomá, ale za boha jsem si nemohl vzpomenout odkud ji znám. Michal téměř okamžitě prohlásil, že je to znělka jednoho z kdysivá, v dávno ztracených dobách našeho dětství, vysílaného dětského pořadu, akorát si nebyl jistý zda Vega či Magion. Já se do krve hádal že to je úplně odjinud, i když už nevím odkud, a naše neochvějná jistota vyústila v riskantní sázku. Jak jde o sázení, já myslím na něco praktického, například na třista liber, zatímco Michal, ten starý sadista, netouží po ničem jiném než mi moct uštědřit pořádný kopanec do koulí. Nakonec to nedopadlo nijak, protože jsme nedokázali nikde vypátrat původní znělku zmíněných pořadů, a ze šesti nezávisle dotázaných lidí našeho věku dala půlka za pravdu mně, půlka jemu. No abych to zkrátil, kopanec se nekonal a na sázku se zapomnělo. A já si to dneska štráduju po Piccadilly a z jednoho krámku zazní ta melodie. Přejdu to jen s myšlenkou "hele, Crazy Frog, o tomhle jsme se sázeli". Za půl hodiny, u mušle vypouštějíce přebytečné tekutiny, mi mozek zaplavila jediná myšlenka - Policajt z Beverly Hills! To je ta melodie, žádnej Magón! Doma jsem hnedka vlétl na Youtube, celý natěšený jak obnovím sázku a pošlu Michala do kolen si je pustil, a zjistil že Crazy Frog sice použil rytmus z filmu o Beverlyhillskem usměvavém černochovi, jenže v úplně jiném klipu. Takže se kopanec nekoná. Kdovi, možná je to nakonec dobře pro mě...