Londynske shledani Zambijcu

Streda 13.12.

Diky skvele organizaci nasi firmy jsme si mezi 7:30 a 9:00 posedeli ve vyhrivane mistnosti na depu, pak hodinku v aute cekajice na rozkazy, a kdybychom se v 10:00 sami nerozhodli jednat, dle instrukci manazera bychom tam cekali dodnes. Tema organizace bylo ten den velice popularni.

Dva Africani a Čech
Oba moji spolupracovnici byli Africani, ackoliv mi jeden z nich pripominal spise karikaturu Alberta Einsteina, a jak se tak spolu bavili, zjistili ze jsou dokonce krajane - Zambijci. Asi hodinu jsem zaujate naslouchal jejich stupnujicimu se rozhovoru vedenem zhruba v tomto duchu: "Ja jsem odtamhletad. Ty vole ja taky! Hele a znas tamhleto misto a tamtoho typka co prodava kokosy na rohu pralesni a poustni ulice? Tak to je muj bracha. No jo a ja zas dovazim do Afriky ojety kamiony, je to docela dobra bokovka. No pockej tak to musis znat este tamtoho dalsiho typka, ten to ma u nas vsecko pod palcem, a je to muj fotr, ten zna uplne kazdyho. Jo tak toho neznam ale moje manzelka ho urcite zna... Hele a vis ze za posledni tri roky se to u nas hrozne zvedlo? Silnice od letiste az ke kulataku je ted krasne vyasfaltovana, naproti starymu shopping centru postavili novy shopping centrum, a taky tam je ted cinska restaurace. Hm ale cinu ja nemam rad, radsi chodim do ty indicky hned vedle. No jo, Indove to tam maj ted vsecko pod palcem, patrej jim vsecky velky firmy, měděný doly, autodoprava...".
Jak vidno, nejenom Praha, Ceska Republika nebo Evropa, ale cely svet je maly. Presne takovyhle rozhovor jsem totiž vedl par dni po prijezdu do Londyna, kdyz jsem zjistil, ze dva moji spolubydlici jsou ze stejne vesnice jako moje rodina.

Africky rozbor Britske politiky
Pozdeji, kdyz uz jsme meli neco odpracovano, se africky rozhovor stocil zcela jinym smerem, jiz ne tak zabavnym. Stacila jiskra v podobe zminky o dezorganizaci brentskeho Councilu (Council je neco jako Obec ci narodni vybor, Brent je mestska cast Londyna), pro nejz jsme zrovna pracovali. Parodie na Einstaina, jez do Londyna emigrovala v roce 1974, spustila predlouhy a stupnujici se monolog o tom, jak jsou vsichni neschopni, jak se utapi obrovske penize danovych poplatniku, jak jsou vsichni zkorumpovani, jak je tahle vlada neschopna a ze Tony Blair vedel proc odstoupit, ze uz si nahrabal dost, a ze kdyz to mela pod palcem Thatcherova tak vsechno zprivatizovala a lidi byli najednou spokojeni, a ze Labourers pristi volby urcite nevyhrajou, ze uz jich maji lidi po krk a ze nova vlada jako prvni zastavi imigraci, a ze Labourers chteji akorat prachy danovych poplatniku... No, ne vsechno co rekl byly nesmysly a urcite vi o Britske situaci vic nez my, kdyz tu zije pres tricet let, ale nektere jeho vyroky byly skutecne perly, napriklad to ze pred X lety kdyz nejaky bohac vydelal rocne sto tisic Liber, tak zaplatil 95 tisic na danich a zustalo mu pet tisic.

Afrika predci Britanii ve skolstvi i managementu
Mnohem zajimavejsi byla debata obou Africanu o tom, jak si mysleli ze Britove maji vsechno skvele zorganizovane a pritom tady vladne chaos, jeden manazer nevi co dela druhy, a ze u nich v Africe maji mnohem lepsi organizaci. Stejne odsoudili skolstvi. Ten mladsi, co je tu od roku 2000, v zadnem pripade nechce aby jeho deti studovaly v Britanii, kde se ve skole nauci akorat kourit a mluvit sproste, misto toho je v pravy cas vezme zpatky do Afriky, jelikoz tam je skolstvi na mnohem lepsi urovni, lidi jsou tam vychovani, znali dobrych mravu a vedi co je to respekt, ne jako tady. Dokonce jsou pry pripady, kdy v Britanii vyrostle nevychovane grazly vzali rodice do Afriky pod zaminkou dovolene, tam jim sebrali doklady a se slovy "tady se naucis slusne chovat ty smejde" je prihlasili do skoly. Smutne na tom je, ze je to pravda, aspon co se tyce mladsi generace. Velka cast Britu do triceti let nezna chudobu a zivotem v blahobytu se z nich stala banda nevzdelanych ignorantu, kteri pomalu nevedi kde lezi Evropa, neumeji poradne psat, nevedi co je to vseobecny vedomostni rozhled, natoz aby nejaky meli, a to same plati o dobrem vychovani. Vyhazovani odpadku v autobusech, vlacich ci metrech je tu naprosto beznou zalezitosti, ti otrlejsi si v MHD bez ostychu zapali cigaretu, o provozovani reprodukovane hudby a velmi, velmi hlasitem ryku (pardon, mluveni) radsi pomlcet. Sam Somalec pak priznal, ze nejhorsi jsou cernosske deti.

Requiem pro tradici
Je to o to smutnejsi, ze clovek jako ja nikdy nepozna tu "starou dobrou" Anglii, jakou pry byvala jeste pred nejakymi dvaceti lety. Zili tu slusne vychovani lide, vyhodit v autobuse slupku od bananu nebo si dat nohy na sedacku bylo nemyslitelne, natoz si na plne pecky pustit nejaky priserny hiphop a jeste do toho kvicet. Jedine co se asi nezmenilo je uroven zdravotnictvi a socialni pece. Zazitky co prinasi Ingrid ze zamestnani v domove duchodcu, o starych babickach se zahnivajicimi prolezeninami a temer negramotnych tlustych sestrach, ktere pomalu nevedi co jsou to antibiotika, ptaji se zda je morfium opiat a chovaji se vuci bile mensine rasisticky, se ani rozepisovat nebudu. Jednu vec vim jiste - az budu potrebovat lekarskou ci zubarskou peci, radsi si koupim letenku a pojedu do Cech, jako to ostatne dela dost Anglanu (a neni divu, kdyz tady date za korunku pres tisic Liber (no dobre, za plombu jen dve-tri stovky) a nemate zadnou jistotu, ze vam za par dni nevypadne).

Zkratka a dobre, kdo ma pochybnosti o kvalite Ceskych sluzeb, mel by na cas prijet do Londyna. Ale dost negativismu, vratme se k veselejsim tematum, tedy zpatky k praci: po trech hodinach poctiveho nakladani sutin jsem jel domu, na par hodin si pustil Burnout Revenge, skouknul s Michalem dva filmy a na zaver jsme si pustili Par Parmenu, skvelou parodii na Pana Prstenu. Okolo osme prijel Bartek (spolubydlici), navrativsi se z dovolene v rodnem Polsku, a bylo po srande.