Recenze SiN Episodes: Emergence

Již dlouho se mluví o počítačových hrách na epizody, a konečně je to tady. Ritual Entertainment před pár dny vydali první část ze svého osmidílného seriálu SiN Episodes, distribuovaného přes Steam. Moje dojmy bezprostředně po dohrání nejsou tak pozitivní jak bych si přál, ale nemohu říct, že bych byl vyloženě zklamán.

Před spuštěním hry jsem si přečetl velice negativistickou recenzi na webu, kde hodnotili pouhými šedesáti procenty a dost to zdrbali, narozdíl od jiného serveru, kde naopak udělili, dle mého naprosto přehnaných, 9/10. Kvůli první recenzi jsem na SiN Emergence předem nahlížel s despektem a druhý článek mě ve skepsi jen utvrdil.

Ať tak či tak, tady je můj osobní názor po dohrání. P.S. - Na konci článku se můžete pokochat rozsáhlou galerií screenshotů.

Hodnocení: 70%

Preferujete Elexis zezadu...

Absolutně první postřehy
Elexis se mi nelíbí. Mimika obličeje je bídná, pohyb úst vůbec nekoordinuje s řečí, to natřásání hrudníku je k smíchu... počkat, Elexis v plavkách. Gulp! To jsou ale pixel shadery!
Zato Jessica, to je jiná písnička. Kožený oblek jí sekne a tím rádoby nevinným kukučem zrzavého andílka, pěkně vymodelovaným nosíkem a culíky alá Čertík Bertík je to "enpéčička" (to jako NPCčka) k pohledání. A co teprve její reálná předloha... Akorát ty tanga čouhající z kalhot jí musí dost vadit při chůzi.

Venku: tohle že je engine Half-Life 2? Vždyť je to naprosto šedivé a fádní, vypadá to přesně jak ve starém SiNu. Že by to byl záměr? V autě: haha, to zrcátko co nic nezrcadlí je fakt super. A taky to řízení... Jessico, šaltrpákou se řadí, to není opěrka na ruku. A na pedály se šlape, to nejsou opěrky na nohy. O něco dál se grafika výrazně zlepšuje, hlavně doky vypadají moc pěkně a dost připomínají Half-Life 2, akorát baterku by to chtělo, pár temných zákoutí tady je.

...anebo zepředu?

Engine, hrátky s fyzikou, grafika a zvuk
Šlápnu na bednu, spadnu z ní a ubere mi to půlku života, to fakt není super.
Bladovo věčné zasekávání o futra, roury, okna, regály a cokoliv mu příjde do cesty mi pěkně leze na nervy!
S nástěnným medkitem se tvůrci vyblbli. Líbí se mi nápad doplňování nádrží a možnost je rozstřelit, aby se Blade vyléčil přímo v terénu z uvolněných výparů. Stejně tak je docela zpestřující možnost si vyhrát se zápalnými sudy a granáty. Zmetci pěkně hoří a křičí u toho.
Mračna beden věčně se pletoucích pod nohy jsou spíš na obtíž, hlavně v interiérech, ale pokud je někdo hračička, aspoň se vyblbne. Škoda že tu nejsou plně zničitelné dřevěné bedny jako v Halfovi dvojce, když už jsem tedy nakousl ty hrátky s fyzikou.
Co se týče vzhledu, tedy grafiky, není to špatné, ale mohlo to být mnohem lepší! Source engine už je víc než rok a půl starý a má obrovský potenciál. Za tu dobu co je venku ani trochu nezastaral a je přímo stvořený k implementaci celé řady vylepšení, o čemž jasně svědčí ukázka HDR v Lost Coast. Autoři SiNu by si měli na hlavy nakydat smradlavou hmotu za to, že vůbec nevyužili potenciálu, který jim děťátko paní Steamové a taťky Valvíka nabízí. SiN Emergence tak ve finále vypadá o něco hůř než rok a půl starý Half-Life 2. Když si však vzpomenu, jakou zrůdnost dokázali zplodit tvůrci Vampire Bloodlines, běžícím taktéž na Source enginu, beru svá kritická slova zpět.
Po zvukové stránce je na tom SiN Episode 1 dost dobře. Zbraně, dialogy, ryk plápolajících nepřátel, výbuchy, všechno zní parádně a do toho hraje dynamická hudba, která se vždy ozve v pravý moment. Co se mi však na zvukové kulise hry líbí jednoznačně nejvíc je písnička v hlavním menu. Ta prostě nemá chybu!

Bug
V půlce hry se vyskytuje bug kvůli kterému nelze pokračovat. Ruský NPC jménem Radek chvíli kecá, pak poručí svým poskokům aby připravili ponorku na odjezd, ti se však ani nehnou. Chyba je podle tvůrců způsobená tím, že při souboji v hale, jak všude kolem létají bedny, sudy a další bordel, se nějak zasekne cesta kterou NPC používají, a ty pak zůstanou stát na místě. Naštěstí to řeší následující postup: loadnout pozici před úsekem s destruktivním vozíkem, do konzole napsat "ai_norebuildgraph 0", znovu loadnout a hrát. A funguje to!
UPDATE: už je venku patch, který řeší i tento problém.

Celkové zhodnocení
První polovina, nebo možná dvě třetiny hry jsou nudné, nezáživné, frustrující a nezajímavé. Nebavilo mě to natolik, že jsem musel odolávat silnému nutkání věnovat se něčemu záživnějšímu, třeba pletení. Chybí příběh. To že Elexis opíchá Blada nějakou chemikálií, načež tam vrthne Jessica, zachrání ho, bez vysvětlení ho někam odveze aby se zase na vlastní pěst dobýval do laboratoří, mi přijde dost ubohé. Mnohem horší je to však se souboji a samotnou hratelností.

Zátiší s majákem.

Přestřelky postrádají dynamiku, nepřátelé se zjevují tak trochu nárazově: prostě někam jdete, najednou po vás někdo střílí buďto zdálky, aniž byste ho mohli vidět první, nebo vybafne zpoza rohu. Navíc se do nich dost blbě strefuje, obzvlášť pistolí, která vyžaduje naprosto přesnou mušku. Health ubývá hrozně rychle, přičemž se paradoxně všude válí přehnané množství lékárniček, za což možná může systém automatického přizpůsobování obtížnosti hráčově skillu, ačkoliv jsem tuto funkci měl téměř na minimu. Blade nemluví, což je obrovská škoda, protože v jedničce to byly právě jeho sarkastické hlášky a rozhovory s JC, kdo dával hře solidní dávku humoru, čímž umocňoval komiskovou atmosféru a přidával tak na hratelnosti. Někde ve druhé třetině hry se situace rapidně zlepší, a to doslova z minuty na minutu, když od Jessiky dostanete samopal a jste osvobozeni od hrůzné špuntovky. Současně na scénu nastoupí mutanti a silnější vojáci s rotačákem. V budově SinTeku už jsou souboje skutečně dynamické, intenzivní, zábavné a brutální. I změna místa hře dost prospívá: po dlouhém procházení přístavů a laboratoří se dostáváte do prostředí velmi podobného F.E.A.R.u, tedy kanceláří, servisních chodeb a tunelů prošpikovaných nepřáteli, ačkoliv tentokrát nejde o horor. Po krátké ale velmi zábavné pasáži na římsách mrakodrapu akce vyvrcholí stejným způsobem jako v prvním díle - soubojem s bossem na střeše budovy. I tady je to bojový vrtulník, obohacený o jednoho pořádně nabušeného muťáka. Závěrem lze tedy říct, že SiN "dvojka" je zpoloviny nic moc hra, ze které se v určité části stane dost dobrá střílečka. Na svého předchůdce však zdaleka nemá a můžeme jen doufat, že tvůrci se pochlapí a příští epizoda bude výrazně lepší, aby stálo za to si jí přes Steam zakoupit!

Zrcátko k pohledání.

Hry po částech, ano či ne?
Jelikož je SiN Episodes úplně první titul svého druhu (kvality hry jako takové teď nechme stranou), můžeme ho zatím považovat za experiment, pokusného králíčka, a jako takový ho nechci posuzovat. Sdílím však názor většiny, že počítačová hra není televizní seriál, který se natočí do foroty aby se mohl vysílat každý týden a udržel tak stálý zájem diváků. To je u hry nereálné, jelikož by autoři museli investovat stejný čas a peníze jako do normálního projektu, navíc nikdo není takový pošuk, aby jim co týden platil několik stovek za novou misi (jen si představte dávat svou denní mzdu za každý díl Rodinných Pout). Za ty peníze je lepší si koupit plnohodnotný titul, byť to bude budget nebo nějaká reedice staré hitovky, která však vydrží výrazně déle než pár hodin. Půlroční prodlevy jsou taky na nic. Upřímně, kdo si bude za šest měsíců pamatovat jak skončila epizoda jedna? A bude to vůbec někoho zajímat? To se uvidí za šest měsíců. Jediné východisko vidím ve vydávání samostatných dílů, propojených pouze příběhovým základem (výjimkou může být datadisk). Modelový příklad by byl Brothers in Arms, pokud by Ubisoft k takovému kroku přistoupil. Mezi prvním a druhým dílem byl půlroční odstup a ačkoliv je spojovaly osudy herních postav a prostředí druhé světové války, každá epizoda se zaobírala jinou událostí. Pakliže by BiA vycházely jako epizodická série, autoři by měli kompletní hru se vším všudy a stačilo by na stávajícím enginu, jenž by mohli, ale nemuseli dále vylepšovat a zdokonalovat, vytvářet nové příběhy, stejně jako režisér detektivního seriálu už má herce, choreografii a všechno ostatní a jen vymýšlí případy. Kdyby vycházel jeden díl za půl roku, nestál patnáct stovek ale jen třetinu, byli by všichni spokojení a kupovali to jako kočky Whiskas. Hráči by měli co hrát za slušné peníze, vývojáři by měli co vyvíjet a vydavatel by z toho vytřískal spoustu třpytivých zlaťáků... ehm... plusových hodnot na konto. Jirka Storm Nehyba