Prvni ranní mrazíky

Utery 19.12.

V Londyne že nemrzne? Ale mrzne.
Ackoliv me Michal sverepe ujistoval ze v Londyne nemrzne a nesnezi, dnes rano jsem se presvedcil o opaku. Na travnicich zmrzla jinovatka, na autech zamrzla okna, vsude kolem mraziva mlha, uprostred toho vseho kracel mrznouci Storm a zametal, respektive pokousel se zametat listi primrzle k zemi...

Sudbury sweeping
Jak uz jste z textu mozna pochopili, tento tyden nejezdim s Ahmedem, jelikoz jsem byl vracen ke kosteti. Taky jsem dostal zcela novou oblast, kde budu dva tydny zaskakovat za absentera co si uziva dovolenou. Znamena to i noveho sefa, Anglicana Micka, k jehoz popisu se jeste vratim. Uz vcera si Mick pochvaloval nad mym very good job, a to jsem to docela odflakl, tak jsem zvedav co rekne dneska. Zametam mimo jine i cast hlavni ulice v Sudbury, kde konci 18ka, a cely muj usek je v podstate jedna dlouha zastavka kde denne projdou stovky lidi, cekajice na autobus kouri cigarety, popiji napoje a jedi kure nebo pizzu z prilehlych fastfoodu, takze bordelu nadelaji pozehnane. Foreman mi rikal ze zametat netreba, ze pry staci vysbirat povalujici se odpadky, coz jsem taky rano udelal, dopoledne jsem vsak mel vsechnu praci hotovou (zmrzle listi, vzpominate?), procez jsem se na hlavni tridu vratil a zacal jen tak z dlouhe chvile posmrdlavat chodnik sem a tam. Nejdriv to bylo k jedne zastavce, pak k trafice, potom k obchodu se zeleninou a dalsi zastavce, pak prechod pro chodce a hura na druhou stranu, az jsem celoplosne vycidil skoro 300 metru Harrow Road, a ze to bylo sakra potreba. Takovych vajglu, papirku, zatek od piva a kdovi ceho vseho jsem pohromade uz dlouho nevidel. Skvely dojem z dobre vykonane prace bohuzel kazi jedina vec, a sice vedomi, ze i kdybyste to tam prejeli lestenkou, sotva se otocite tak se bordel zacne opet kupit. I kdyz, on se vlastne ani nezacne kupit, on se kupi nepretrzite. Vymetete zastavku, o pul hodiny pozdeji se zacnou valit fakani ze skoly, vsichni projdou fastfoodem a razem je cisty chodnik pokryty krabicemi od pizzy, kurecimi kostmi a obaly od hamburgru, pricemz cim bliz kosi, tim vetsi koncentrace bordelu. Ti sikovnejsi to hazeji do vikendovych zvratku, ktere jeste nesmyl dest (ctyri dny neprselo, vzacnost).

Ke konci smeny, kdyz uz jsem mel skoro dozametano, proti me sel jeden fakan s flaskou limonady a uz uz se ji chystal hodit na zem, kdyz v tom uzrel vyraz v mem obliceji, na chvili se zasekl, pak se smykem obratil a dosel k tri kroky vzdalenemu kosi. A pak ze to nejde, parchanti!

Tlustej Mick
Jeste ten popis noveho sefa, jak jsem slibil. Pouziji jednu ze skvelych Pratchettovskych definici: pouzit slovo "tlusty" by nebylo docela spravne, kdyz vam mysl neustale predhazuje vyrazy jako "obrovsky", "rozmerny" ci modernejsi "mega". Mick je jeden z tech lidi, kteri nemaji pas. Maji rovnik. Maji vlastni gravitacni pole... ehm, to uz bych ale citoval moc, zas tak zle na tom Mick neni. Pujdu na to radsi vlastnimi slovy: Mick je asi metr osmdesat vysoky chlapek, vyznacujici se dosti sirokou telesnou konstituci, cehoz si lze vsimnout predevsim ve vysi ramen. Mezi pasem a hrudnikem naopak nelze prehlednout rozmernou vydut, patrne bricho, tvorici pod mikinou obrovsky utvar typu BALÖN s obvodem okolo jednoho a pul metru. Tiha ci spis gravitace tohoto balonu, zrejme neobsahujiciho jen vzduch, tahne zbytek tela nekompromisne kupredu, coz ve vysledku znamena, ze Mick chodi predkloneny jak orangutan, se stejne svesenyma, ovsem dosiroka rozpazenyma rukama. Ale jinak je to celkem pohodovy chlapik, v jehoz kulate, pupek pripominajici tvari se znaci typicky britske rysy a v jehoz hlase je slyset dobromyslnost. Dlouho jsem dumal, koho mi to pripomina, nez mi v mysli vytanulo: "no jasne! Ten tlustej z dvojice Laurel a Hardy!".