Smutná realizace idealizace, aneb Morrowind po pěti letech

Michal si nainstaloval Morrowind a vyvolal ve mě silné nutkání udělat totéž. Při pomyšlení na zážitky s pixel shadery, o nichž tak často a tak rád mluvím, a na to jak lidi při hraní Oblivionu nostalgicky hořekují nad Morrowindem, při vzpomínce na tu nádhernou, bezkonkurenční hudbu v hlavním menu, při tom všem jsem neodolal a okamžitě si starého dobrého Morrowinda nainstaloval. Mile překvapen rychlostí nahrávání (2GB ram jsou přeci jen znát oproti tehdejším 512MB) činím první kroky, a už tady mě čeká nemilé rozčarování. Proč chodím tak pomalu? Vždyť mám běhání nastaveno správně... No nic. Trochu se podivuji nad kvalitou textur a celkovým vzhledem NPC postav, takhle omšelé si je nepamatuji. Sakra, rychle do kuchyně ať nepřipálím brambory. Kde jsem to přestal? Jo, postavy vypadají mnohem hůře než jsem čekal. Holt nezvyk, konec konců je to pět let stará hra. Jde se dál. Voda - ach ty krásná vodo Morrowindská, pixel shadery 1.1 potažená, co jsem se na tebe navzpomínal a ód na tebe napěl, každému na potkání v hospodě o tobě navyprávěl, obzvlášť pak o mém zážitku s hladinou Vltavy, která se ti tak podobala! Co jsem se nahalekal při pohledu na olejovitou hladinu Oblivionu, nesahající ti ani po kolena. Proč ty vodo nádherná, v mých vzpomínkách tak idealizovaná, už mi nebereš dech, ba co víc, téměř se mi ani nelíbíš? Zhýčkaný moderní grafikou jsem? Šokován pohledem na pět let starou věc jsem? Ty levné brambory už nekoupím, půlka se úplně rozvařila a zbytek je zas nedovařený. A proč mě to hraní Morrowindu, na které jsem se tak těšil, teď už ani nebaví? Možná je to mým momentálním rozpoložením, možná jsem přiliš líný číst dialogy a klikat na správné odkazy, když postup hrou znám prakticky nazpaměť, faktem však je, že mě chození tou omšelou krajinou vůbec nebaví. Voda už se mi nelíbí, když aktivuji NPC tak jen hrubě naskočí dialogové okno, žádné zobrazení vysoce detailního ksichtu, i s viditelností na maximum je kousek přede mnou šedivá mlha... zkrátka, nepříjemné rozčarování. S nepříjemným pocitem, že mne moderní doba zhýčkala a stal se ze mě obyčejný konzument, jemuž jde jen o hezkou grafiku, odinstalovávám Morrowind a rozhoduji se zůstat u idealizovaných vzpomínek. Nezbavuji se však každodenní touhy nainstalovat znova Unreal, Blood 2, Duke Nukem 3D, Half-Life a SiN. Jak já to jen udělám? Těší mě jediná myšlenka - Doom se mi líbil vždycky a nikdy, říkám nikdy, jsem neopovrhl prapůvodní praverzí v rozlišení 320x200, která mě pokaždé uspokojila víc, než různé 3Dfx patche, high-res mody a kdesi cosi.