Jsou věci, které v Londýně nekoupíte...

...Nebo koupíte, ale přijdete při tom o nervy.

Na netu se objevilo něco, na co jsem dlouho čekal a okamžitě to dal stahovat. Jaká to radost, když obvykle se vleknoucí torrent, tentokrát v poměru seeds/leechers asi 500:2000, vylétl raketovou rychlostí nahoru, plně využil moje 4MBit připojení a 6,6GB bylo doma za čtyři a půl hodiny. Zpátky na zem mě z radostných výšin srazil fakt, že tolik dat na jedno DVD nenarvu a musím tudíž sehnat dvouvrstvé médium. A to je v Londýně opravdu problém.

Včera odpoledne jsem se vypravil hledat DVD-R DL, prošel asi dvoukilometrový úsek Finchley Road, navštívil pět obchodů a domů se vrátil s prázdnou. V prvním krámu jsem se chytil na drobný angličtinářský háček, když mi prodavač na otázku "do you sell blank DVDs?" odvětil "yes, we have ten for six pounds". Nějak mi zprvu nedocvaklo že myslí deset placek za šest liber (což je mimochodem nekřesťansky drahé... taky jsme v židovské čtvrti) a pořád jsem dumal, co těmi třemi číslovkami myslí. Ale co, dvouvrstvé stejně neměl.
V dalším obchodě jsem byl konkrétnější a pakistánského prodavače se rovnou zeptal na double layer dvd, načež on došel k regálu s asi pěti balíky různých médií a začal mi ukazovat že tady má DVD, tady má DVD a tadyto že jsou taky DVD. Ačkoliv to byla jediná informace kterou byl z obalů schopen vyčíst, všiml jsem si že jeden 25 špindl je skutečně dvouvrstvý, bohužel však šlo o nějakou shitózní značku, proto jsem se ještě pro jistotu zeptal, jestli nemá Verbatim nebo TDK, načež pakistánská kolegyně pakistánského prodavače začala iniciativně ukazovat na balík CD-R se slovy, že mají i TDK...
V Argosu měli Memorexy, což by se možná i dalo, ale kupovat jich 25 pack za 17 liber by bylo absolutně zbytečné, takže jsem se s prázdnou vrátil domů a s povzdechem pomyslel na to, jak bych v Praze ušel 300 metrů k prvnímu PC shopu, nebo si vyšlápl kopec z Čecháče na Kodaňskou a zalomil to do Softcomu.

Hledání Dvouvrstvého Grálu: den druhý
Cestou z práce jsem vystoupil v ulici plné obchodů, kde jsem před časem kupoval klávesnici. Z pěti prolezlých shopů v jednom nevěděli co jsou to DVD, ve druhém na otázku "do you sell blank DVDs" opáčili větou "what? Blankets?", ve třetím neměli dvouvrstvé, ale aspoň už vím kde sehnat Verbatimky (málem se mi povedlo koupit jich balík za polovic, ale pak si prodavač všiml že na cenovce není 4ł nýbrž 9ł), ve čtvrtém krámu jsem sáhodlouze vysvětloval co vlastně chci, abych zjistil že to stejně nevedou, a až na pátý pokus, když už jsem to vzdával a šel směr zastávka, se mi povedlo najít skoro přesně to, co jsem hledal (byť za nekřesťanských 5ł): jedno samostatné dvouvrstvé DVD+R značky Traxdata, což je v každém pádu menší nejistota než nějaký Vanguard nebo Memorex.
Teď mám doma vypálenou věc na krví vykoupeném DVD a je mi to k hovnu, protože ho konzole nepřečte...