Revizoři mě v životě chytili hodněkrát. Pokaždé jsem řádně zaplatil. Až na jednu výjimku.
V roce 1996, s funglnovou občankou s ještě mokrým inkoustem, mě revizor požehnal svou přítomností v autobuse, kam jsem nastoupil omylem (198 místo 189) a abych na něj jen tak nezapomněl, daroval mi takový kupón na částku dvěstě Korun Českých. Ten kupón jsem z určitých důvodů nevyužil, neřešil jej a dál šlapal životem. Na místě mého trvalého bydliště jsem v životě ani nebyl, natož abych tam bydlel, mně určená pošta končila v popelnici (díky tomu jsem se vyhnul vojně) a jednou mě tam prý hledali policajti. Jestli kvůli té pokutě?
O mnoho let později, přesněji dneska, 31.8.2007, mi matka napsala že u nás byl exekutor a dožadoval se náhrady za pokutu z roku 1996. Takhle to dopadá, když koupíte nemovitost a po téměř dvaceti letech změníte trvalé bydliště...
Soudní exekutor prý chtěl 3300KČ, které na místě dostal. Je to dost levné vykoupení, uvážím-li historky lidí, kteří měli na krku částky jako patnáct, dvacet, ale i padesát tisíc. Je to pech, řeknete si, ale to není všechno. Když jsem dnešní událost reportoval několika kámošům a začal psát tento příspěvek, již smířený s fakty, matka mě upozornila, abych esemesky četl pořádně: ta pokuta nebyla moje ale její! A jestli si mě najdou stejně jako našli jí, čeká nás další exekuce.
Žádné komentáře:
Okomentovat