Od kolegyně

Kolegyně z dnes už ne konkurečního dispečinku se v sepisování nejen pracovních zážitku evidentně vyžívá stejně jako já. Tady je pár ukázek.

Odposlechnuto v práci:
Kdosi z kolegů komunikoval s klientem a dle obvyklých postupů se dotazoval na adresu. Po prvním téměř nesmělém: "Můžete zopakovat název ulice, prosím...?" do éteru po chvíli zazněla hlasitá věta: "Jak že se jmenuje ta ulice? ŠULÍNOVA?" ....

Zdrobnělinky
Nesnáším je. Zvlášť ne ve dvou souvislostech - jednou z nich je jídlo. Přinesli nám na pracoviště jídelníček z restaurace, fungující v budově, kde pracuji. Na pět pracovních dnů deset položek, a v nich 29 zdrobnělinek. Naprosto úchylných. Hemží se to výrazy typu: Pozor, veliká dobrůtka! Nacpěte si pupáčky! Směs masíček se směsí kořeníčka! Polévka se zeleninkou a nudličkami, chlebíček, co hrdlo ráčí pro naše jedlíčky! Kdo sní 15 knedlíčků, má zdarma obídek! Rybička s rajčátkem! Už jsem jim jednou přilepila k jídelníčku ceduli: "Ke každému talířku s dobrůtkou přidáváme lubrikační gelíček v tubičce." Od té doby není jídelníček ve výtahu, aby jej nikdo nemohl prznit. Dnes jsem vylezla před budovu, a na chodníku tabule s nápisem: "V pondělí si vaše pupáčky přijdou na své!" Zvedl se mi kyblíček. Přemohla jsem chuť vrhnout šavličku a šla jsem si do Normy pro tmavé pečivo a nezdravou pomazánku. *P.S. Ještě k těm zdrobnělinkám - pokud mi kamarádi píšou na konec vzkazu "pusku", snad mi prominou, ale raději spoléhám na to, že zapomněli použít diakritiku :o) ....


Ranní zážitek
Sedím si na pracovišti a zvoní telefon. V půl šesté ráno. Vrhla jsem se k přístroji, zvedla sluchátko - a převrhla šňůrou hrnek kafe. Polité tričko, kalhoty, stůl, židle, podlaha... Ohlásila jsem se do telefonu, přičemž jsem se pokoušela odhadnout čas, po který budu tu spoušť likvidovat. Z telefonu se ozval něčí zrychlený dech a věta: "Já ti chci lízat..." Houby klient, úchyl. Na úchyla jsem zařvala... jak to říct slušně... něco v tom smyslu, že v podstatě souhlasím, jen část těla že nabízím jinou, ovšem podstatně stručněji a méně slušně, praštila telefonem a šla dát do pořádku, co šlo. Teď tu mám nové kafe, polité části oblečení vymáchané alespoň v čisté vodě, kape ze mě jak z vodníka Volšovečka - a za hodinu mám jít domů :o((( ... a můj nejhezčí hrneček je prasklý a teče - kdyby tak úchyl čtrnáct dní na záchod nemohl!!!

Erotika
Jdu si v práci po chodbě, blížím se k pánským toaletám, kolem kterých projít musím - a odtud zní hlasité hekání, takové... no prostě napadlo mě jediné vysvětlení současně s otázkou, proč se tam ten člověk nezavře, aby okolí zůstalo ušetřeno vybíjení vášní... Po výkřiku "jééé!" a mohutném výdechu jsem dorazila k těm dveřím - byly otevřené dokořán, a mezi nimi údržbář za mohutného hekání a supění v hlubokém předklonu vytíral hadrem vodu, vytékající z prasklé vodovodní trubky...