Jak jsem při těláku zíval

Míčové sporty nikdy nebyly mou oblibou. O to hůř jsem snášel, když mě je tělocvikář nutil hrát... Fotbal a vybíjená, to můžu, jenže v osnovách jsou takové hovadiny jako basketbal, nohejbal a především volejbal, jenž bytostně nenávidím již od základky. Většinou jsem se nějak vymluvil a šel radši šplhat na šplhadla nebo dělat kliky, občas se mi však partička házené nevyhla a to pak vypadalo následovně: na jedné straně sítě skupina skákajících, hekajících, po míči se vrhajících a do míče pleskajících žáků, na druhé straně sítě skupina skákajících, hekajících, po míči se vrhajících a do míče pleskajících žáků, mezi nimi jeden toporný, zívající a k smrti unuděný Nehyba, jehož zájem o hru by nevyjádřila ani množina záporných čísel. Pravda, občas mi, byť jen velmi lačným tempem, hlavou proplula myšlenka typu: "Hm, ten míč letí mým směrem, možná bych ho mohl chyť... tak nic, počkám na další," následovaná hlasitým citoslovcem zív. Nebo spíš Zííííív.
Sporadicky jsem se k akci přece jen odhodlal, to však nebylo dobré pro okolí, chudák Tommaso Sodi by mohl vyprávět. Letící míč mě vyprovokoval k pohybu vzad a spolužáka zas k pohybu vpřed. Nedostatek vizuální koordinace (tj. já nemám oči na zádech a on čuměl na míč) způsobil kataklyzmatickou srážku. A kombinace fyzikálních zákonů gravice, zrychlení, akce a reakce poté vyústila v to, že o třicet kilo těžší Nehyba ležel na o třicet kilo lehčím Tommasovi, zejména pak na jeho palci, jenž byl touto nešťastnou souhrou okolností na měsíc vyřazen z provozu. Od té doby mě nikdo nenutil hrát házenou, aspoň na téhle škole.

Myši bez myši

Ve středu přijdu domů, automaticky sednu ke kompu a hmátnu po myši. Myš nikde. No jo vlastně, vždyť já si jí nosím denně do práce, protože ta ořezaná Logitechka bez bočních tlačítek je mi nepohodlná. A ani podložku tam nemají. Hrábnu tedy do báglu jako obvykle a hle, myš zase nikde. Já hlava děravá jí zase nechal v práci. To je během čtrnácti dnů už podruhé, ten Alzheimer mě jednou zničí! Do řiti, co teď? Minule jsem měl kliku že byl Michal pryč a já si půjčil jeho MX500, ale dneska drtí Diablo a není šance ho od toho odrthnout. Holt vyhrabu v paměti nějaké ty klávesové fígle a pouštím si aspoň muziku. Před spaním jako obvykle Star Trek, ovšem jen na půl obrazovky, jelikož se mi nepodařilo zjistit, jak nahodit BSplayer na fullscreen bez myši (klasický Alt-Enter nefunguje). Ach já hlava děravá, tohle už se nesmí stát.

První dojmy z Hellgate London

Rozjel jsem tuhle gamesu, zatím na pár hodin, a tady jsou moje dojmy tak, jak jsem je podal na jednom diskusním fóru. UPDATOVÁNO O ČESKOU VERZI

Práce bez práce

Je čtvrtek, od pondělka už čtvrtý den, kdy jsem prakticky nesáhl na práci. Naposled v pátek jsem aktivně testoval a nahlásil větší množství chyb. V pondělí jsem našel už jen pár much a od té doby tu já, můj polský kolega a ruská kolegyně čekáme na nový build, abychom mohli provést regresivní testování, aneb ověřit zda byly všechny nahlášené chyby odstraněny a nevznily při tom další. Jen francouzský tester, jenž dostal naši hru přidělenou později, stále aktivně paří. I když... vlastně ani nevím co u toho kompu furt dělá. Polák samou nudou zvýšil spotřebu cigaret, Ruska už druhý den nepřišla do práce a já od pondělka projel hromadu videí na Youtube a Stream.cz, napsal jednu recenzi, pokecal snad o všem možném se švédským kolegou, testujícím nějaké tancování na Wii, snědl pár obědů a vypil dost čajů, kafí a kakaů/kakaí/sakra jak se tohle blbé slovo dá sklonit, a už fakt nevím jak se zabavit. Jo! Už to mám! Budu hrát Tetris. A zítra si přinesu nějaké texty které jsem chtěl převést do digitální podoby.

Jinak čeština do mnou testované hry by po četných úpravách a připomínkách měla konečně nabrat gramotnější podobu. Uvidíme kolik toho bude opraveného v nové verzi. Také beru zpět své výtky vůči dabingu, jenž mě sice ze začátku tak nějak automaticky znechutil, ale jak jsem hrál dál tak mi přišel docela povedený, i když originálu se to samozřejmě nemůže rovnat. No nic, jdu třídit kostičky.

Období herních modifikací, část 2. - Half-Life 2

Mistake of Pythagoras.
Neotřelý design japonského modera.

V první části svého článku o jsem se věnoval modům do Duke Nukem 3D, Doom 3 a Half-Life. Dnes je řada na další modery nejvytěžovanější hře všech dob – Half-Life 2.

Konkrétně se budu věnovat těmto kouskům:
From Coastline to Atmosphere
City 7: Toronto Conflict
Minerva: Metastasis
Rock 24
Awakening
Mistake of Pythagoras
Day Hard
Penetration
Gateways
Ravenholm
Velmi mě lákal i italský Riot Act, leč ten vyžaduje Steam verzi HL2 a tu já nemám, takže si ho nezahraju.

Kdy už ta zas*aná Koruna přestane konečně posilovat?!

Nerad to říkám, ale už mě to brutální posilování Koruny pěkně sere. Před půl rokem jsem za jednu Libru dostal téměř 42CZK, dneska už je to 32CZK. Jakožto pracující v zahraničí a platící hypotéku v ČR je to doslova peklo, když dneska za 1000 liber nezaplatím čtyři, ale jen tři splátky. Doslova k pláči jsou pak občasná období, kdy se ten propastný rozdíl zvětšuje rychlostí dvaceti haléřů denně. Skončí snad za chvíli Libra na úrovni dnešního Eura? Nebo půjde ještě níž a klesne na úroveň Dolaru? Budou jednoho dne Angláni jezdit pracovat k nám? Kdybych si válel šunky někde v kanceláři za ł12 na hodinu, tak to tolik neřeším, jenže tak to tady nechodí. Člověk si bere od huby aby ušetřil a když pak přijde do směnárny, je to jako by ty těžce vydřené peníze házel do kanálu. Vím že to zní nevlastenecky, ale musím si prostě ulevit: PŘESTAŇ UŽ TY BLBÁ KORUNO KONEČNĚ POSILOVAT!!! PRODRAŽUJEŠ MI HYPOTÉKU! A taky mi hýbe žlučí jak se v ČR všechno absurdně zdražuje. Pivo pod 25kč už vám dneska ve slušné hospodě nenatočí, lístek na metro stojí víc než to pivo a o věcech jako voda-plyn-elektrika radši ani nemluvím (ty naštěstí platit nemusím).

Období herních modifikací, část 1.

Duke Nukem 3D: Nuclear Winter – zastřelte Santu.

V posledních několika měsících jsem se po letech začal zas věnovat herním modifikacím, skýtajícím takové množství zábavy, o jakém se mi ani nesnilo. Tuto nevyčerpatelnou studnici jsem objevil díky Pavlu Ulrichovi, jenž mi dal spoustu skvělých tipů na parádní mody do série Half-Life. Také jsem si pořídil pár konverzí Duke Nukema a přídavků do Doom 3, o dvouchž z nich bez ostychu prohlašuji, že jsou lepší než původní hra. Většina modifikací má hlavu a patu, oplývá příběhem a je dost dlouhá na to, abych ji mohl považovat za plnohodnotný titul a zařadit do seznamu dopařených her.
O těch nejlepších jsem se rozhodl napsat souhrnný článek a každé věnovat kratičkou recenzi. Rozhodně doporučuji alespoň některé z nich vyzkoušet, nejen proto že jsou ke stažení zcela zdarma a legálně, žádná z nich nezabírá desítky giga a instalace je hrozně snadná, ale taky kvůli spoustě hodin zábavy, kterou skýtají.
Článek jsem kvůli jeho délce rozdělil na dvě části. V té první se budu věnovat dvěma datadiskům do Duke Nukem 3D, pár modifikacím do Doom 3 a několika modům do Half-Life. V té druhé se podívám na zoubek Half-Life 2 včetně datadisků (ano, pár konverzí vyšlo i pro EP1 a EP2 a jistě nejsou poslední).