2005 - absolutní triumf na poli dohraných her!

Před neuvěřitelnými deseti lety jsem poprvé dosáhl rekordního počtu osmi dohraných titulů za jeden měsíc. Od té doby jsem podobná čísla nesledoval a nevedl ani žádnou statistiku. Až v listopadu 2005 jsem si uvědomil, že jsem dohrál docela dost her, a že možná bych mohl tehdejší rekord překonat. Nakonec jsem skončil s pouhými osmi tituly, nicméně mne tato událost přiměla poohlédnout se zpět a s velkým potěšením jsem zjistil, že rekordní bylo září 2005, kdy bylo dopařených titulů celkem devět. Nedalo mi to, a sepsal jsem výsledky jednotlivých měsíců za uplynulé dva roky.
Jen pro zajímavost přikládám prozatimní statistiku letošního roku. Musím říct, že první čtvrtletí bylo mimořádně úspěšné - počátkem dubna jsem pokořil sedmnáctou hru. Pak se bohužel čísla zastavila a už měsíc a půl stojí, protože přišlo co? Protože přišel Oblivion!


Na konci léta 2005 jsem si uvědomil, že se mi povedlo překonat roční průměr dohraných her, který se pohybuje okolo pětatřiceti. Projel jsem staré záznamy a zjistil, že nejvýživnějším rokem byl 2003 s počtem 41 pokořených titulů. Vzhledem k příznivé herní konfiguraci jsem se rozhodl stávající rekord překonat a stanovil jsem si hranici 45 kousků, v případě zázraku 50. I přes neúspěchy jako zabugovaný Shade Wrath of Angels, s nímž jsem se piplal několik dní defacto zbytečně, jsem se na kýženou padesátku dostal celkem rychle, na čemž se nemalou mírou podílela podzimní smršť dlouho očekávaných doomovek, jež se na nás po letech vyčkávání sesypaly všechny v jednom týdnu, doslova. Ne, že bych si chtěl stěžovat, ale ten stres a nutkání pustit si všechno najednou byly strašné. Nakonec jsem to zvládl a postupně zdolal Call of Duty 2, F.E.A.R., Quake 4, Starship Troopers, Serious Sam 2, atd., a aniž bych si to uvědomil, stanovená hranice padesát kousků byla překonaná. Konec roku byl v nedohlednu, pročež jsem se rozhodl navýšit limit na 55, ovšem ani to nestačilo a ročník 2005 jsem uzavřel s krásnými sedmapadesáti dohranými tituly, včetně Boiling Pointu, k němuž jsem se po půl roce vrátil. Ještě jsem rozjel The Bard ' s Tale a nebýt silvestrovské chatovice v Žilině, možná bych ho ještě zvládl. Nakonec se z něj stala první hra roku 2006.