pondělí 30. října 2006

The great tube adventure

Vcera i dneska jsem mel volno a oba dva dny nalezite vyuzil. Navsteva velkeho londynskeho kolotoce, shaneni noveho bydleni a velka, opravdu masivni projizdka metrem. Jakmile budu mit vyvolane fotky (tzn. az se Michal dokope prijit sem s USB kabelem), nahodim na web i vizualy.

Novy domov. No more Walthamstow. No more halal. No more Rozehnal. Tak by se dalo ve strucnosti charakterizovat nedelni dopoledne. Nasli jsme totiz s Michalem skvele bydleni na Golders Green, nedaleko West Hampstedu. V nedeli dopoledne jsme se tam jeli podivat a bez vahani ho vzali. Obrovske pokoje, kompletne zarizena kuchyn, dva samostatne zachody a sprchy, na pokoji umyvadlo, velka okna, krasna klidna ctvrt, pet minut od metra a pul hodiny autobusem do centra, v okoli rozlehle parky, proste nadhera. Uz se tesim na dlouhe projizdky na kole. Nas soused a zaroven vyberci najemneho je asi tricetilety Zid s jarmulkou na hlave a nutno podotknout, ze docela slusny obchodnik a naprosty pohodar. Cena byla predem dana, ale nevahal nam nabidnout provizi, pokud do bytu sezeneme dalsi najemniky (to jsme bohuzel nestihli), a kdyz jsme odchazeli, jeste se bez ostychu zeptal, jestli by pro nas byl nebo nebyl problem, kdyby sehnal spolunajemniky cerne pleti. Zaroven prislibil, ze se vynasnazi sehnat lidi z vychodni Evropy. Odpovedel jsem diplomaticky, ze cernosi nam nevadi (a mlade pohledne cernosky uz vubec ne), neposlouchaji-li hip hop, ale ze bychom nejradsi bydleli s Cechy nebo Slovaky (Polaky jsem z vyctu narodu vynechal). Jeste jsem chtel dodat, ze opravdu nechce zit s halalakama, jenze jsem si nemohl vzpomenout, jak se to rekne anglicky. V autobuse mi Michal pripomnel, ze stacilo rict muslimove, tak jsem mu tak jemne napsal sms ze s muslimama by se nam bydlet nechtelo, a dostalo se mi necekane reakce. "Jiri, do I look stupid? You saw that I'm a Jew, do you think that I'd let muslims live here?". Znel trochu nastavane ale nastesti se pak zasmal, takze to vzal s humorem. Opravdu pohodar. Takze se behem par dni stehujeme. Zbytek napisu jindy, je tu navsteva a za chvili jdu spat, rano me opet ceka prace od 6:00.

sobota 28. října 2006

Sobotni sweeping

Nechci byt sprosty, ale po napsani celeho prispevku a kliknuti na odeslat to samozrejme hodilo chybu. Ale ja jsem se jiz poucil a pouzil klavesove zkratky. Prisel jsem jen o perex, v nemz bylo puvodne referovano o nove klavesnici, kterou nekdo prinesl a ktera stoji totalne za hovno. Je to takova ta ultra-slim bez vystouplych tlacitek, jako mela segra, navic ma nejmensi enter jaky jsem kdy videl, sipky namackle pod nim a DEL, INSERT, PGDN atd. nahazene vsude kolem. Proste hruza. Aspon ze mys mame novou, tu z pandaku za Libru, ktera nemela kolecko, zato byla kulickova a po dvou dnech prestala fungovat, jsem s chuti hodil do popelnice.

pátek 27. října 2006

Vasek ma narozeniny

Vasek dneska slavi narozky, tak jsem mu poblahopral, coz evidentne necekal. Co se tyce prace, dnesni sichta byla jedna z tech rozporuplnych. Dostal jsem novy beat, celkem fajn, bylo pekne pocasi a v ceste jsem nemel zadnou prelidnenou zastavku posetou vajglama. Vajgly byly rovnomerne rozprostreny po celem rajonu. Kdyby me po poledni pauze nezacly ukrutne bolet chodidla a zada, bylo by mi fajn az do konce. Horsi je, ze jsem se cely den utesoval tim, jak si vezmu zitra volno a dneska pujdu do hospody, kde maji Plzen za necele tri Libry gulas za pet, ovsem na konci smeny mi foreman sdelil nikoli dotazovaci, nybrz oznamovaci, resp. rozkazovaci vetu: "Tomorrow six o'clock". Aspon budou prachy.

Tridenni resume

Jelikoz jsem vcera prisel o prispevek jako krava kvuli padajicimu serveru bloguje, vezmu to dneska hopem za uplynule tri dny.
Utery - volno. V utery jsem nesel do prace. Rano jsem nevychytal vstavani a jelikoz bych nestihl prvni metro, primyslel jsem si nekolik dobrych duvodu, proc zustat doma. Zaprve venku prselo, zadruhe se mi chtelo brutalne spat, zatreti jsem nemel jistotu ze pro me bude prace, zactvrte me kurevsky bolely chodidla, a za pate se mi proste nikam nechtelo. Dokopal jsem se k napsani SMS foremanovi ve zneni: Hi Lukas, I'm sorry but I cannot go to work today, I'll be there tomorrow", nacez jsem obdrzel rychlou odpoved: "OK, thanks for letting me informed". Tim to bylo vyreseno a ja zas usnul.

čtvrtek 26. října 2006

Proč jsem odjel do Anglie

Lidi se mě dokola ptají, proč jsem odjel do Anglie a nechal v ČR dobrou práci, psaní článků, kamarády, rodinu, celkové zázemí a kdesi cosi. Jelikož mě už nebaví to dokola vysvětlovat, tady si to můžou všichni přečíst.

- Chci zdokonalit svou angličtinu (až se usadím a najdu slušnou práci, začnu chodit do školy).
- Chci změnu.
- Chci poznat nové věci a lidi, podívat se na nová místa.
- Chci pryč z přelidněného města. Pravda, skok z Prahy do Londýna je v tomto případě jako skok ze septiku do ještě většího septiku, ale já pevně doufám, že jde jen o dočasný stav.
- Chci zhubnout.
- Chci po letech zase začít jezdit na kole, což souvisí s odstěhováním z velkoměsta.
- Chci vydělat peníze, když Velký Pařan dá.
- Chci změnit životní styl, o to mi jde především. Je mi 25 let, většinu dosavadního života jsem strávil u kompu, mam úplně zhuntovaný zrak, a od té doby co nedělám na koncertech, kde jsem měl postaráno o fyzičku, zážitky a živou komunikaci s lidmi, to se mnou jde opravdu z kopce. Posledních pět let, od té doby co jsem nastoupil na dispečink, můj život spočíval v chození do práce, dvanáctihodinovém sezení u kompu, dojetí metrem domů, trávení dalších hodin u kompu, ve dnech volna pak trávení veškerého času u kompu, případně v hospodě. Už delší dobu jsem byl totálně duševně vyčerpaný, nebavila mě práce, nebavilo mě psaní článků, psaní na blog a dokonce i paření jsem provozoval spíše ze setrvačnosti. Už několik let mě užíraly myšlenky na promrhané mládí, které už se mi nikdy nevrátí. Stále se rozšiřující seznam dopařených her bude ve stáří pramalou útěchou za proplýtvaná léta.
- Kámošů mám sice dost, s většinou se však znám přes net a přes net s nimi i komunikuji. S řadou lidí denně kecám po ICQ, osobně jsem je však neviděl ani nepamatuji. Nevidím tedy důvod, proč bych s nimi nemohl komunikovat z Anglie. Navíc mám kámoše i tady. Michala znám 18 let a přes rok jsem ho neviděl.
Už po dvou týdnech pobytu v Londýně jsem za své rozhodnutí rád. Sice dřu jak mezek a zatím z toho nic nekouká, duševně se však cítím daleko líp. Výše zmíněné myšlenky na promhrané mládí mi přišly na mysl až teďka, když jsem o nich psal. Nechybí mi vysedávání u kompu, kromě každodenního skoku na net, a blogování dostalo nový nádech. Poznal jsem tu spoustu nových skvělých lidí a konečně ze mě spadla půlroční nejistota, jaké to v tom Londýně vlastně bude. Pracuji v centru, takže to tam pomalu poznávám, přitom však bydlím v periférii, kde nejsou žádné posrané a pochcané chodníky jako ve smradlavých Vršovicích, a dá se tu i jezdit na kole. Splnil jsem si několik měnších snů, jako projet se v jiném metru než pražském, apod. Celkově se cítím osvěžený, je mi fajn a nic na tom nemění fakt, že každý den úpím v příšerné, doufám že co nejdočasnější práci.

Error, chyba spojeni

Dneska jsem napsal prispevek jako krava a po kliknuti na odeslat mi to hodilu chybu, na vine je server bloguje. Takze text v prdeli a ted uz to psat nebudu, tak snad zitra.

pondělí 23. října 2006

Chinatown sweeping

Nekdo si kvuli zametani musi za tezke penize kupovat Nintendo Wii, kde pry bude i takova vymozenost jako simulator kostete. Ja mam zametani kolik chci, a misto abych za nej neco platil, sam dostanu zaplaceno.

Dneska jsem zase naklusal na sestou, vyfasoval koste a jal se zametat v Chinatownu. Celkem pohodovy beat, jen par prehlednych ulic, ktere jsem v pohode stihnul zamest nez zacali chodit lidi, a pak se uz jen pul dne znudene loudal kolem dokola se bral tu vajgl, tam papirek. Potkal jsem i jednoho Cinana. Tedy, ono jich v Chinatownu bylo mnohem vic, ale tenhle byl taky sweeper. Horsi je, ze jsem nemel nic k jidlu ani k piti a od rana az do poledne trpel hlady, nez jsem si konecne mohl zajit do fast foodu Subway pro nejake zradlo. Nadiktoval jsem orientalne vypadajici anglicance nejaky sandwich, jenze ona na me vyvalila dalsi otazky, ktere jsem zcela nepochopil. Nakonec jsem rekl, at mi proste za dve nebo tri libry udela neco ceho se dost nazeru... Horsi je, ze nemam jistotu ohledne zitrejsi prace. Predak se sice zeptal jestli prijdu, na coz jsem promptne odvetil ze ano, ale on vyjadril pochybnosti o volnem miste pro me. Tedy, on doslova rekl "pokud zitra bude nejaka prace pro externisty, dam ji tobe, a kdyz ne, zavolam na okolni depa nebo do agentury", jenze to same rekl jinemu cloveku o pet minut pozdeji, akorat v polstine. A jak vime, Polaci drzi spolu. Takze doufam, ze nebudu zbytecne vstavat v pul pate. Jeste me napadla reakce na Sarumanovo doporuceni, at se radsi vykaslu na zametani a jdu psat clanky za prachy. Inu, za dva-tri dny zametani si vydelam vic nez za mesic psani, a navic vydelek neni moje priorita. Odpoutani se od kompu a zdokonaleni anglictiny ano. Ale to uz jsem rozebiral.
Taky jsem si konecne poradne nakoupil, nechal jsem v krame skoro 15 Liber, ale mam brambory, cibuli, mliko, olej, maso (je tu dost levne, za vic nez pul kila veproveho boku jsem dal neco malo pres dve Libry), vejce, sunku, chleba, a za 2Ł obrovsky malinovovanilkovy dort. No, mozna ze me Milan, jak svou krivku blahobytu duverne prezdivam, jen tak neopusti.
A David porad masti God of War.