středa 14. listopadu 2012

Pyreneje 2012 - Den 13 - Refuge Wallon to Gavarnie

Euforie na první třítisícovce.
Úterý 10. července
Naprosto mazec den, úplně super zážitky, euforie, paráda! Až na ten závěr. Včera jsem udělal tu chybu, že jsem se utábořil kousek od horské chaty, přímo u cesty, a jelikož nejsem žádné ranní ptáče, všichni turisti co šli z chaty mým směrem  mohli pozorovat mé ranní počínání, přípravu snídaně s ještě zalepenýma očima, atd. Pochod začal docela pohodovým stoupákem do sedla v nějakých 2500m. V sedle neskutečně foukalo, ale hned na druhé straně se to zmírnilo. Naštěstí, protože na úzké stezce podél strmého, několik set metrů vysokého kamenitého úbočí by nebylo příjemné se nechat sfouknout. Cestou jsem potkal Andrewa, Skota co se před lety odstěhoval ze své domoviny, hádejte proč. Ano, kvůli počasí. Má rád Řecko. Po Pyrenejích cestuje taky sám a seznámil mě s tzv. ultralight travelling. Jeho náklad činí pouhých 4,5kg, z toho 3kila jsou jídlo! Karimatku ořezal aby byla menší a lehčí, místo stanu má jen plachtu a jako vzpěry používá hůlky, ultra lehké šusťákové oblečení, žádný vařič... Trochu extrém ale rozhodně mi dal pár nápadů jak odlehčit krosnu. Poobědvali jsme u horské chaty pod impozantní horou Vignemale (3298m), nejvyšším hřebenem na španělsko-francouzské hranici, a pak se vydali dál. Přesněji řečeno on vyrazil, já ještě chvíli poseděl a už jsem ho nedohnal. A to přesto, že jsem jel jak lokomotiva. Když jsem vyrazil, nevěřil jsem vlastním nohám! Měl jsem před sebou dlouhý, obávaný výstup z 2151m na 2734m a já ho dal za pouhou hodinu a deset minut! Nohy jako by nasadily forsáž, mazal jsem po cestičce jak namydlený blesk a předešel nejmíň patnáct lidí! Když za sebou slyšeli blížící se parní lokomotivu (tak asi působí můj zrychlený dech a dupot pohor), sami uhýbali na stranu. V sedle jsem shodil krosnu a ještě si cvičně vylezl na vrchol 3032 metrů vysoké Petit Vignemale; nezabralo mi to ani půl hodiny a v naprosté euforii ze svého prvního výstupu nad 3000m jsem se kochal úžasnými výhledy do širého okolí. Pak mi začala být zima a hezky opatrně jsem mazal zpátky.

Vpravo Grande Vignemale (3298m)
Vlevo Petit Vignemale (3032m)
Nechápu, kde se ve mně tolik síly vzalo, ale bylo to naprosto úžasné. Při pohledu na ohromné prostranství před a pode mnou jsem měl chuť řvát známou větu "jsem král světa!!!" a opravdu jsem se tak cítil. Na chvíli jsem se zastavil u Refuge Baysellance, nejvýše položené horské chaty v Pyrenejích (přes 2600m) a pak jsem začal sestupovat do gigantického údolí. Do kýženého cíle to bylo ještě hezkých pár kilometrů. Přestože jsem kmital jako kmitočet, Andrewa jsem už nedohnal (asi si nedal extra horu jako já a o deset kilo lehčí krosna taky dělá své). K večeru se dobrý pocit z prožitého dne trochu zkazil, i když se vlastně tak moc nestalo. Rozhodl jsem se totiž, že dám ještě jednu etapu - tedy že dojdu do městečka Gavarnie, kam jsem původně chtěl vyrazit až další den. Bylo ještě dost času, tak proč to nezkusit. Zkrátit si cestu a ušetřit čas by bylo fajn. Jenže. Z údolí vede silnice až do vsi, hezky z kopečka a po štěrku. Avšak "správná" trasa pro turisty (úsek GR10) vede přes kopečky, dělá velký oblouk a je o hodinu delší. Já měl takový stres abych to do Gavarnie stihl za světla (dorazil jsem v devět večer), že jsem si cestu vůbec neužil, celou dobu si nadával, proč jsem nezvolil tu praktičtější a rychlejší variantu, a ještě navíc mi ve večerní rose a mlze promokly boty, nemluvě o tom že nebylo pranic vidět. Nakonec jsem však do Gavarnie došel a výrazně tak pokročil na své pouti. Byla to ale dřina, pochodovat dvanáct hodin v kuse!

10 komentářů:

  1. Strašně mě baví to číst, poutavě píšeš :-)
    Co plánuješ dál?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dík :) Jsem zpátky na Zélandu a za pár dní vyrážím na kole na severní ostrov, pak Austrálie a pak se uvidí.

      Vymazat
    2. JJ taky jsem moc rád že o tom píšeš, muselo to bejt super .), a hlavne je fajn že je to v češtině :)

      Vymazat
    3. Pčesně tak, nebejt to česky, moc bych si to neužila :-)
      To je totiž přesně ono: http://www.youtube.com/watch?v=CVLmMEfzR3A

      Vymazat
    4. Nevíte někdo co je s Jirkou? už dlouho se neozval ani tady ani na english webu

      Vymazat
    5. To je mile ze si nekdo dela starosti, i kdyz nevim kdo to je :) Jsem v pohode akorat uz na blog neni cas, snad se k tomu zase nekdy dostanu, ale v nejblizsi dobe bohuzel ne.

      Vymazat
    6. Ahoj Jirko, doufam ze se mas fajn. Mam na tebe dotaz. Jelikoz s tim mas zkusenosti obracim se na tebe o radu. Muj kluk se rozhodl vycestovat na zkusenou do evropy. Je mu 19 tak proc ne. Chtel by cestovat a hlavne nasetrit praci na dalsi cestovani. Mel bys nejakou radu do zacatku? Jaky jsou zajimave prace, " snadno sehnajici" a hlavne na co si dat pozor. A posledni jaky mas nazor na praci i zivot v Anglii, Australii a Novy Zeland? Predem diky za jakou koliv radu pro neznaleho. :) Mej se fajn a at se ti dari. Robpro

      Vymazat
  2. Zéland musí být super :-)
    Do ČR už se vracet nebudeš?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stravil jsem tam letos pres 3 mesice, na nejakou dobu to zase stacilo :)

      Vymazat
    2. Tak důležitý je, že jsi spokojenej tam, kde zrovna jsi :-)

      Vymazat