Spousta udalosti. Prvni fotky.

Nerozlučná dvojka: Nehyba a Nedvěd. Chyběl už jen Johny Walker.

Par dni jsem se vubec nedostal na net, proste nebyl cas. Furt makam a do toho resim stehovani. S tim jsem si opravdu uzil svoje. Vcera jsem se upsal na pulrocni najemni smlouve, takze konec srandy, ted uz jedu naostro a nemuzu couvnout. Za poslednich par dni se toho kazdopadne stalo dost, tak to v rychlosti sesumiruju. A konecne fotky. Sice jen to co jsem shledal uzitecne v Pavlove fotaku, ale lepsi nez dratem do ocni bulvy.

137 metrů vysoký kolotoč, skvělý výhled na Londýn.

Kolotoč. Byli jsme na London Eye, to je takove to obrovske ruske kolo s prumerem 137m. Zazitek paradni, jedna jizda trva docela dlouho a z vrchu je videt na cely Londyn, vcetne smogu nad nim. Nejvic me vsak dostalo, co pouhych 137 metru udela s letadly. Vzhledem k poctu letist v Londyne tu jsou stale k videni nizko letici pristroje, ale z vrcholu kolotoce... jedno nam letelo primo cumakem naproti, vypadalo to dost impozantne. Pokud se nekdy dostanete do Londyna, navstevu London Eye vrele doporucuji. Vstupne stoji 13ł a pokud mate Oysterku kterou jste ten den aspon jednou pouzili, ma druhy clovek vstupne zdarma, takze kdyz date kazdy polovinu, jste vysmati. Akorat vam nedoporucuji dat na navigacni schopnosti Michala Nedveda, jenz vas posle metrem na London Bridge s tim, ze ke kolotoci je to kousek pesky. Kdyz mu pak volate, kterym smerem se mate vydat, dostanete nasledujici instrukce: jdi proti proudu (je to po proudu), smerem k Tower Bridge, vlastne ne, od Tower Bridge, a je to tak 20 minut svizne chuze (s Ingrid to pry loudavym mileneckym tempem sli pul hodiny). Po hodine ostre chuze mozna dorazite na dohled kolotoce, nasrani jak halalak co oskubal zakaznika bez smlouvani, projdete pod asi sesti mosty a nakonec najdete Michala, jak vesele sedi na klandru a zere hamburgr. Kdyz pak z atrakce odchazite na nejblizsi metro, Michal vas dovede k asi 500m vzdalenemu Big Benu, kde je zastavka Westminster, pres niz jste puvodne jeli a v dobre vuli jeli o dve stanice dal.

Pan Storm na nástupišti Northern Line, stanice Westminster.

Metro. Vim ze se o metru zminuji skoro pokazde, ale nemuzu si pomoct. Je to neco, co se da porad prozkoumavat a objevovat. Behem nedele a pondeli jsem projel spoustu zastavek a byl na diametralne odlisnych mistech nez doposud. Zatim jsem projel Victoria, Piccadilly, Jubilee, Northern, Central, Bakerloo, Circle a District Line, chybi mi uz jen Hammersmith and City, Metropolitan, Eastern a DLR (nadzemka). Fakt huste to vypadalo na stanici Westminster. S Pavlem jsme zirali jak trubky na obrovsky vestibul, kde jsou vlaky oddeleny ochrannou kleci a na nastupisti se tak otviraji dvoje dvere. Ale co dvere, z Northern Line na District vede mega vysoky prestup se tremi patry eskalatoru, vse je vedeno v jakemsi moderne industrialnim stylu a Pavel pro to okamzite nasel vhodne prirovnani: "ty vole, to je Half-Life!". A ja na to: "no jo, tady to vypada presne jako Black Mesa". Viz. prilozene foto.

Špatná fotka, ale na Westminteru to fakt vypadá jako v Black Mesa!

Dalsi hustarna, Circle a District Line. Nejenom ze tam jsou modernejsi, vetsi soupravy, v nichz se clovek nemusi krcit, ale taky v jednom useku jezdi po stejne koleji. A ano, i tady jsou nastupiste postavene v zatacce, na tom si snad architekti primo zakladali. Kdyz dojedete na Earl's Court, jeden z hlavnich prestupu na jihozapade mesta, budete uz jen cubrnet a mozna si reknete, jak jste se proboha dostali na Hlavak. Na nastupisti jsou ctyri koleje a musite se sakra dobre orientovat, abyste vlezli do spravneho vlaku. Pri navratu domu jsem v dobre vire nastoupil do vlaku na District Line Eastbound platform, a ejhle, za chvili jsem byl na Notting Hill, v jednom z cetnych rozvetveni teto trasy. Nastesti si prestupy muzete prakticky vybirat, takze jsem to frknul pres Central Line az na prestup s Viktorkou a pohoda. Abych se ale vratil k jihozapadni casti metra, dodam ze se tam jezdi nikoli v tunelech, nybrz po povrchu, resp. v takovych nezastresenych korytech, z nichz normalne vidite na budovy, kolem roste trava a za vydatnych destu musi byt dost neprijemne srovnani s protipovodnovymi kanaly. Pri ceste domu me jeste dostala takova drobnost, ze pred zastavkou Finsbury Park jely dve soupravy vedle sebe v jednom tunelu, stejne jako na hlavaku, akorat ze stejnym smerem, a pritom jedna byla Victoria a druha Piccadilly Line.
A perlicka na zaver - ve starych soupravach jsou takove nadychavane sedacky, a kdyz si ztezka sednete, clovek vedle vas nadskoci :).

Temný Tower Bridge a pixel shadery na Temži.

Stehovani. Tim jsem se posledni tyden zaobiral docela intenzivne. Shanel jsem spolubydlu na pokoj, ozvalo se mi par lidi vcetne jednoho kluka z Kirgistanu nebo tak neco, jemuz jsem se alibisticky vymluvil na majitele, jenz je Zid a nechce v baraku zadne muslimy. Ve stredu jsme byli s Michalem podepsat smlouvu a ucinili jsme jednu velkou chybu - vzali jsme s sebou Ingrid. Michal z ni malem vyrostl, ja zase zarostl, protoze tolik kecu, prudeni a doslovneho hledani chyb na necem, co jeste ani nevidela, jsem nezazil. A vsechno jen pro to, ze ona chudinka to bude mit hodinu cesty do prace, zatimco ted to ma pet minut pesi chuze. Ze Michal kazdy den vstava ve 3 rano a dojizdi dve a pul hodiny, to ji nezajima. Nakonec z ni byl na prasky i majitel, a Michal ji musel durazne nenasilnou formou primet k mlceni a opusteni objektu. Ja byl ten den taky dost nastvany, a to uz od chvile, kdy jsem prisel na zastavku autobusu. Prvni 139ka mi ujela pred nosem, jal jsem se tedy zkoumat jizdni rad a nevsiml si, ze ani ne po minute prijela druha. Mavl jsem na ridice, jenz me vsak sverepe ignoroval a odjel, ackoliv stal primo pred zastavkou, bastard! V ramci 10-ti minutovych intervalu jsem pak dvacet minut cekal na dalsi spoj a kdyz konecne dorazil, naznacil zastaveni a pak se jen preradil do dalsiho pruhu a odjel, myslel jsem ze me omejou. Nastesti se autobusak zastavil na asi 20m vzdalene krizovatce, takze jsem k nemu priklusal, zaklepal na dvere a udelal gesto, jako ze ja byl na zastavce a on mel zastavit. Zacal gestikulovat neco o rukach v kapse, asi jako ze jsem nezamaval (ted uz vim, ze mezi BUS STOP a REQUEST STOP opravdu neni zadny rozdil), cernosskou hatmatilkou neco mektal a po chvili me zacal ignorovat, pricemz se dal dival dopredu a cekal na zelenou. Dvere samozrejme neotevrel. Inu, nasrany jsem byl uz dost, stoupl jsem si pred autobus a slusne na nej pres celni okno zarval, jestli by mohl, prosim, otevrit dvere. Otevrel. Stale mlel hubou. Ja uz jen duraznym tonem rekl ze dekuji, a ze to nebyla zastavka na znameni. Pipl jsem si Oysterku a sel si sednout. Domu jsem dorazil docela pozde. Potreboval jsem si vybrat 500ł na slozeni najmu a depozitu. Bankomat mi dal jen 250. S predchozi hotovosti jsem mel celkem 490. Po ceste do noveho domu, okorenene Ingridinou triadou popsanou vyse, jsem rekl majiteli ze nemam dost penez a ze zbytek donesu zitra. On ze v pohode, at se zitra stavim a ze to cele vyridime. Nebylo to moc prijemne mit u sebe cely den v kapse 500 Liber. Kdyz jsem dorazil na misto a sel si z bankomatu naivne vybrat dalsich 250 papiru, v domneni ze denni limit je po pulnoci obnoven, bankomat me vyfuckoval, ze pry nemam na uctu dost penez (mam tam dost penez). Dalsi tri bankomaty se zachovaly stejne. Ani navsteva primo v bance nepomohla, jelikoz zrizenec nevytahl penize ze supliku, jak jsem doufal, ale taktez to zkousel s moji kartou, akorat z druhe strany bankomatu. Nakonec mi pujcil Michal, budiz ten tvor blahorecen. V nedeli se stehuju. Odchazi odsud dalsich 5 lidi, celkem tedy 7, a kdyby to bylo lepe nacasovane, odeslo by nas dokonce deset. Rozehnal si to muze hodit. Dobre mu tak, vydriduchovi jednomu ceskemu!

Takováhle auta jsou v centru běžně k vidění, a nejen v autosalonech.

...ale tahle brčálově zelená Fábka je unikum. Jedině na Walthamstow!

Hned po výplatě si jdu pro Corvettu.

Dneska jsem z duvodu totalniho spankoveho deficitu nebyl schopny vstat do prace, a jelikoz nemam uz ani kredit, nemohl jsem informovat foremana, takze zitra budou asi problemy. Ale aspon si jdu pro svou prvni vyplatu (ocekavam asi tak 40ł, zacal jsem delat az koncem tydne). A dal bych si pivo.

Kruhový objezd.

Prace. Jeste par slov k praci. jsem na novem depu, sef je Portugalec, takze docela pohodar, a zametam listi. Je ho plna ulice. V utery brutalne foukal vitr, coz bylo opravdu neprijemne. Ve stredu jsem dostal uplne jinou praci, tzn. weeding, neboli vyskrabavani trsu travy a mechu ze spar v chodniku. Prace jako takova je celkem v pohode, i kdyz vrchol blaha pri ni neprozivam, ale ta zima... V naivni domnence, ze se zahreji zametanim, jsem se oblekl nalehko, nacez jsem byl poslan asi 2km od depa delat zmineny weeding. Foukal tam ledovy vitr jako prase a ja se po pul hodine musel vratit na depo pro mikinu, jinak bych umrzl. Mnohem lepsi den byl vcera, to jsem zametal listi v totalnim bezvetri, celkem me to i bavilo a o poledni pauze jsem se rozvalil na lavicku pred nejakym kostelem, krasne na me svitilo podzimni slunicko a ja si to vskutku uzival. Zakecal jsem se se dvema Polakama, docela pohodovi typci a dokonce jsem jim i rozumel, coz se casto nestava. Jeden z nich ridil takove to vozitko na cisteni ulic, jak ma vepredu kartace, a sam se nabidl ze mi umeje chodnik, coz jsem vskutku uvital, protoze mi usetril posledni tretinu zametani. No a to je zatim vsechno, zase jsem se rozkecal.
David uz nic nepari, jelikoz jsme museli kvuli uradu pro televizni licence schovat televizi.